Zákazníci automobilek se asi docela změnili
Jaké máš auto a jak to jezdí? Upřímně, velmi často obdržíte odpověď ve stylu, že je to celkem jedno, sto třicet to umí a víc se stejně nesmí, odveze to z místa A do místa B a jsem tam za pět litrů a kufr by mohl být větší. Lidí, kteří mají auta rádi, užívají si řízení a svezení a tu a tam si třeba i trošičku zasportují, je asi opravdu menšina. A dál ponechme stranou kategorii řidičů, pro které je automobil statusový symbol.
Automobilový trh už dávno před povinnými elektromobily ovládli výrobci, kteří staví vozy tak, aby nikoho neurazily a tedy ani moc nenadchly. Už nenajdu zdroj, ve kterém jsem si kdysi přečetl, že asi dvě třetiny nových aut se nakupují jako firemní. To znamená, že manažeři v nich nejezdí, ale jsou v nich voženi. Referenti si je nevybírají, ale jsou jim přidělovány a jako bonus je mohou užívat i pro soukromé účely. Osobitost? Jízdní vlastnosti? Kdepak. Cena, sleva, výhodnost financování, zajištěný servis, provozní náklady. Design? No, spíše nenápadnost.
Proto asi jen na první pohled překvapí výsledek průzkumu, který nedávno zveřejnila společnost Accenture. Popírá zažitý dojem, že elektroauta jsou lidem vnucována z rozhodnutí ekologických úřadů a kvůli nařízením a normám diktovaných automobilkám. Nejenže se 64 % dotázaných řadí k řidičům se zájmem o udržitelnost, ale většina z nich také chce, aby jejich příští vozidlo využívalo nových zdrojů energie (tzv. NEV, new energy vehicle), což znamená, že by upřednostnili elektromobil na baterie, hybridní elektrické vozidlo, vozidlo na zemní plyn, plug-in hybrid, palivově flexibilní vozidlo nebo vozidlo na palivové články.
„Tito lidé zkrátka nechtějí nový automobil se spalovacím motorem. A nejsou to jen řidiči, jež sami sebe označují jako velmi či extrémně udržitelně smýšlející, kteří chtějí, aby jejich další vozidlo využívalo výhradně nových zdrojů energie. Více než polovina řidičů, kteří uvádějí, že pro ně udržitelnost není až tak důležitá, potvrzuje, že by rovněž dali přednost NEV,“ dodává Martin Paulina, Senior Manager a konzultant pro automobilový průmysl ve společnosti Accenture.
Řidiči, kteří dbají na udržitelnost, nejsou vázáni na konkrétní značku. Ve skutečnosti by 97 % řidičů kvůli udržitelnějšímu vozidlu značku změnilo a 99 % z nich by tak učinilo kvůli větší udržitelnosti servisu a oprav.
Řidiči, kterým záleží na udržitelnosti, jsou také ochotni za „udržitelný vůz“ zaplatit i vyšší cenu. Jsou také svolní leccos obětovat. Volili by například design, který je spíše funkční než atraktivní (63 %) nebo vůz se sníženým výkonem (62 %).
„Jinými slovy, řidiči, kteří se zajímají o udržitelnost, jsou ochotni přijmout kompromisy i v oblastech, které v automobilovém průmyslu mnozí považují za rozhodující a neoddiskutovatelná kritéria nákupu. Samostatnou kapitolou jsou korporátní zákazníci. Pro většinu je ESG prioritou a elektrifikace samozřejmostí, takže dnes už neřeší jestli, ale jak – hledají efektivní postup obměny a cesty k elektrifikaci svých firemních flotil či flotil jejich dodavatelů a také k zajištění nabíjecí infrastruktury. Pro rozhodování využívají sofistikované datové modely s cílem zrychlit tranzici a efektivně využít náklady“, dodává Martin Paulina.
Accenture se tázala 8500 lidí z USA, Číny a osmi evropských států a nabízí dosti odlišný pohled na automobilový trh a zákazníky. Není to ale obrázek neměnný. Co například znamená, že by si lidé připlatili? Elektroauta jsou dnes dotovaná. To názor na jejich cenu zkresluje. Také ještě není dostatek zkušeností s elektřinou, z provozem a údržbou elektroaut. Kdyby se vás někdo zeptal, jestli benzín nebo diesel, zda tříválec nebo šestiválec, asi byste na takovou otázku dokázali odpovědět snáze, než na otázku, zda elektroauto nebo hybrid.
Přesto průzkum dává obrázek, který by si ředitelé automobilek měli pověsit do pracovny nad stůl.
