Zelená politika Berlína naráží na peněženky voličů
Zatímco vláda Česká republiky neúspěšně hledá, kde by v hluboce nevyrovnaném rozpočtu nalezla úsporu asi 70 miliard korun (1,65 miliardy eur), i sousední bohaté Německo, které v dobách pandemie a energetické krize už nasekalo dluhy za 800 miliard eur (v přepočtu přes 19 bilionů korun), se musí začít chovat hospodárněji.
Plán zelené transformace platí, ale hospodárně
V projevu na zasedání Svazu německého průmyslu (BDI), které se konalo 19. června v Berlíně, německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že opatření v oblasti klimatu, bezpečnostní politika a síla průmyslu zůstanou prioritami vlády i přesto, že vláda sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) musí začít tvrdě šetřit a vrátit se k úrovni výdajů před pandemií. Informovala o tom německá veřejnoprávní televize ARD . „To bude logika naší rozpočtové politiky v příštích letech,“ řekl Scholz. Jak také řekl, jeho kabinet přehodnotí některé dotační programy, protože „…po letech bezprecedentního zadlužování má vláda povinnost zemi stabilně vést do budoucnosti“. Scholz potvrdil, že plán zelené transformace Německa ale platí. Vedle sázky hlavně na solární a větrnou energii zdůraznil odhodlání v „nezmenšené míře“ budovat vodíkovou infrastrukturu.
Šéf BDI Siegfried Russwurm na akci zkritizoval Scholzovu vládu. Řekl, že propast mezi vládními ambicemi a dosaženými výsledky se neustále zvětšuje, přičemž byrokratické překážky a zdlouhavá licenční řízení nadále představují pro průmysl velký problém. Kancléř odpověděl, že náklady na energie již mohly být výrazně nižší, kdyby se v posledních letech nezpomalil rozvoj obnovitelných zdrojů energie a síťové infrastruktury.
Krátce po prestižní akci BDI Scholzův kabinet 21. června, po více než půlročním zpoždění zaviněném vnitro-koaličními třenicemi, schválil kontroverzní reformu zákona o opatřeních v oblasti klimatu zahrnující všechny oblasti ekonomiky. Ve skutečnosti tak SPD a Zelení ustoupili tlaku menšinového koaličního partnera, liberální FDP. Ta prosadila, že jednotlivá ministerstva nebudou muset do roku 2030 splnit tvrdé dekarbonizační cíle, když jejich deficity dokáží kompenzovat jiné resorty a bude se hodnotit úsilí všech ministerstvech vlády jako celek. To kritizovali klimatičtí aktivisté. Podle nich FDP pro svůj resort ministerstva dopravy, který je tvrdě kritizován za neplní zelených cílů německé Energiewende, vymohla alibistické neplnění úkolů a jejich přeložení na bedra jiných úřadů.
Německo své ambiciózní cíle neplní a nesplní
Německo si pro rok 2030 stanovilo za cíl snížení emisí skleníkových plynů proti roku 1990 o 65 %, (pro celou EU je cílem omezení o 55 %). I přes nově schválená opatření by největší evropská ekonomika do konce desetiletí vypouštěla celkem o 200 milionů tun CO2 více, než je plánováno, když „problémové dítě“ německé energetické transformace, doprava, by mělo být zodpovědné za 186 milionů tun z tohoto deficitu. Ovšem bez aktuálně vládou schváleného balíčku, podléhajícího schválení parlamentem, by cíle byly překročeny o 1,1 miliardy tun CO₂. V roce 2022 Německo vypustilo 746 milionů tun CO₂.
Ovšem Německo své cíle neplní a plnit nebude. Tempo snižování emisí by se v příštích několika letech muselo celkově s ohledem na ambiciózní klimatické cíle více než zdvojnásobit nebo dokonce ztrojnásobit. Zpráva Agentury pro životní prostředí UBA ze začátku tohoto roku ukázala, že emise skleníkových plynů v Německu v loňském roce mírně poklesly (o 2 % oproti roku 2021), ale ne natolik, aby země dosáhla svého klimatického cíle pro rok 2030. Zástupkyně vedoucího Rady expertů pro změnu klimatu Brigitte Knopfová uvedla, že v žádném z resortů německé vlády není prostor pro kompenzaci nedostatečného snížení emisí v jiné oblasti.
Vládní návrh například urychluje rozšiřování tzv. obnovitelných zdrojů, aby se do roku 2030 dosáhlo 80% podílu na spotřebě energie. Reforma zákona o obnovitelných zdrojích energie stanoví nové kapacitní cíle pro rok 2030 (dnes v solárních a větrných zdrojích dohromady asi 140 GW): větrná energie na pevnině: 115 GW, fotovoltaická energie: 215 GW. Bude realizována zásada, že využívání obnovitelných zdrojů energie je v nadřazeném veřejném zájmu, tedy bude protlačeno silou zákona. Součástí je i reforma větrné energetiky na pevnině, která zajistí, že do roku 2032 budou 2 % plochy Německa vyhrazena pro větrnou energetiku na pevnině. Na moři má být v roce 2030 dosažena kapacita větrných elektráren 30 GW, (v roce 2040 již 40 GW a 70 GW o pět let později) s tím, že se urychlí plánovací a povolovací řízení. Návrh také obsahuje reformu zákona o ukončení těžby uhlí s cílem posunout ukončení těžby v Porýní do roku 2030.
Liberální FDP v čele s ministerstvem dopravy například „hodilo vidle“ do snahy úplně zakázat spalovací motory po roce 2035, když prosadilo možnost jejich bezemisního pohonu e-palivy. Posléze se připojilo k iniciativě řady zemí včetně Česka nepřipustit schválení návrhu drastické emisní normy Euro 7, která by fakticky znemožnila vyrábět malé dostupné vozy. České mezinárodní dálkové dopravce nepochybně v dokumentu německé vlády zaujme návrh na úpravu mýtného pro nákladní automobily již od roku 2024 tak, aby zohledňovalo emise CO₂ (sankce 200 eur za tunu CO₂); do konce roku 2025 nebudou bezemisní nákladní automobily platit žádné mýtné, poté 25 procent. Návrh také předpokládá zřízení základní nabíjecí sítě pro nákladní vozidla s bateriovým pohonem podél dálnic.
Ovšem zcela zásadní problém vyvolal původní tvrdý plán ministra hospodářství a ochrany klimatu za Zelené Roberta Habecka nahradit po roce 2024 většinové topení zemním plynem a topnou naftou ve dvou třetinách ze 40 milionů německých domácností za 20 let tak, aby bylo ze 65 % kryto obnovitelnou energií. Proti tomu se ostře vymezila koaliční FDP natolik, že to list Tageszeitung označil za největší dosavadní krizi vládní koalice.
Jedná se vlastně o zákaz instalace nových konvenčních plynových a olejových systémů v naprosté většině budov. Vztahuje se jak na zcela nové, tak na stávající domy, které potřebují vyměnit své kotelní systémy, pokud je již nelze opravit. Po koaliční kontroverzi došlo ve vládním návrhu k řadě zmírnění. Návrh obsahuje výjimky pro situace, kdy to není možné; například pro osoby starší 80 let a jiné těžké sociální případy. Má být rovněž zaveden program šrotovného pro staré kotle. Stávající topidla mohou být nadále provozována, rozbitá topidla mohou být vyměněna, a pokud již oprava není možná, budou platit přechodná období. Používání topných systémů na fosilní paliva bude zcela zakázáno od roku 2045, kdy má Německo podle návrhu zákona dosáhnout toho, aby jeho hospodářství bylo zcela klimaticky neutrální (celá EU do 2050). Po roce 2024 má být v Německu ročně instalováno 500 000 tepelných čerpadel.
Kotle narazily
Kontroverze se vedou především kolem vyšších nákladů na kotle šetrné ke klimatu. Instalace tepelných čerpadel je obvykle nejméně dvakrát dražší než konvenční topné systémy a často stojí více než 20 000 eur. Podle průzkumu bulvárního deníku Bild, který ventiloval kritiku ze strany německé veřejnosti, se 61 procent Němců velmi leklo předpokládaných nákladů. Tento očekávaný „vítr“ v peněženkách německých voličů ovšem vedl k prudkému propadu oblíbenosti ministra Habecka z 1. místa na konec druhé dvacítky a také k značnému poklesu volebních preferencí strany Zelených. Proto Habeck a spol. rychle zatáhli za politickou záchranou brzdu. A protože 80 % německých obyvatel bydlí nikoli ve vlastním, ale v nájmu, ozvali se i spoluvládní sociální demokraté. Majitelé domů nesmějí náklady jednoduše přenášet prostřednictvím plateb nájemného. Přechod na klimaticky šetrné vytápění nesmí vést k „vystěhování lidí z jejich domovů“, prohlašuje šéfka SPD Saskia Eskenová.
Aby se předešlo sociálním potížím, vláda počítá s miliardovými dotacemi, které by přechod na klimaticky neutrální vytápění zmírnily, ale podrobnosti je třeba ještě doladit. Majitelé domů starší 80 let, nebo ti, kteří pobírají sociální dávky, budou zcela osvobozeni od povinnosti vyměnit nefunkční topné systémy za hybridní nebo obnovitelné. A najednou Habeckova vlastní strana v podobě návrhu parlamentní poslanecké skupiny strany Zelených navýšila svůj plán dotací na ekologický otopný systém z původních 25 až 40 procent nákladů až na 80 procent nákladů v závislosti na výši příjmu. Takže je otázkou, zda ke slibovaným úsporám ve státním rozpočtu vůbec dojde a kdy vůbec vládní klimatickou reformu schválí parlament. SPD a Zelení chtějí v parlamentu zákonnou předlohu protlačit už v létě, FDP trvá na delším projednání do podzimu. To by ale nové normy asi nemohly vstoupit v platnost už od 1. ledna 2024.
A mezitím strany vládní koalice ztrácejí masivně volební preference, kdy na čele průzkumů je daleko vpředu opoziční koalice křesťanských konzervativců CDU/CSU následována antisystémovou protestní Alternativou pro Německou (AfD), která je označována mocenskými orgány německého státu za extremistickou. Němci mají stejně jako Češi parlamentní volby v řádném termínu na konci roku 2025. Ovšem jak známo, politická manželství v podobě koalic jsou velmi křehká a s ohledem prioritu opětného zvolení mohou politici své dosavadní partnery rychle opustit. A to platí nejen pro Německo.
