Ekonomika ČR ve 2. čtvrtletí stoupla o 8,2 %
Česká ekonomika ve druhém letošním čtvrtletí stoupla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně o 8,2 % a mezičtvrtletně o rovné procento. Proti prvnímu odhadu z konce července jí dnešní údaje ukazují v lepším světle. Předběžný odhad uváděl meziroční růst o 7,8 procenta a mezičtvrtletní o 0,6 procenta.
Meziroční růst ekonomiky je sice nejvyšší v české historii, je to ale dáno nízkou srovnávací základnou po loňském nástupu pandemie covidu. Analytici počítali s růstem o zhruba devět procent.
Rostla spotřeba domácností
Pozitivní mezičtvrtletní vývoj hrubého domácího produktu podpořila zejména rostoucí spotřeba domácností. „Rozvolnění protiepidemických opatření umožnilo domácnostem více utrácet za služby a zboží zejména dlouhodobé trvanlivosti, a jejich spotřební výdaje tak přispěly k růstu HDP o 2,4 procentního bodu. Nižší dynamika růstu vývozu a rostoucí dovoz ovšem vedly k negativnímu příspěvku zahraniční poptávky o 2,2 procentního bodu,“ uvedl k mezičtvrtletnímu vývoji Vladimír Kermiet z ČSÚ.
Komentář SH: To není moc dobrá zpráva. Vývoz je pro českou ekonomiku zásadní. Byť to prohlášení zní zvláštně… „vedly k negativnímu příspěvku zahraniční poptávky o 2,2 procentního bodu“. Každopádně s domácí poptávkou může jít o přechodný jev, daný tím, že po znovuotevření hospod a malých obchodů se do nich lidé vrhly s odloženou poptávkou. Konec konců, zkuste si zajít na oběd v nějakém turistické destinaci – tedy kromě středu Prahy.
K meziročnímu růstu se hrubý domácí produkt vrátil po roce a čtvrt. Předtím pět čtvrtletí klesal, z toho nejvýrazněji v loňském druhém čtvrtletí, kdy propadl o 10,9 procenta. V mezičtvrtletním srovnání se HDP ve druhém čtvrtletí vrátil k růstu, pokles za poslední rok zaznamenal jen v prvním letošním kvartálu.
Na meziročním růstu HDP o 8,2 % se podle statistiků podílely výdaje na konečnou spotřebu 1,8 bodu, tvorba hrubého kapitálu 1,6 bodu a zahraniční poptávka 4,8 bodu. Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 4,2 % a meziročně o 6 %. Z toho výdaje na spotřebu domácností vzrostly o 6,5 % proti předchozímu čtvrtletí a proti stejnému čtvrtletí minulého roku stouply o 7,4 %. Zvýšila se zejména spotřeba předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí a výdaje za služby.
Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně klesly o 0,2 % a meziročně vzrostly o 3 %. „V meziročním srovnání dochází nadále k vysokému růstu výdajů na kolektivní spotřebu, zatímco u výdajů na individuální spotřebu již došlo k poklesu,“ uvedli statistici.
Hrubá přidaná hodnota mezičtvrtletně vzrostla o 0,7 %, a to zejména v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství a ve zpracovatelském průmyslu. Dařilo se i stavebnictví a většině odvětví služeb. Kromě růstu přidané hodnoty měl vliv na mezičtvrtletní vývoj HDP rovněž vyšší výběr daní z produktů, a to především daně z přidané hodnoty. Meziročně hrubá přidaná hodnota vzrostla o 8,4 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání vzrostla o 4,2 %, meziročně byla vyšší o 1,5 %. Více se investovalo hlavně do obydlí, nákupu dopravních prostředků a ostatních strojů a zařízení.
