Účetnictví v eurech nemá valného smyslu

Komentáře
2 min.

Ministr financí Zbyněk Stanjura nedávno utrousil, že by firmy mohly vést účetnictví a platit daně v eurech. Že by se tím exportně zaměřeným firmám zjednodušil život. Pan ministr zřejmě netuší, co je to vést účetnictví a jak se platí daně.

I ta nejexportnější a nejeurovatější firma u nás bude mít výdaje v korunách. Typicky za mzdy zaměstnancům. Ti by sice mohli přistoupit na smlouvy s platem v eurech, ale nikdy by nevěděli, kolik si za to koupí, dokud eura nesmění v bance v aktuálním krusu. Nádeník Dvořák, co zametá dvorek za zákonem stanovenou minimální mzdu 16 200 korun, by dnes obdržel 658,4028 (zaokrouhleno) eura. Ale už pozítří koruna posílí o 25 procent. To tedy asi ne, ale dejme tomu. Pan Dvořák je do další výplaty švorc.

A pak jsou tu platby sociálního a zdravotního pojištění. Jak se vypočítají z minimální mzdy pana Dvořáka?

Jistý hotelový řetězec vede účetnictví v eurech z 90 procent. I tak jeho provozní ředitel sdělil Světu hospodářství, že dokud neobíhá euro jako oficiální měna, je pro něj výkaznictví a daňové účetnictví v eurech naprosto nepředstavitelné. Takový hotýlek má nějakých 150 dodavatelů. Elektrárny, poskytovatel internetu, ti by asi neměli problém. Ale co pekař, řezník, prádelna? Každý primární účetní doklad, každou fakturu nebo bloček z pokladny, by museli vydávat v eurech. Přepočítáme to podle dnešního, včerejšího kursu, nebo průměr za minulý měsíc? Nebo ČNB k 1. lednu vydá přepočítací kurs na celý tento rok?

Pak přijde myč oken, OSVČ, a chlapík na sestřižení trávníku, a vyfakturují hotýlku 3500 korun v korunách. A celý eurový systém je zase v háji. Uzákonit „možnost“ vykazovat v eurech bez toho, aby ti ostatní měli „povinnost“ v eurech účtovat, nedává smysl.

Firmy určitě mají metody, jak počítat kursy a jak se zajistit proti jejich výkyvům. Ale přijímat účetní výkazy a daňová přiznání v eurech by znamenalo tyto metody jednotně systematizovat, uzákonit a vydat metodickou vyhlášku. „Byl by to obrovský tlak na účetní i na pracovníky finančních úřadů. Museli by mít mít paralelní informační systémy na koruny a eura,“ shrnuje účetní Světa hospodářství Jiří Bořík.

Stanjurův návrh není ničím více, než politickým tahem, jenž ukazuje, kam až může zajít lobby některých významných exportních firem, patrně se zahraniční majetkovou a manažerskou účastí, které se ocitají v kritické situaci a hledají úspory, kde se dá. Nebo třeba jen účetní finty, jak vykazovat lepší výsledky. Nebudeme jmenovat.