„Inflaci výrazně ovlivňují státní zásahy. Zatímco zavedení úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie pomáhají krotit inflaci, odpuštění DPH u elektřiny a zemního plynu ze závěru loňského roku vede ke snížení srovnávací základny, což inflaci navyšuje,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Marek: Riziko, že se s inflací budeme potýkat déle, není zanedbatelné
Podle hlavního ekonoma Deloitte ČR Davida Marka se nedá očekávat rychlé snížení inflace. „I po zavedení úsporného tarifu, respektive cenových stropů, které ho nahradí, zůstává inflace vysoká. Klíčovou otázkou je, nakolik se to projeví v inflačních očekáváních a mzdových vyjednáváních. Riziko, že se s inflací budeme potýkat déle, není zanedbatelné,“ uvedl.
„Aktuální rychlý sestup cen pohonných hmot sehraje důležitou roli i v prosincové inflaci. Díky tomuto vlivu by meziroční inflace nemusela z listopadové hodnoty zrychlit i přes očekávané další zdražení energií, potravin a některých dalších položek. Zrychlení inflace do okolí 17 procent následně předpokládáme na začátku roku,“ uvedl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák se připojuje: „V prvním čtvrtletí příštího roku je tak i nadále nutné počítat s velmi vysokým meziročním růstem cenové hladiny a k viditelnějšímu zpomalování inflace začne docházet teprve ve druhém čtvrtletí. V souhrnu je však podle mě nutné počítat s tím, že vysoká inflace bude negativně dopadat na příjmy i spotřebu domácností po větší část příštího roku,“ řekl.
