Schillerová nechce razantní růst sazeb. Otevřela tak téma ceny za státní dluh
Ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO) se nelíbí případné razantní zvýšení úrokové sazby. Podle ní to citelně zdraží obsluhu státního dluhu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Zřejmě poprvé v dějinách České republiky zaútočil politik na ČNB kvůli státnímu dluhu.
Členy bankovní rady prý Schillerová před velkým zvyšováním v srpnu varovala. Uvedla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Na českou politickou scénu tak vstoupilo nové téma, které je aktuální v eurozóně, ale v Česku zatím nikdy nebylo.
V minulosti politici, konkrétně premiéři Václav Klaus a Miloš Zeman, kritizovali Českou národní banku za vysoké úroky. Ovšem ve spojitosti s ekonomickým růstem, který podle nich mohl být s levnějšími penězi vyšší. Teoreticky samozřejmě mohlo jít o záminku, ovšem ani za jednoho z těchto dvou premiérů nebyla výše státního dluhu zásadním problémem. Až do roku 2003 byly státní závěrečné účty ve schodcích maximálně v desítkách miliard, jen jednou přes 50 mld. Kč. Dnes je počítáme na stovky.
V eurozóně se podobné téma řeší už dlouho
Jinak je tomu v eurozóně, kde Evropská centrální banka drží úroky nízko i přesto, že inflace tam vzlíná podobně jako u nás. Většina ekonomů je přesvědčena, že hlavním důvodem je právě snaha nezdražit obsluhu dluhu – tedy nezvýšit úroky – u těch států, které je mají skutečně obrovské.
ČNB byla v této věci vždy apolitická a hlídala především cenovou hladinu. Bez ohledu na to, kdo byl jejím guvernérem. Za poslední roky však český státní dluh razantně nabyl na objemu a Schillerová teď otevřela téma, které bylo doposud tabu. Argumentace tlakem na růst mezd je nelogická a omezení investic v době přebytků likvidity zpochybnitelná. Je tedy evidentní, že jde hlavně o dluh. Přesněji o to, aby stát nemusel napříště za půjčené peníze platit vyšší úroky.
Schillerová otevřela téma, které bylo doposud tabu
Bankovní rada ČNB bude o nastavení sazeb jednat 30. září na měnovém zasedání. Ekonomové očekávají razantní zvýšení sazby, tedy o půl procentního bodu na 1,25 procenta.
Schillerová využila svého práva a navštívila 5. srpna jednání bankovní rady. „Varovala jsem před razantním zvyšováním úrokové sazby. Argumentovala jsem především prodražením úvěrů pro podnikatele a občany. Zároveň nám zdraží obsluha státního dluhu,“ uvedla.
Před ní se naposledy jednání bankovní rady účastnil v listopadu 2017 ministr financí Ivan Pilný. ČNB na srpnovém jednání sazby zvýšila. Základní úroková sazba stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Důvodem byly především obavy z růstu inflace, která už před zmíněným zasedáním překročila tři procenta a míří stále výš.
V srpnu meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil na 4,1 procenta, což bylo nejvíc od listopadu 2008. Inflace tak byla o jeden procentní bod vyšší, než ČNB odhadovala, a o více než 2 proc. body vyšší, než je její deklarovaný inflační cíl. Meziroční růst cen průmyslových výrobců v srpnu zrychlil na 9,3 procenta, což bylo nejvíce od dubna 1993.
Podle vyjádření Schillerové je současná míra inflace z velké části dovezená ze zahraničí, například na ropě a dalších produktech. Ministryně očekává, že v následujících měsících dál poroste, zkonsolidovat by se měla zhruba na přelomu let 2023 a 2024.
S vlivem dovozů lze asi souhlasit. Možná i proto se objevují spekulace, že ČNB nakonec v boji s inflací sáhne i k intervenícm na devizovém trhu, aby posílila korunu.
Zamrazilová: sazby by měly jít ke 2 %
Zatímco ministryně se ozvala proti zvyšování sazeb, předsedkyně Národní rozpočtové rady a bývalá centrální bankéřka Eva Zamrazilová jej naopak podporuje. Ta uvedla, že centrální banka by měla navýšit sazby až o 50 bazických bodů a na konci roku by měly být ke dvěma procentům. Tento názor není ojedinělý.
„Centrální banka má jako nezávislá instituce jako svůj hlavní cíl cenovou stabilitu. Až pokud není omezená, může podporovat hospodářskou politiku státu,“ řekla Zamrazilová. Souhlasila, že současná inflace je především dovezená, zároveň se už ale podle ní přelila i do domácího prostředí, na což musí ČNB reagovat.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok v srpnu uvedl, že poslední data o vývoji spotřebitelské i výrobní inflace neznamenají pro měnovou politiku centrální banky a přístup bankovní rady ke zvyšování úrokových sazeb žádnou změnu. „Ta čísla byla poněkud vyšší než naše prognóza, nicméně potvrdila ten trend, že ta inflační nálož v ekonomice je silná a že bylo správné otáčet to kormidlo měnové politiky,“ řekl. Bankovní rada nyní podle něj bude jednat o tom, zda nadále zvyšovat úrokové sazby postupnými kroky, nebo přistoupit i k razantnějšímu zvýšení.
Rusnok již po srpnovém zasedání uvedl, že rada je připravená zvyšovat úrokové sazby na každém dalším letošním zasedání i na počátku příštího roku. Letos má rada naplánované jednání o sazbách kromě konce září ještě v listopadu a prosinci.
