Ceny elektřiny na rekordu, Německo nevypne jaderné elektrárny
Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu včera na energetické burze European Energy Exchange (EEX) v Lipsku poprvé překročila 500 eur (zhruba 12 300 Kč) za megawatthodinu. Německo podle listu The Wall Street Journal (WSJ) kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra plánoval.
Cena elektřiny se za poslední rok zvýšila zhruba o 500 %, vzhůru ji tlačí hlavně omezování dodávek ruského plynu, informovala agentura Bloomberg. Analytici nepředpokládají, že cenový růst v nejbližší době poleví.
Podle ankety ČTK uhlí meziročně podražilo o desítky procent. Obchodníci očekávají další zdražování. Výrazně o ně vzrostl zájem právě kvůli obavám z cen a dostupnosti plynu.
Ceny plynu v Evropě se včera vyšplhaly na nejvyšší úroveň od března. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v podvečer vykazovala zhruba jednoprocentní nárůst na 223 eur za MWh. Během dne ale vystoupila až nad 250 eur za MWh, zatímco před rokem se pohybovala pod 30 eury za MWh.
Před ještě větším růstem cen plynu v Evropě varovala ruská státní plynárenská společnost Gazprom. V zimě by se podle ní mohly zvýšit o dalších 60 % na více než 4000 USD (96 713 Kč) za 1000 metrů krychlových, varovala firma, která sama produkci i vývoz omezuje kvůli západním sankcím uvaleným na Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. Gazprom zdůvodňuje slabší dodávky plynu do Evropy, které ženou jeho ceny vzhůru, i sporem o turbíny a další důležité části rusko-německého plynovodu Nord Stream 1.
Na rostoucí ceny elektřiny a plynu reaguje německá vláda. Německý ministr hospodářství Robert Habeck hájí nezbytnost zavedení poplatku za obstarání plynu, který má uchránit dodavatele této klíčové energetické suroviny před insolvencí. Odběratelům v Německu kvůli tomu od října zdraží zemní plyn zhruba o 2,4 centu (59 haléřů) za kilowatthodinu, což může u domácností činit ročně i stovky eur (tisíce Kč).
Komentář SH:
Typicky politické řešení. Vážení občané, teď si připlatíte za „energetickou bezpečnost“, na kterou vaše vlády minulých 10 let zvysoka kašlaly.
Spotřeba zemního plynu v Německu v první polovině roku meziročně klesla o 15 procent. Zásluhu na tom mohly mít podle předběžných údajů Spolkového svazu energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW) vyšší ceny energie, slabší výkon ekonomiky a šetření energií ze strany jednotlivců.
Pokud se Německo rozhodně ponechat své jaderné elektrárny v provozu, bude to přelomové rozhodnutí, neboť v zemi až do ruské invaze na Ukrajinu panovala jasná a široká politická shoda na odklonu od nukleární energetiky. WSJ napsal, že rozhodnutí ponechat jaderné elektrárny v provozu musí ještě formálně učinit kabinet Olafa Scholze. Potřebný bude i souhlas parlamentu, neboť uzavření reaktorů je vyžadováno zákonem. Z jádra se v Německu loni vyrobilo 13 procent elektrické energie.
Český stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování plynu v zásobnících, kterou nevyužívaly. O kapacitu přišla mimo jiné Moravia Gas Storage, kterou spoluvlastní ruský Gazprom, informoval ČTK David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).
Česká republika by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) v případě nedostatku plynu přistoupila k omezení dodávek tepla do domácností, aby udržela v chodu klíčové složky průmyslu. Síkela to včera řekl novinářům na setkání ministrů na zámku v Liblici na Mělnicku. Konečná podoba chystaného úsporného energetického tarifu má být podle vlády premiéra Petra Fialy (ODS) známa do konce srpna. Domácnosti by podle návrhu MPO měly letos dostat příspěvek až 5000 korun.
K debatě o řešení energetické krize nebo zdražování se v pátek 26. srpna sejdou čeští poslanci. Podnět ke schůzi podali poslanci opozičního hnutí ANO.
