Zvolit si dnes vytápění domu je jako střílet na neviditelný terč
Vítězem topné sezóny asi zase budou pevná paliva. Ale co když máte systém teprve zvolit se stavbou či rekonstrukcí? Jste trošku jako v kasinu.
Jenže na rozdíl od jednorázového návštěvníka kasina jste na tom podobně jako závislý hráč – nemůžete ze hry odejít. Nějak topit musíte. Skoro to připomíná jeden z Murphyho zákonů: „Vyhrát nejde. Uhrát remízu nejde. Nejhorší je, že nejde přestat hrát.“
Ano, nakonec se člověk rozhodnout musí. Je až neuvěřitelné, jak se internet hemží srovnáním různých topných systémů, ať už z hlediska výhod a nevýhod, srovnání účinnosti (tady většinou vedou tepelná čerpadla) či nákladů na jednotku výkonu. Jenže bývají s velkým rozptylem. Protože nikdo neví, co udělají ceny energií. Jisté je asi jen to, že budou růst. U plynu a pevných paliv se navíc přidává otázka, zda nepřijde plošný zákaz a co s náklady na ně udělá rozšíření emisních povolenek.
Tady už neporadí ani baba, ale leckdy ani ten, kdo v oboru léta pracuje. Protože do toho vstupují náklady na pořízení, volbu zatepení a možné dotace, které je mohou snížit (kde může záležet nejen na tom, co si pořídíte, ale také, co odpojíte). Na každý krok, kalkulaci nákladů na pořízení, možnosti získání dotací i odhad budoucích provozních nákladů, abyste si našli odborníka. A stejně dostanete jen souhrn odhadů, u těch nákladů na provoz s pokrčením ramen (od toho, kdo by tvrdil, že si je jistý, radši utečte). Na projektanty staveb či rekonstrukcí jako takových je to většinou složitý koktejl, takže je třeba pátrat do mnohem větších detailů.
Jaké jsou vůbec relevantní možnosti? Asi stále nejlevněji z hlediska pořízení i provozu vycházejí pevná paliva. Dřevo, ev. dřevěné pelety či uhlí. Pokud máte dřevo z vlastního pozemku nebo od souseda, může vyjít levněji. Jinak asi bude výhodnější uhlí. Problém je v tom, že pokud netopíte s maximální efektivitou, asi vám za to nepoděkují sousedi. (Možná ani za dřevo – totiž nezáleží jen na palivu a emisní třídě kotle, ale taky na tom, zda je to dřevo skutečně vyschlé, jak vysokou teplotu a přívod vzduchu udržujete atd. Ideální je topit naplno a „ukládat“ teplo do nádrží. Jenže to jsou další investice a potřebujete další prostor.) Pokud máte extra ekologické smýšlení, nebude se vám chtít ani do jednoho. Navíc na dřevo potřebujete úložné prostory. Částečně to mohou kompenzovat pelety nebo nákup vyschlého dřeva, které ale bude dražší.
Suma sumárum, kdo má topení na pevná paliva, nemá moc důvodů to měnit. Leda snad, že by mu nestačily síly na obsluhu, která je náročnější. Ale instalovat si je nově i s vyhlídkou na to, že je možná někdo časem úplně zakáže… ministerstvo životního prostředí pracuje s myšlenkou, že ty na uhlí by měly skončit už do deseti let. Ať žije nejistota! Ještě předtím jej mají emisní povolenky zdražit zhruba o polovinu.
Dalším přežívajícím typem je plyn. Ten mnozí opouštěli po cenovém šoku, vyvolaném útokem Ruska na Ukrajinu, a hlavně následným děním (sankce, útok na Nord Stream, zastavení dodávek ze strany Ruska…). Dnes jsou ceny plynu vcelku přijatelné a náklady na kotel určitě nižší než na tepelné čerpadlo. Jenže zase platí – kdo ví, co s cenami plynu udělá odpojování jaderných elektráren v Německu, uhelných v Česku a minimálně v Německu sázka na plynové elektrárny. Zda to nezvedne poptávku.
Především je tady ale opět hrozba (téměř stoprocentní) zdražení v důsledku rozšíření emisních povolenek k roku 2027 nebo 2028, hovoří se zhruba o 15 procentech. Na jednu stranu nelze vyloučit, že vzhledem k těžké hospodářské situaci Evropy a změnám v rozložení politických sil se ještě vše přehodnotí. Jenže státy samotné změny prosazují těžko, pokud už směrnice existuje. To mohou jen Evropská komise a parlament, kde se do té doby složení měnit nebude. Takže se nakonec může stát i pravý opak, a sice, že se znovu vrátí na scénu pokus o zákaz plynu.
Ani změna politické nálady v Evropě nemusí vést ke změně. Ta je v rukou komise a parlamentu
Populární tepelná čerpadla některým lidem ušetřila, jiné možná překvapila, že nejsou tak skvělá. Ono totiž strašně záleží na typu domu, míře zateplení, ale také rozvodu tepla. Zda máte podlahové topení, které je na pořízení cenově náročnější, nebo klasické radiátory. Samotné čerpadlo také není zrovna zdarma, ale dá se na něj stejně jako na zateplení (kterému se stejně nevyhnete) sehnat dotace. Z klasických zdrojů vykazuje nejvyšší účinnost. Přesto se zastánci a odpůrci mlátí po hlavách účty za elektřinu. Kdo opustil klasické elektrické kotle, asi s jistotou vydělal. O přímotopech nemluvě. U toho, kdo opustil plyn, je to otázkou. Závisí na obálce domu, velikosti, systému…
Pak jsou tu ještě černí koně v podobě roštů, sálavých fólií… těm dosud nepřála legislativa. Jde o poměrně složitou problematiku koeficientů primární neobnovitelné energie s dopadem do schvalování projektu. Situaci změnila novela vyhlášky energetické náročnosti, která nedávno vstoupila v platnost. Nicméně i sami výrobci říkají, že jejich systémy budou průchodné s alespoň malou fotovoltaikou.
Možná si teď někdo řekne: sakra, tak co teda? A o to právě jde. Že by to chtělo pro lepší rozhodování čísla? Jenže tady je tolik proměnných… jasně, můžeme sem šoupnout tabulku deklarované účinnosti. Plynový kotel až 85 %, kondenzační až 95 %, totéž kotel na tuhá paliva, tepelné čerpadlo prý až 350 %, ovšem jen to voda-vzduch, které si může instalovat málokdo. Jenže k tomu si musíte přidat ceny vstupů, a hlavně nejen ty dnešní, ale i ty zítřejší. Které nikdo nezná.
Takže žádný jednoduchý návod neexistuje. A stát? Slibuje dotace, které se pořád mění. Pokud jste dočetli až sem, víte to, co poučený laik. A teď babo raď… Vyhrát možná lze, nebo uhrát remízu. Pokud budete mít kliku. Propočítat se to bohužel moc nedá. A co hůř – nejde přestat hrát.