Komentáře

Velký ohlas vyvolala zpráva o článku z Die Welt, že Česko je nemocným mužem Evropy. Není na tom ale Německo podobně?

Za dva měsíce po otevření dotačního titulu Oprav dům po babičce bylo podáno 319 žádostí. Zájem tlumí příliš přísné podmínky pro žadatele. Nával žádostí lze očekávat, až lidé zjistí, že zateplování je povinné.

Ministerstvo školství navrhuje snížení počtu odučených hodin financovaných ze státního rozpočtu na základních a středních školách. Tím se prakticky zastaví jediná rozvojová investice, investice do vzdělávání.

Smíšené pocity? To je přesně to, co může člověk zažít, když čte zprávy o německém klimatickém fondu.

Vláda se snaží řešit průšvih, který podle ní neexistuje. Do dalšího se tím ale vhání, a tím je socialismus.

Hrubý domácí produkt je velmi nedokonalý nástroj. Ale ne pro měření blahobytu či prosperity, ale pro měření nově vyrobených statků a poskytnutých služeb. S klimatem to nesouvisí.

„Když ono je na nic, že o tom Green Dealu vlastně nic nevíme,“ řekl mi před časem známý ekonom, když jsem ho žádal o článek. S AI je to podobné.

Práce učitelů už je hodně jiná, než jak jsme ji znali my, žáci a studenti 80. a ještě 90. let. Ohlášená stávka není primárně za jejich platy. Je to stávka za naše děti. Rukojmí.

Ještě to není regulace úplně všeho. Pokud ale stát zdraží energii a pak rozhodne, komu to vykompenzuje, získává velký nástroj k ovládání průmyslu.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka by se třeba mohl v Německu poučit o tom, proč tamní dělník pobírá dvakrát až třikrát vyšší plat za podobnou práci, než dělník u nás.

Nic neospravedlňuje hrůzu, kterou snášejí civilisté v Gaze, říká Světová zdravotnická organizace. A Izraelci kroutí hlavou.

Ropný kartel OPEC hýbe ekonomikou a politikou v celém vyspělém světě. Energetický, klimatický a sociální kartel EU kromě ekonomiky evropských zemí nehýbá s nikým.