ČNB do toho řízla: zvýšila sazby o 1,25%

O 1,25 procentního bodu zvýšila dnes bankovní rada úrokové sazby České národní banky. Od dob měnové krize v roce 1997 se k tak silnému zvýšení sazeb neodhodlala.

Dvoutýdenní repo sazba je tak na 7,00 %. Diskontní sazba na 6,00 % a lombardní na 8,00 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 23. června 2022.

Dnešní jednání rady se zúčastnilo všech sedm členů rady, přičemž šlo o poslední měnověpolitické jednání pro stávajícího guvernéra Jiřího Rusnoka, viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a člena rady Vojtěcha Bendu. Novým guvernér Aleš Michl již avizoval, že na dalším měnovém zasedání v srpnu navrhne stabilitu sazeb. Ovšem rada rozhoduje prostou většinou.

Rusnok: Základnímu scénáři aktuální prognózy odpovídá další strmý nárůst tržních úrokových sazeb

Rada většinově považuje rizika vývoje odhadovaného v rámci květnové prognózy za výrazně proinflační, což ukazuje na další znatelné zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení úrokových sazeb. Základnímu scénáři aktuální prognózy ČNB odpovídá další strmý nárůst tržních úrokových sazeb. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

S tím koresponduje i příspěvek ekonomky Raiffesenbank Heleny Horské na Twitteru. „Staronová bankovní rada nastavila té obměněné úroveň, na kt. bude nejspíš nějakou dobu „sedět“. Trhu to nejspíš stačit nebude. Intervence se stanou běžnou součástí arzenálu,“ uvedla, téměř jistě v narážce na probíhající intervence proti oslabení koruny.

Horská: Intervence se stanou běžnou součástí arzenálu

Mezi rizika Rusnok zařadil například zdražení energií v souvislosti s obavami o zastavení dodávek z Ruska, slabší kurz koruny nebo vývoj rozpočtové politiky.

„Opětovné brzké obnovení cenové stability je nyní naprostou prioritou ČNB, přičemž jde o zcela nezbytnou podmínku pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky,“ uvedl Rusnok.