Stát bere více než dává a dává více než se vytvoří
Česká národní banka (ČNB) zlepšila odhad letošního schodku veřejných financí na 1,6 % hrubého domácího produktu (HDP). Předchozí prognóza ze srpna očekávala letošní deficit 1,9 procenta HDP. Předpověď Ministerstva financí ČR (MF) zní rovněž ještě stále na 1,9 procenta HDP.
Ani to by nebylo špatné. Záporné saldo sektoru vládních institucí vůči HDP se postupně snižuje od 5,6 % v roce 2020 po loňská 2 procenta. V letech 2016 až 2017 byl rozpočet v plusu.
MF za říjen vykázalo schodek státního rozpočtu ve výši 181,3 mld. Kč, po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 179,2 miliardy korun. Meziročně se záporné saldo zlepšilo o 17,6 miliardy korun. „Letošní státní rozpočet je nyní v nejlepší kondici za posledních šest let, což je jednoznačný výsledek politiky naší vlády. Za 10 měsíců tohoto roku je výsledek plnění rozpočtu o 150 miliard lepší, než byl rozpočet předešlé vlády ke konci října 2021. Příjmy nyní rostou rychlejším tempem než výdaje, což je důsledek rozpočtových změn v rámci konsolidačního balíčku. Nastavili jsme trend, ve kterém by měla každá vláda, které není budoucnost našich veřejných financí lhostejná, pokračovat a nespoléhat se jen na ekonomický růst,“ komentoval průběžné výsledky státního rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.
Problém je, s čím se rozpočtový schodek srovnává. V roce 2021 schodek činil 5 % HDP při hospodářském růstu 3,3 % podle Českého statistického úřadu. Dejme tomu, že to byl rok doznívající hospodářské krize po covidové pandemii, doprovázené řadou chybných rozhodnutí jak politických, tak ekonomických. Tempo růstu HDP se srovnávalo s velmi slabou základnou předchozího roku. Tehdy, v roce 2020, HDP klesl o 5,6 % a představoval největší propad české ekonomiky od vzniku samostatné České republiky. Stejně hluboký byl také deficit státního rozpočtu: 5,6 procenta HDP. V roce 2023 ještě HDP mírně klesl, zhruba o 0,4 %, ale deficit státního rozpočtu se propadl hlouběji: o 0,6 procentního bodu na 3,7 procenta HDP.
Letos srovnatelné ukazatele vypadají tak, že HDP roste tempem 2,7 % podle zatím posledních zjištění ČSÚ, což překvapilo většinu nezávislých ekonomů. Deficit státního rozpočtu by se měl zmírnit z loňských 2 % na 1,6, nebo možná 1,9 procenta HDP. „K meziročnímu zlepšení salda o 17,6 mld. Kč přispěl růst příjmů o 7,2 % tažený inkasem daní a pojistného, zatímco celkové výdaje převýšily loňskou úroveň o 5,4 procenta,“ píše MF k říjnové zprávě o plnění státního rozpočtu.
Příjmy i výdaje tedy rostou rychleji než HDP, rychleji než inflace (v říjnu meziročně 2,5 %) a rozpočtové příjmy rostou rychleji než průměrné mzdy v ekonomice (v říjnu meziročně 7 procent). Strukturální deficit, tedy zkráceně dlouhodobě předpokládané a zákonem zajištěné (mandatorní) výdaje letos budou podle ČNB činit 1,5 % HDP.
Můžeme tuto úvahu uzavřít konstatováním, že při hospodářském růstu by rozpočtové saldo mělo být nezáporné, ne-li přímo kladné. Ale je nutné zdůraznit, že snižování záporného salda, jakkoliv je to žádoucí, jde na úkor zvýšení příjmů od podniků a občanů v tempu rychlejším, než tito vytvářejí nové hodnoty v ekonomice, dokonce než občané zvyšují své výdělky. Prognóza ČNB to reflektuje s prohlubováním záporného salda v příštích letech, navzdory očekávanému růstu HDP. Napřesrok odhaduje záporný výsledek státního rozpočtu 2,2 % a v roce 2027 už 2,6 % hrubého domácího produktu při predikovaném nejméně dvouprocentním hospodářském růstu. Dluh sektoru vládních institucí vůči HDP se zvýší z letos očekávaných 43,3 % na 45 % HDP v roce 2027. Relativně nejnižší státní dluh byl 29,6 % v roce 2019.
Pravdu má ministr Stanjura v tom, že konsolidační balíček zafungoval. Ale k ozdravění veřejných financí, natož k podpoře hospodářského růstu, jeho vláda nepostoupila ani o píď. Vláda příští na tom nebude o nic lépe. Také ona si bude brát z ekonomiky více, než ekonomika za rok vytvoří. Sází na to, alespoň z programového prohlášení soudě, že do ní také více vrátí. Ale nyní to vypadá, že spíše než posílení národního hospodářství to povede především ke zvýšení míry přerozdělování vytvářených hodnot. Tak jako doposud.