Pouhá taktika šéfa ČEZ, nebo je na obzoru změna zelené strategie firmy?
Předseda představenstva dominantní české energetické firmy ČEZ Daniel Beneš zahájil na konci října doposud nezvyklou komunikační aktivitu. Začalo to vystoupením 23. října na ČT1 v Otázkách Václava Moravce přes interview pro Radiožurnál 4. listopadu až po rozhovor v deníku Právo 9. listopadu. Takovou smršť vystoupení ve významným tuzemských médiích nepřipravilo oddělení komunikace svému bossovi určitě náhodně. Rozhodující je obsah a dopady sdělení šéfa ČEZ.
Od televize přes rozhlas až po tištěný deník Beneš jako šéf společnosti, v níž vlastní 70 % akcií český stát reprezentovaný ministerstvem financí, vyjádřil znepokojení nad hrozícím nedostatkem elektřiny v blízkých letech. „Česká republika, když zaokrouhlím, vyrábí něco kolem 80 TWh a spotřebovává něco kolem 70 a ten export převážně na Slovensko je 10 TWh, už po roce 30, když se nic nestane, tak se začnou postupně odstavovat uhelné elektrárny a dostaneme se do deficitu,“ řekl na ČT1 Daniel Beneš a upozornil, že to vše musí reflektovat nová Státní energetická koncepce. Jak vláda Petra Fialy zveřejnila ve svém vládním prohlášení, tu současnou koncepci z roku 2015 chce inovovat v roce 2023.
Zaprvé dostatek energie, zadruhé cenová dostupnost
Pochopitelně velký prostor měl pro sebe šéf ČEZ ve 20 minutách Radiožurnálu 4. listopadu, kde mj. šéf ČEZ obhajoval fungování evropského trhu s elektřinou, který se podle jeho slov vymkl kontrole kvůli válce na Ukrajině a deficitu ruského plynu. Zde ale vyslovil zcela zásadní slova o potřebném restartu energetické politiky ČR: „Donedávna byla tím jediným imperativem udržitelnost, zelená energie, boj s globálním oteplováním. Myslím si, že v tuto chvíli je to přežité. Imperativ je na soběstačnosti a nezávislosti. Imperativ se pak skládá se ze tří pilířů. Ten jeden základní je bezpečnost, že vůbec budeme energie mít. Druhý pilíř je cenová dostupnost, že ceny nebudeme muset pořád kompenzovat, ale vrátí se zpátky na nějaké nízké ceny, aby Evropa mohla být konkurenceschopná… A třetí imperativ je ta udržitelnost, bezemisnost a zelenost. A tomu se bude muset přizpůsobit celá řada rozhodnutí.“
uhelné zdroje budou muset jet o trochu déle, než se plánovalo ještě před dvěma lety
Daniel Beneš v interview upozornil na dožívající uhelné elektrárny i blížící se konec životnosti čtyř bloků jaderné elektrárny Dukovany. Nové strategické směřování české energetiky podle šéfa ČEZ musí vypadat následovně: „…budou se stavět jaderné zdroje, nejenom Dukovany pět, ale i Dukovany šest, Temelín tři, Temelín čtyři, malé modulární reaktory v celé řadě lokalit v České republice, masivněji obnovitelné zdroje. To všechno se bude muset dělat. A dokud se toto nenakopne, tak je dost reálné, že uhelné zdroje budou muset jet o trochu déle, než se plánovalo ještě před dvěma lety.“
V interview pro deník Právo v reakci na uvalení mimořádné daně Daniel Beneše prohlásil, že ČEZ kvůli tomu zvyšovat ceny nebude (na rozdíl od stanoviska Sev.en Energy Pavla Tykače – poznámka autora). Nicméně potvrdil, že 10. listopadu ČEZ zveřejní nové ceníky. Podle Benešových slov bude nutno zachovat vládní zastropování cen energie příští dva roky.
Tato delší analýza výroků šéfa ČEZ v médiích za poslední bezmála tři týdny je zásadní. Ukazuje totiž, že Daniel Beneš mění svou osobní taktiku nepochybně v zájmu zachování svého lukrativního postu jednoho z nejlépe placených lidí v České republice. Letos za firemní výsledky roku 2021 inkasoval jako předseda představenstva odměnu 35 milionů korun. Za letošek se při předpokládaných několikanásobcích zisku společnosti proti loňsku může těšit na odměnu, která překračuje představy běžných Čechů. A nic na tom nezmění ani dvojí vládní zdanění ČEZ formou 60% daně ze zisku a zdanění cen nad příslušný strop dle zdrojů výroby. Jednak proto, že se vztahuje až na příští, přespříští a další rok, jednak proto, že odměny představenstva ČEZ se odvíjejí od dosažené EBITDA, tedy zisku před zdaněním a odpisy. Na rozdíl od již dnes rozhořčených minoritních akcionářů ČEZ, kteří po dvojím zdanění mohou nejspíše na minulé tučné dividendy zapomenout.
Zcela pozoruhodné je v kontextu vyjádření šéfa ČEZ následující sdělení v rozhlase: „V ČEZ nestřílíme díky vysokým ziskům šampaňské, protože si uvědomujeme, že situace není normální. Zároveň je to dost nestabilní a není to něco, z čeho by se člověk radoval. Jsem zodpovědný manažer. Mým cílem je, aby firma dosáhla co nejlepších výsledků. Zároveň jsem najatý manažer. Není to tedy tak, že o co je větší zisk, o to já mám větší majetek, nejsme firma, která patří manažerům. Takže spím spíš hůře, ale věřím, že se to v čase zase srovná.“
Zde je nutno dodat, že ČEZ byl a je v řadě článků novinářů i vystoupení politiků obviňován, že jeho vrcholový management si vlastně firmu zprivatizoval a je díky své mocné lobby a síle peněz a vlivu státem ve státě, jenž by se prý proto měl jmenovat ČEZská republika. Daniel Beneš v interview najednou zdůrazňuje svou sociální empatii v situaci, kdy miliony Čechů nejsou s to zvládnout ceny elektřiny, kterou přitom Česko vyrábí levně a dle slov šéf ČEZ z 90 % dodává přímo mimo trh smluvním partnerům.
Konec těžby uhlí by přivodil konec tepláren
Nechme na čtenáři, zda je možné ve výkladu šéfa ČEZ věřit hlavně tomu, že za rekordní ceny elektřiny nemůže ČEZ, ale „trh“. Rozhodující je, zda jde o taktiku či skutečně racionální úsilí Daniela Beneše snad i vyprovokovat svého majoritního vlastníka, český stát a jeho vládu, aby se konečně ujala odpovědného řízení společnosti. Přitom ale musíme zdůraznit, že ještě nedávno, 15. července, tedy pět měsíců po zahájení ruské agrese proti Ukrajině (ta podle současných Benešových slov ve výše zmíněných interview změnila celé paradigma energetiky ČR), podepsal šéf ČEZ Beneš s ministryní životního prostředí ČR Annou Hubáčkovou memorandum, v němž potvrdil svou zelenou strategii (zveřejněnou poprvé bez vědomí vedení ministerstva průmyslu a obchodu 21. května 2021) urychleného odchodu od uhelných zdrojů a budování kapacity 6 GW v nových velkých solárních elektrárnách. Podle tohoto memoranda měl ČEZ skoncovat s uhlím už v roce 2030!
Připomeňme si, jak toto memorandum tvrdě pranýřoval think tank Realstická energetika a ekologie, jehož je autor článku také členem: „Šéf ČEZ své prohlášení k memorandu doplnil zavíráním konkrétních uhelných elektráren, a to včetně těch nejefektivnějších s nejnižší měrnou emisí CO2 (el. Prunéřov 2, 3 x 250 MW). Zavírání elektráren znamená i velmi rychlé ukončení těžby uhlí (ještě před rokem 2030) v další akvizici s většinovým podílem státu v ČEZ, a to v Severočeských dolech Bílina a v Dolech Nástup Tušimice. To by způsobilo faktický rozvrat české energetiky a následně ekonomický rozpad celé společnosti. Odstavení el. výkonu by totiž nepředstavovalo jen hnědouhelné zdroje ČEZ, ale i navazující teplárny a závodní energetiky o souhrnném výkonu kolem 4100 MWe.
U Dolu Bílina by nedodávka pro zdroje ČEZ, jimiž jsou Elektrárna Ledvice (ELE fluidní a nadkritická) a Elektrárna Mělník (EMĚ I) znamenala, že by neodebráním cca 4 200 000 tun ročně poklesla těžba na cca 30 % plánovaného objemu. Pro všechny zbývající zdroje na hnědouhelném dole Bílina, což jsou převážně teplárny a závodní energetiky, by toto rozhodnutí znamenalo rovněž ukončení činnosti, protože těžba na úrovni pouhých 2,1 mil tun ročně by byla ekonomický nesmysl. Dodejme velmi tristní fakt, že podpisem memoranda ČEZ ministryně Hubáčková porušila usnesení vlády ČR č. 827 z roku 2015, podle něhož je nutné právě s ohledem na potřebu zásobování teplem 1,5 milionu českých domácností dotěžit celou kapacitu 105 milionů tun hnědého uhlí v Dole Bílina. Takže i jen tímto podpisem dokumentovala paní Hubáčková svou nekompetentnost pro výkon ministerské funkce. Je otázkou, kdo a jak kvalitní ji po nedávné demisi v klíčovém resortu nahradí.
Připomeňme si, že ČEZ pod tlakem zelené lobby a tvrdých norem ekologické udržitelnosti ESG eufemisticky řečeno zanedbal investice do uhelné energetiky. Velkou uhelnou elektrárnu Počerady prodal podnikateli Pavlu Tykačovi v podstatě „vybydlenou“, takže Tykačova firma Sev.en Energy do ní musela investovat několik miliard, aby udržela a zlepšila její funkčnost, v neposlední řadě ekologičnost. Ale i Sev.en Energy je jako ostatní velcí podnikatelé v energetice ve svých plánech nejistá s ohledem na neustálé politické výzvy v rámci zelené ideologie Green Deal for Europe, aby se s uhlím skoncovalo co nejdříve. Přitom podnikatelé ve velké energetice nemohou bez jasných záruk a podnikatelského horizontu nejméně 20 let (u jádra až 80 let) odpovědně investovat nutné desítky miliard do stabilních zdrojů. Nemluvě o faktu, že nyní se jim zisky pro nutné reinvestice tvrdě zdaní.
s odstávkou uhelných zdrojů už v roce 2025 bude Česko muset dovézt 10 % spotřeby elektřiny, když zatím tento objem se z ČR ještě vyváží.
Proto s odstávkou uhelných zdrojů to zatím vypadá tak, že už v roce 2025 bude Česko muset dovézt 10 % spotřeby elektřiny, když zatím tento objem se z ČR ještě vyváží. Ovšem odkud a za kolik, když postupně kolem nás budou na importu závislé všechny sousední země, včetně bohatého Německa a Rakouska, s výjimkou „jaderného“ Slovenska? To vše hrozí eskalovat v roce 2030. Jak ukázala současná energetická krize zaviněná jednoznačně deficitem energie vinou slepé sázky na občasné zdroje energie ze slunce a větru zejména v Německu, podle logických zákonů nabídky a poptávky bude nedostatek elektřiny potrestán vysokou cenou deficitní komodity.
ČEZ je tu pro peníze, bezpečnost dodávek si stát musí hledat jinde
Ať už jsou poslední mediální výstupy a stanoviska předsedy představenstva ČEZ Daniela Beneše motivovány čímkoli, je si spolu s dalšími členy vedení nepochybně vědom odpovědnosti za další osud české energetiky. Měl by ovšem povolat k pořádku svého hlavního ekonoma Pavla Řežábka, který kudy chodí, tudy arogantně a sebevědomě praví: „ČEZ je ryze obchodní firma maximalizující zisk pro své akcionáře. A stabilitu, bezpečnost a cenovou dostupnost dodávek elektřiny ať si stát zajistí jinde.“ (Osobně takto odpověděl P. Řežábek autorovi článku na příslušný dotaz na setkání Hospodářské komory Prahy 1 na jaře t. r.). Protože ani jakékoli zelené fantasmagorické plány po tragickém vzoru Německa s násobky současných kapacit solárů či větrníků budovaných za dotace nemohou zajistit Česku a jeho průmyslu s nejvyšším podílem na tvorbě HDP ze zemí EU dostatek energie. Šéf ČEZ a jeho management si musí být vědom neoddiskutovatelného faktu: na výstavbu nové flotily velkých reaktorů a později i malých modulárních reaktorů potřebujeme čas do poloviny století. Do té doby reálně energii z českého hnědého uhlí nic nenahradí. Alternativou je deindustrializace a konec prosperity Česka.
Pokud Daniel Beneš skutečně vyprovokuje aktivní účast a vedení své firmy vládou a zásadně změní zničující zelenou strategii ČEZ ve prospěch rozvoje národního hospodářství a pokud skutečně vsadí na stabilní energii z nové jaderné flotily doplněnou do jejího zprovoznění uhlím (s nutností prolomit limity a připravit nové těžební prostory, techniku a personál), pak si může pokračování na svém postu šéfa ČEZ zasloužit. I když jeho dosavadní mocný zastánce, prezident ČR Miloš Zeman, za několik měsíců skončí ve své funkci.
