Inflace dosáhla 18 %, meziměsíčně ale možná ztrácí dech

,
Ekonomika
3 min.
Meziroční inflace v Česku dosáhla v září 18 %, což je nový rekord od prosince 1993. Meziměsíčně nicméně dosáhla 0,8 % a podle řady ekonomů ztrácí sílu. Rovněž je nižší, než čekala ČNB. Podle řady ekonomů možná už dosahuje vrcholu.
Inflace nás nutí otevírat peněženky méně často. Foto: Pixabay
Nejvíce se na růstu podílely ceny energie. U elektřiny meziročně o 37,8 %, u plynu o 85,9 % a tuhých paliv o 55,8 procenta

V září meziročně zdražilo také maso o 23,6 %, nebo mléko, sýry a vejce o 25,8 %, což také představovalo zrychlení růstu cen ve srovnání se srpnem. Například cena mouky se zvýšila o 61 % a ceny polotučného trvanlivého mléka a másla o více než polovinu. Naopak zpomalení meziročního cenového růstu nastalo v září především v dopravě, kde byly ceny pohonných hmot a olejů meziročně vyšší o 22,7 %, zatímco v srpnu růst činil 28,3 procenta. Ceny aut stouply o 15,6 procenta.

Bartoň: druhá nejnižší inflace za letošek

Analytik skupiny Natland Petr Bartoň zveřejnil na Twitteru graf, ukazující, jak by vypadala meziroční inflace, kdyby meziměsíční růst cen byl celý rok stejný jako v září. Dosáhla by 10 procent. To je zhruba dvojnásobek oproti srpnu, ale méně než polovina ve srovnání s únorem až květnem. Podle něj tak ceny rostou ale inflace oslabuje. „Ne , inflace není rekordně nejvyšší. Je druhá nejnižší za letošek,“ napsal.

Zářijová inflace byla také o 2,4 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Nejvýrazněji se na odchylce stejně jako v předchozích měsících podílely ceny potravin, v menší míře jádrová inflace, ceny pohonných hmot a regulované ceny, napsal ředitel sekce měnové politiky a fiskálních analýz ČNB Petr Král.

ČNB: Jádrová inflace už nerostla

Jádrová inflace už v září nerostla, stejně jako v srpnu. Zůstává ale nadále vysoká, upozornil Král. „Projevuje se v ní předchozí kulminace domácích poptávkových tlaků a pokračující výrazný růst nákladů. Ten odráží eskalaci cen plynu a elektřiny na světových burzách a přetrvávající obtíže v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích,“ uvedl.

Podle ČNB dále rostla dynamika cen zboží, u které se projevuje doznívající oživení po pandemii koronaviru. Naopak růst cen služeb v září stagnoval. „Příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného, který byl doposud mimořádně silný, v průběhu třetího čtvrtletí mírně klesal. Naopak další mírné zrychlení regulovaných cen je odrazem pokračujícího zdražování energií pro domácnosti, které nicméně bylo i v září o něco mírnější, než prognóza očekávala,“ napsal Král.

Podle analytiků oslovených ČTK se inflace blíží svému vrcholu a za celý rok by měla dosáhnout 16 až 17 procent. Odborníci neočekávají, že by zdražování přimělo Českou národní banku, aby na listopadovém jednání zvýšila základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.

Podle analytiků se inflace blíží svému vrcholu

„Zdá se, že inflace se již přiblížila svému vrcholu. Poptávkové inflační tlaky se již vyčerpaly a nyní naopak bude výrazný útlum domácí poptávky inflaci brzdit. Nabídkové faktory jsou už do značné míry do inflace zahrnuté,“ soudí hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podle něj ale firmy stále mají vysoká inflační očekávání, což bude komplikovat návrat k nízkým hodnotám inflace.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že hlavní inflační riziko pro příští měsíce představují ceny energie. „Jejich inflační potenciál není zcela vyčerpaný a bude proto tlačit inflaci dál nahoru. S dvoucifernou inflací proto můžeme počítat minimálně až do poloviny příštího roku. K ČNB avizované dvacetiprocentní metě se však inflace letos už s největší pravděpodobností nedostane. Oproti prognóze centrální banky je inflace nyní o 2,4procentního bodu nižší, a tak ČNB nejspíš ani v listopadu nezvýší svoji hlavní úrokovou sazbu,“ řekl Dufek.