Strach z nemoci ustupuje, ale klesá důvěra
Německý index podnikatelské důvěry ZEW se snížil pátý měsíc v řadě. Přitom strach z návratu pandemie covid-19 už nehraje zásadní roli. Obavy z další zavírací vlny výrazně slábnou, jak o tom svědčí průzkumy mezi ekonomy teoretickými i praktickými. Že by manažery vystrašila nadúroda červených jeřabin v Rusku?
Pokles důvěry německých podnikatelů, vyjádřený indexem ZEW, se očekával. Ale ne tak silný. Klesl na 22,3 bodu ze zářijových 26,5 bodu. Jiný respektovaný předstihový ukazatel Ifo stejnojmenného mnichovského institutu v září také ukázal pokles důvěry, a to potřetí v řadě. Do „ztráty“ ho převážily názory z výrobní sféry (sledují se zvlášť ještě služby, stavebnictví, obchod a spotřebitelský index). A do třetice i konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu poukazuje na opakovanou ztrátu důvěry.
Žádná záhada. Jsou za tím ty jeřabiny. Manažeři se obávají, že ekonomika nepoběží správně tak, aby se podařilo její úplné oživení a aby se udržel nějaký rozumný její růst. „Společnosti byly méně spokojené se svým současným obchodem. Ohledně nadcházejících měsíců byly také skeptičtější. Problémy se získáváním surovin a meziproduktů brzdí německé hospodářství. Výroba zažívá recesi z úzkého hrdla,“ napsal ve svém komentáři Ifo institut.
Nejen to. Obavy živí také rostoucí ceny. V dodavatelských smlouvách to vypuklo dříve a růst je důraznější, než jak ohlašují indexy cen spotřebitelských, podle kterých se měří inflace. Zvláště v Německu mohou být podnikatelé nervózní z reakcí Evropské centrální banky (ECB), která vydává signály, jako že to tak nějak brzy přejde a že hodlá nadále udržovat nízké sazby na euro, aby neublížila jižním zemím a nezdražila jim obsluhu veřejného dluhu.
Ale i pandemie má na poklesy důvěry svůj podíl. Odhalila řadu dlouho neřešených problémů, které se nyní derou do popředí. Třeba krizová koncentrace kontroly strategických surovin a výrob do rukou oligopolů, ať už jimi jsou firmy nebo státy. Taková malá obdoba energetických krizí ze 70. let minulého století, kdy se nátlak zemí vyvážejících ropu promítl do globální energetické krize, kterou se ale tehdy podařilo odvrátit. Nyní se ten problém vrací nejen v ropě, ale také v zemním plynu, čipech, oceli, chemické produkci, farmaceutickém průmyslu, prosakuje do zemědělství (přes hnojiva a agrochemii), spotřebního zboží i do potravinářství a dopravy, zkrátka skoro všude.
„Firmy zvýšenou inflaci pociťují už řadu měsíců a příští rok nebude jiný. Německý index ZEW proto může dál klesat,“ komentoval Vladimír Pikora, ekonom poradenské společnosti Next Finance, údaje indexu ZEW. „Zároveň Evropská centrální banka ani náznakem nauvažuje o tom, že by hodlala aktuálně zvýšenou inflaci hasit zvýšením úrokových sazeb, jak by to bylo logické. Svědčí to o tom, že Evropská centrální banka tu je čím dál víc kvůli zlevňování financování dluhů jihoevropských států a ne od hlídání cenové stability.“
Evropská unie také má schválený program „obnovy a modernizace“ za miliardu eur. Ani ten ale žádný optimismus do žil manažerů nepřináší, snad proto, že je namířen na jednostranné svazácké závazky EU ke snižování oxidu uhličitého, nikoliv na řešení současných potíží v průmyslu, logistice, dopravě a hrozícího nedostatku příliš drané energie.
A tím se pozvolna dostáváme k jeřabinám. Evropu trápí nejen růst cen energie, ale také existenční otázka jejího dostatku v nadcházejícím zimním období. Evropa zvýšila svou závislost na zemním plynu z Ruska až natolik, že se přivázala ke dvěma rourám Nord Stream I a Nord Stream II. Podle burzovních zpráv ceny plynu stouply na pěti- až osminásobek loňských, a navíc váznou dodávky nasmlouvaných objemů. Signály Gazpromu jsou rozporuplné. Jedny říkají, že na Evropu kašlou, druhé, že jim Německo může vlízt na záda. Společnost nedávno informovala, že plánuje u prodeje zemního plynu upřednostňovat domácí trh před exportem. „Myslím, že zima bude chladná, protože se urodilo hodně jeřabin,“ citovala agentura Interfax Sergeje Gustova, který má v podniku na starosti zásobování domácích odběratelů. „Vím jistě, že domácí trh je pro Gazprom prioritou a že plyn dodáme všem odběratelům v Rusku,“ dodal.
