Komentáře

Naše plynové zásobníky se právě vyprazdňují, a to ještě zima pořádně nezačala. Nejen u nás, ale v celé Evropě. Energii si nejspíše zajistíme. Ale bude to drahé.

Zatímco chudá část světa se zlobí, že dostane málo peněz, moc se neřeší, na co půjdou. Transformace energetiky jí asi moc nepomůže.

ZPRÁVA Z TISKU. Generálním ředitelem Pražského dopravního podniku by se chtěl stát někdejší primátor hlavního města a bývalý starosta Prahy 6  Pavel Bém. Premiér Petr Fiala by se měl nechat vyšetřit na hlavu.

V Německu se zřejmě prodraží otevřít nový závod v nejprůmyslovějších regionech. Může se totiž stát, že si přenosová síť za připojení řekne násobně víc než jinde.

V Česku bylo v roce 2023 měsíčně vyplaceno v průměru 248 tisíc příspěvků na bydlení, což bylo meziročně o 80 tisíc více. V penězích to činilo 17,9 miliardy korun, což bylo o 9,4 miliardy více než v předchozím roce.

Poslanecká sněmovna od jara projednává návrh novely energetického zákona, který by měl umožnit snížení podpory solárnímu byznysu. Proti tomu se ohradila Solární asociace a odvolává se na unijní právo. To však změnu dotací nevylučuje, což potvrdil i nález českého Ústavního soudu.

Potvrzení eurokomisařů nejde hladce a Německo míří k patu. To není dobrá situace, když Evropa potřebuje změny.

ZPRÁVA Z TISKU. Propalestinští studenti přerušili přednášku ministra zahraničí Jana Lipavského v Londýně. Ochranka Lipavskému doporučila, ať odejde nouzovým východem, neboť další aktivisté zablokovali přístupové chodby.

Ačkoliv zklamání z polistopadového vývoje postihlo kdekoho a velmi brzo, stejně onen pocit, že jsme se namočili do kola dějin, smazat nedokázal.

V rámci celé EU nám patří nepříliš lichotivé 7. místo, přičemž průměr zemí platících eurem jsou rovná 2 procenta. Číně hrozí deflace a další zpomalení hospodářského růstu, USA naopak vyšší inflace. Světovým rekordmanem je Argentina.

V Česku je registrováno 1 291 474 podniků. V nich pracovalo něco málo přes 4 miliony zaměstnanců. Podniků s přístupem na internet bylo 97 %, s přístupem na mobilní sítě 84 procenta. V práci přístup na internet měla 54 % zaměstnanců, přístup prostřednictvím přenosného zařízení 35 procent.

Austrálie zvažuje zákaz sociálních sítí do 16 let věku. Není jediná. Jako jedna z mála může mít tato restrikce smysl. Jenže lidé už mají zákazů dost.