Vyměňte si kotel a pak si ho vyměňte
Do deseti let mají v Česku skončit domácí kotle na uhlí. Přitom řada lidí si vyměnila starý kotel za novější, někdy i s dotací.
Server idnes zveřejnil, že ministr životního prostředí Petr Hladík chce, aby za deset lidé topili maximálně dřevem či peletami. Samozřejmě kromě elektrických systémů, ev. plynu. Fór je v tom, že v posledních letech lidé v mnoha případech vyměňovaly staré kotle za novější, s lepší emisní třídou. Do roku 2019 na to šlo dokocne získat dotaci.
Zatím není jasné, zda má dojít vysloveně na zákaz. Ale i tak to zní podivně. Tím spíš, když o budoucnosti energetiky a kde bude za deset let, víme dost málo. Kromě proklamovaných snů.
Za prvé je legitimní otázka, zda trh nevyřeší vše sám. Zda si půjde uhlí koupit tak snadno jako dnes. Naše domácí těžba od revoluce propadla u hnědého pod polovinu, u černého dokonce zhruba na desetinu. Trend neustále pokračuje, loni se vytěžilo o 15 procent méně než předloni. Důvodem může být klesající poptávka i nerentabilita. Logicky vzato by s klesající poptávkou měla klesat i cena. Ovšem jen do chvíle, kdy se na to těžaři vykašlou a zavřou. Pak bude naopak draho až běda.
Asi se pak bude dovážet. Protože svět to tak jako my nevidí. Jak uvádí starší studie České národní banky, v roce 2017 se dokonce celosvětově obnovil růst těžby. Jenže ne v Evropě. V té k ústupu dojde a palivo odněkud z Asie či Austrálie asi bude mít rozumnou cenu jen tehdy, bude-li se ho dovážet hodně.
Další je neméně legitimní dotaz, zda se skutečně přechodem čistě na dřevo, pelety či snad obilí přírodě zásadně přispěje. Existuje teze, že při spalování dřeva a další biomasy se do ovzduší uvolňuje jen to CO2, které z něj předtím rostliny stáhnou. Takže na rozdíl od spalování uhlí je uhlíkově neutrální.
Navíc se u uhlí uvolňuje kdejaký další „sajrajt“ (mimochodem zatímco popel ze dřeva je vítanou příměsí do kompostů či hnojivem, z uhlí se takto používat nemá), včetně různých mikročásteček putujících ovzduším. Jenže moderní kotle už dnes velkou část problémů zmenšily, protože při správném používání mají vysokou účinnost, která ovlivňuje množství emisí.
Takže za a. jest otázkou, zda by nebylo lepší ty dotace nasměrovat jinam, kde přinesou mnohem vyšší účinek. Namísto nespavosti a trápení obyvatel domů, chat a chalup (kteří budou muset zase měnit kotel, aby si v nich zatopili třeba jen párkrát za zimu). A za b. zda všechny ty změny mají skutečně garantovaný dopad do zlepšení životního prostředí.
I v nejmodernějším kotli lze třeba zásadně snížit účinnost a zvýšit emise topením mokrým dřevem, přikládáním tak, že teplota létá nahoru a dolů, nebo výrazným dušením přívodu vzduchu. Kdy si jeden myslí, že vydělá, protože bude udržovat nízkou teplotu. Ve skutečnosti je nejlepší topit „jako blázen“ a používat expanzní nádoby. No jo, ale ty taky nejsou zadarmo. A na chalupě, kam jezdíte občas, se asi nevyplatí.
I v nejmodernějším kotli lze třeba zásadně snížit účinnost špatným topením
Nemluvě o tom, že příroda sama si někdy reguluje, kolik toho sajrajtu vydýchá nejen ona, ale i my. Kdo občas jezdí na vesnici, ví dobře, jaký je to rozdíl, když mrzne a je jasno, a když přijde inverze. Ovšem teď není řeč o nás, teď je řeč o klimatu.
Samozřejmě, něco na té snaze skončit s brutálním spalováním fosilních paliv neefektivními způsoby je. My starší si ještě dobře pamatujeme, jak to dřív na vesnicích a v menších městech smrdívalo oním nezaměnitelným štiplavým způsobem. Při náhodné návštěvě to dokonce mohlo vytvářet zajímavý kolorit, ale při trvalém bydlení šlo bezpochyby o zdraví.
Myšlenka, že něco vyměníme a do deseti let to pak zakážeme, ale moc koncepčně nevypadá. Stejně jako plošnost opatření, která řadu chat a chalup prostě vyloučí ze zimního používání. Přičemž jejich dopad na životní prostředí bude asi mizivý ve srovnání s tím, když si někdo do kamen opakovaně hodí tzv. ostravský kahan (kdyby někdo nevěděl, jde o PET lahev naplněnou pilinami a vyjetým, přepáleným či jinak použitým olejem). A on ho někdo i do těch moderních kamen házet bude. Protože kde nejsou peníze, není ekologie.
Jo a ty pelety se taky musí vyrobit a stejně jako dřevo dopravit. To má taky emisní stopu. Zvlášť kdyby se nedej přírodo dovážely zdaleka, třeba z Afriky. Ono totiž přispívá k odlesňování, logicky. A britští vědci před sedmi lety spočítali, že přechod na pelety u elektrárny Draks přinesl zvýšení emisí. Sakra, zase to není černobílé.
