Návrh regulace trhu s elektřinou EU odporuje energetické koncepci ČR
Členské země Evropské unie se na pondělním zasedání ministrů energetiky, průmyslu a klimatu neshodly, z čeho a jak se bude smět vyrábět a prodávat elektřina na liberalizovaném jednotném evropském trhu. Zprávu o jednání přinesla agentura Česká tisková kancelář (ČTK) s odvoláním na své diplomatické zdroje.
Předpokládaná reforma trhu s energií má předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny. Unijním ministrům energetiky se nepodařilo překonat rozdíly v názorech na podporu uhelných elektráren či na podmínky regulace cen. Skupina zemí včetně Německa a Itálie se podle diplomatických zdrojů ČTK po více než osmihodinovém jednání postavila proti návrhu, k jehož doladění by se tento pátek měli vrátit velvyslanci členských zemí. Pokud se státům na druhý pokus dohoda podaří, budou ve druhé polovině roku o konečné podobě pravidel vyjednávat s poslanci Evropského parlamentu.
V případě uhelných elektráren se jedná o výkup podpůrných služeb (regulační energie, nebo-li kompenzační platby) pro stabilizaci elektroenergetické soustavy v případě nedostatku nebo přebytku v bilanci výroby a odběru elektřiny v síti. Například v ČR tyto služby nakupuje pouze státní přenosová soustava ČEPS, která je jediným subjektem odpovědným za vyrovnanou bilanci a je odpovědná za dispečerské řízení elektrizační soustavy. Nákup podpůrných služeb státním podnikem je však považován v EU za podporu soukromých firem. Nákup podpůrných služeb od uhelných zdrojů je navíc v rozporu s klimatickými cíli Evropské unie.
Podle české platné Státní energetické koncepce (SEK) je cílem této koncepce „…zajištění bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro obyvatelstvo.“ Společnost ČEPS letos na jaře vydala zprávu, podle které ani jeden z cílů SEK nebude po roce 2027 naplněn, pokud dojde k urychlenému odstavení uhelných zdrojů. Naopak, hrozí dovozní závislost při zásobování elektřinou, včetně možného nedostatku elektřiny na trzích, z nichž by se mohla dovážet. Cena takové energie by pak mohla násobně převýšit nynější ceny zastropované.
Evropská komise (EK) v březnu v reakci na loňskou energetickou krizi přišla s návrhem úprav fungování energetického trhu. Část zejména jihoevropských zemí požadovala zásadní reformu včetně oddělení cen plynu a elektřiny, po tlaku skupiny států v čele s Německem však změny nebudou tak výrazné.
Návrh, o němž včera jednali ministři, počítá s povinným rozšířením nabídky kontraktů pro domácnosti i firmy zaručující i smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Na trhu by se měl zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících k cenové stabilitě. Vedle dlouhodobých kontraktů mají důležitou roli sehrát i takzvané dvoucestné rozdílové smlouvy při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra. Ty mají zaručit pevné ceny elektřiny a také částečně snížit vliv ceny plynu na jejich tvorbu.
Státy se však neshodly na detailech podmínek, za nichž budou tyto smlouvy s fixní cenou zajišťovat přerozdělení zisků z výroby energie. Pokud se tržní cena elektřiny zvýší nad cenu ve smlouvě, může stát nadbytečné příjmy rozdělit mezi spotřebitele, pokud naopak klesne, doplatí výrobci rozdíl od ceny stanovené v kontraktu. Fakticky se tak vyjednává o formě cenové regulace na liberalizovaném jednotném trhu energie Evropské unie.
„Hodně jsme se přiblížili, ale rozdíly v konkrétních formulacích jsme zatím zcela nepřekonali,“ řekla po jednání švédská ministryně energetiky Ebba Buschová, jejíž země Radě EU předsedá a návrh reforem připravila. Švédsko se podle ní pokusí do konce měsíce, kdy předá předsednictví Španělsku, státy k dohodě dovést.
Vyřešit budou muset i další zásadní spor, který byl podle diplomatů u dočasné podpory uhelných elektráren. Ty mají zemím s nedostatkem výroby z jaderných či obnovitelných zdrojů zaručit nouzovou kapacitu výroby energie a předejít výpadkům jejích dodávek pro spotřebitele. Návrh švédského předsednictví, který vyšel vstříc zejména Polsku značně závislému na uhlí, se nelíbil řadě členských zemí prosazujících podporu výhradně pro bezemisní zdroje energie. Zástupci Německa, Rakouska nebo Španělska před jednáním dávali najevo, že se nehodlají se vstřícností k uhlí smířit. Například německý ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck prohlásil, že je v rozporu s klimatickými cíli EU.
Nejedná se však o státní podporu uhelných elektráren, ale o nákup podpůrných služeb pro regulaci bilance v síti. Uhelné elektrárny, které by tyto služby poskytovaly, musejí plnit velmi přísné ekologické předpisy EU. Přesto již nyní jsou omezovány počtem hodin v roce, kdy mohou elektřinu vyrábět.
„Pokud mají některé země pocit, že tahle výjimka pomůže k zajištění jejich energetické bezpečnosti, tak tomu rozumím,“ řekl naproti tomu novinářům český ministr průmyslu Jozef Síkela. Neřekl sice, které země konkrétně má na mysli. Dohoda však podle něj přinese stabilní ceny i pro domácnosti a firmy v Česku, které s jejím uzavřením v navržené podobě nemělo problém.
Neshody měli ministři i nad možností regulovat ceny v případě jejich výrazného nárůstu. Zástupci vlád se nedohodli na podmínkách, za kterých by členské země mohly k omezení cen sáhnout, aniž by musely v rámci pravidel pro státní podporu žádat o svolení Evropskou komisi.
Proti návrhu reformy se nakonec vedle Německa a Itálie postavily ještě Rakousko, Belgie a Maďarsko, které měly dostatečnou váhu k jeho zablokování.
K navrhovanému nařízení se koncem týdne vrátí velvyslanci členských států, kteří by podle diplomatů mohli dojednat kompromisní text bez nutnosti svolávat další ministerské jednání. Definitivní podobu pravidel určí až vyjednávání s europoslanci, které by podle optimistických scénářů mohlo být hotové do konce roku.
