ECB navzdory rozbouřeným trhům zvýšila základní sazby
Evropská centrální banka (ECB) dnes navzdory rozbouřeným finančním trhům zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,5 procenta. Zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. ECB ve svém dnešním oznámení také napsala, že Rada guvernérů pozorně sleduje současné napětí na trhu a je připravena reagovat, aby podpořila cenovou a finanční stabilitu v eurozóně. Už ale neuvádí, že hodlá úroky i nadále výrazně zvyšovat.
Rada guvernérů zvýšila sazby pošesté za sebou. Depozitní sazba se zvýšila také o půl bodu a je na 3 procentech. Dostala se tak nejvýše od konce roku 2008.
ECB také snížila prognózu vývoje inflace na letošní a příští rok. Míra inflace by letos podle ní měla v průměru činit 5,3 procenta, v roce příštím pak 2,9 procenta a v roce 2025 klesnout na 2,1 procenta. Až do roku 2025 by tak inflace měla přesahovat dvouprocentní inflační cíl ECB. Centrální banka dodala, že tyto projekce učinila ještě před současnými turbulencemi na trzích.
„V tuto chvíli ještě nelze říci, jak bude další cesta vypadat,“ řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová na novinářský dotaz ohledně příštího zvyšování úroků. Zdůraznila, že pro rozhodování Rady guvernérů o úrokových sazbách je nyní ještě důležitější přístup založený na datech. „Jsme odhodláni vrátit inflaci ve střednědobém horizontu zpět na dvě procenta,“ prohlásila šéfka ECB a ujistila, že rozhodnutí o úrokových sazbách našlo v Radě guvernérů velkou většinu „se třemi nebo čtyřmi (členy), kteří jej nepodpořili“. Rada guvernérů má 26 členů.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5 procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je blízko vrcholu.
Mnoho ekonomů očekávalo, že ECB bude v prudkém zvyšování úroků pokračovat, a to navzdory nejistotě v bankovním sektoru po krachu dvou amerických bank a navzdory obavám o velkou švýcarskou banku Credit Suisse. „Bankovní sektor v eurozóně je odolný, se silnými kapitálovými a likviditními pozicemi,“ ujistila dnes ECB.
„ECB se podle našeho názoru aktuálně obává více nepolevujících inflačních tlaků než případné bankovní nákazy, proto zůstala věrná svému únorovému prohlášení, že i v březnu plánuje úrokové sazby zvýšit právě o 0,5 procentního bodu,“ řekli ČTK analytici ze společnosti Ebury. Cyklus zpřísňování měnové politiky v eurozóně podle nich není u konce a základní úroková sazba letos vystoupí výše, než aktuálně trhy v reakci na nedávné události předpokládají.
Ve střednědobém horizontu ECB usiluje o to, aby se míra inflace v eurozóně pohybovala kolem dvou procent. Tato hodnota se jí ale už měsíce vzdaluje. Inflace v eurozóně sice zpomaluje, v únoru ale podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat činila 8,5 % a byla vyšší, než se čekalo.
„ECB udělala tu nejhorší možnou věc pro evropské banky: Zvýšila v rámci „boje proti inflaci“ své úrokové sazby o 50 bazických bodů. Přitom právě předešlé prudké snížení a následné zvýšení úrokových sazeb je tím hlavním, co banky zabíjí,“ zhodnotila Markéta Šichtařová, ředitelka poradenské firmy Next Finance.
Naopak americká centrální banka (Fed) začátkem února podle očekávání rozsah zvyšování úroků zmírnila. Základní úrokovou sazbu zvýšila o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Sazba je tak nejvýše od října 2007.
„ECB není v tak pohodlné situaci jako Fed a musí brát ohled na zadlužené jižní křídlo EU. Dalším prudkým zvýšením sazeb by ECB poslala státy jako Itálie, Španělsko, Řecko, ale koneckonců i Francii do dluhových pastí. Obsluha jejich dluhu by vzrostla, čímž by šlo nahoru i samotné zadlužení. Z tohoto důvodu musí ECB postupovat velmi opatrně,“říká Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.
Euro po oznámení nové výše sazeb oslabilo, když ale vystoupila Lagardeová, začalo posilovat. Výnosy vládních dluhopisů eurozóny zamířily výše.
