V nizozemských volbách zvítězila krajní pravice
V nizozemských parlamentních volbách zvítězila s velkým náskokem krajně pravicová populistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která získala 23,5 procenta hlasů a zřejmě 37 křesel ve stopadesátičlenném parlamentu. Ukázaly to dnes výsledky hlasování po sečtení výrazné většiny hlasů. Zprávu přinesla agentura ČTK.
Druhé místo a pravděpodobně 25 mandátů získala ve středečních volbách s odstupem 8 procentních bodů společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL), jejímž lídrem je bývalý první místopředseda Evropské komise pro ochranu klimatu Frans Timmermans. Před volbami favorizovaná liberální pravicová Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), kterou vede nynější ministryně spravedlnosti Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, skončila až třetí se ziskem 15,1 procenta a obsadí tak pravděpodobně 24 křesel.
Volební účast podle předběžných výsledků dosáhla 77,7 procenta oprávněných voličů.
Vítězná koalice ale nemá v parlamentu většinu a jednání o nové nizozemské vládě proto nebudou ani snadná, ani rychlá. Podle mnohých expertů by Geert Wilders v roli šéfa vlády otřásl evropskou politikou. Ve svém programu vyzývá například k uspořádání referenda o vystoupení z Evropské unie či k absolutnímu zastavení přijímání žadatelů o azyl v zemi.
„Nizozemští voliči promluvili a řekli dost,“ prohlásil chvíli po oznámení volebních odhadů veterán krajní pravice Wilders. „Vrátíme zemi Nizozemcům.“ Nyní je podle něj načase, aby se začalo jednat o dohodách. „Nemůžeme být ignorováni,“ pravil Wilders.
Jako politický vůdce bývá častován přívlastkem „islamofob“, ač těsně před volbami svou progiimigrantskou rétoriku zmírnil. Ve vztahu k Evropské unii mu jdou proti srsti hlavně ozeleňující zákony a předpisy. Umírněnější sdělovací prostředky jej označují za krajního pravičáka.
Podle odborníků ale Wildersovi bezprostředně k vítězství pomohly bouřlivé demonstrace na podporu Palestiny a islamismu po celé Evropě, jichž se Nizozemci zalekli. Wilders požaduje okamžité zastavení imigrace do země.
Výsledek nizozemských voleb tak potvrzuje obavy některých politologů, že příliš tvrdá klimatická politika a příliš benevolentní imigrační politika, respektive neschopnost imigraci řídit a imigranty podřídit evropskému právu, povede ve volbách k vítězstvím extrémních, nebo-li nesystémových stran. Ve skutečnosti ale voličům jde o zjednání stability a bezpečnosti.
