Stát je brzdou českého budování státu
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil tendr na dodavatele IT Portálu stavebníka z důvodu nezákonnosti zadávacích podmínek. Zájemcům údajně znemožňovaly řádně připravit nabídku a posoudit splnění ve stanovených termínech. Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) je tento případ indikátorem celé problematiky. Ukazuje na nedostatky v zadávání veřejných zakázek, které jsou v případě stavebnictví spíše standardem než výjimkou.
Vypsání veřejné zakázky je obvykle už jedním z finálních právních kroků v přípravě stavebního projektu. Předchází mu komplikované, mnoho let trvající stavební řízení s předem neodhadnutelným výsledkem. Zadání a vyhodnocení veřejného výběrového řízení je ale proces, který je velmi podrobně definován a je, dokonce musí být, v úřednické moci jím plynule projít. Neděje se tak. Příkladem budiž stavba čtvrté trasy D pražského metra. Její příprava běží zhruba od roku 2002, metro z Náměstí Míru do Písnice už mělo dávno jezdit. Po 20 letech výrazně pokročila výstavba plánovaná na 7 let, když ÚOHS zrušil veřejnou zakázku na úsek Pankrác-Písnice. Důvody jsou dosti bizarní a podrobně jsou popsány např. zde. S tím „pokročením“ to není ironie. Jen přistupme na formulaci Roberta Špalka, předsedy ČKAIT, že tento postup je „spíše standardem než výjimkou“.
Státní zadavatel také nezřídka nedodrží úřední postupy či lhůty. To se často děje při výstavbě nových dálnic, nedávno např. u dálnice dálnice D11 z Trutnova ke státní hranici s Polskem. Ohradili se proti ní Děti Země. Soutěž tak byla po třičtvrtě roce ukončena, aniž by se dobrala cíle.
Těch lapsů už bylo tolik, že ministr dopravy Martin Kupka na svém úřadu založil novou úřednickou sekci na jejich odstraňování. Ministerstvo nejprve nezvládlo tendr na poradce pro mýtný systém, pak prošvihlo mezní lhůtu, do kdy mělo rozhodnout o vítězi projektu na poradce PPP pro stavbu dálnice D35.
Ani když je hotovo, není vyhráno. Kus dálnice D3, která se staví ještě déle než pražské metro, se bude bourat. Správa železnic hodlá postavit nový kousek neméně důležité trati do Českých Budějovic a potřebuje s ní u Chotýčan projít pod dálnicí. „Při zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí v letech 2009 až 2011 se počítalo s křížením trati s tehdy připravovanou stavbou ŘSD dálnice D3 stejně jako nyní, tedy trať měla vést v Chotýčanském tunelu pod dálnicí. V rámci koordinace staveb bylo domluveno, že stavba dálnice D3, která měla být realizována jako první, v sobě bude zahrnovat předstihový objekt tzv. hluchého dálničního mostu, který by měl zajistit možnost výstavby Chotýčanského tunelu bez přerušení provozu na dálnici. Při realizaci stavby dálnice byl však tento předstihový objekt ze stavby ŘSD vypuštěn, a proto Správa železnic musí nyní projednat technické řešení nezahrnuté v původním územním rozhodnutí, které bude generovat dílčí omezení provozu na dálnici,“ sdělil mluvčí SŽ Jan Nevola serveru zdopravy.cz. Dá se pochopit, že ŘSD ušetří na stavbě dálnice, když hluchý most, jenž by byl zřízen pro železnici, o jejíž existenci nebylo rozhodnuto, prostě vypustí. Aby se stavitelé dálnice domlouvali a koordinovali se staviteli železnic, to si lze u nás těžko představit. Ale ministerstvo dopravy už by nějaké představy o dlouhodobém plánování páteřní dopravní infrastruktury, zahrnuté do evropského dopravního systému TEN-T, mohlo mít.
ČKAIT upozorňuje na zásadní kolizi požadavků na nejnižší cenu a přesun odpovědnosti výhradně na projektanta nebo zhotovitele. Například zhotovitelé (hlavně větší stavební firmy) již mají vlastní interní oddělení auditů projektových dokumentací, podle nichž mají naceňovat nebo realizovat stavby. Na této úrovni dochází mimo jiné ke kontrole souladu s platnými vyhláškami. „A právě zde se odhalí množství nedostatků identifikujících nedoceněnou přípravu. Přitom kvalitní projektant i zhotovitel stavby vždy hledají šetrnější nebo úspornější řešení, jež by neohrozila kvalitu výsledku nebo neprodražila následný provoz,“ říká Jaroslav Synek, dlouholetý stavbyvedoucí, pedagog a také nový člen Představenstva ČKAIT. „Časté případy nevydařených veřejných zakázek nemusí jít jen k tíži neodbornosti projektantů či nekvalitní projektové dokumentace, ale hlavní příčinu vidím právě v nekvalitně připraveném záměru. V legislativě dnes zcela chybí postup a odpovědnost státní správy za investiční přípravu,“ doplňuje Jan Klečka, člen technické komise ČKAIT.
Tento týden se Praha pochlubila vizualizací nové odbavovací haly Hlavního nádraží. Vypadá to jako moderní, trochu orientální dřevostavba. Lidé se starají, aby tam nebylo v létě moc horko, v zimě zima. Jak moc stavba zasáhne do Vrchlického sadů, kam dojede tramvaj, co se stane s magistrálou. Při rychlosti přípravy staveb a se zahrnutím „povinného“ zrušení výběrového řízení ÚOHS jsou to starosti mírně předčasné.
Bylo by to ale hezké s tím prostorem a vstupní bránou na dráhu a obráceně, z mezinárodního rychlíku do Prahy Matky měst, něco podniknout a přitom zachovat, či snad i podtrhnout krásu historické Fantovy budovy a přitom nepoškodit dnešní odbavovací halu, která je také kulturní památkou. Mustr máme. Nádraží Masaryčka ve své historické podobě přetrvá, v nevábném okolí v ulici Na Florenci už stojí pozoruhodný nový dům, který možná nemusí každému připadat úchvatně krásný, ale ostudu rozhodně nedělá. Dům vyrostl zhruba dva roky od pohledu do stavební jámy. Proces přestavby pokračuje i na straně protilehlé, v ulici Hybernská. Jenže Masaryčku staví soukromá developerská společnost.
