Slečna Greta na scénu, slečna Greta na scénu!

Po neúspěšném pokusu o comeback s podporou palestinských Arabů se švédská aktivistka Greta Thunbergová nedávno opět objevila na veřejnosti. Tentokrát v roli, v jaké ji znají a obdivují miliony mladých lidí po celém světě, včetně politických špiček a státníků či významných institucí, např. Valného shromáždění OSN, Evropské komise či papeže – totiž v roli aktivistky ekologické. Mnohé ze svých následovníků však nyní mohla překvapit nepříjemně, mnohé ze svých odpůrců naopak příjemně, neboť prohlásila cosi rozumného.

Ještě jako Pátek pro budoucnost. Foto: Sonia Mertens, Pixabay

Greta Thunbergová veřejně podpořila prodloužení provozu ještě fungujících jaderných elektráren v Německu. „Osobně se domnívám, že vracet se k uhlí, když už máte jadernou energetiku, je opravdu špatný nápad. Pokud už je máte v provozu, je chyba zaměřit se místo jádra na uhlí,“ cituje server Novinky.cz odpověď devatenáctileté aktivistky v televizním pořadu televize ARD na dotaz, zda by mělo být s ohledem na ochranu klimatu upřednostňováno jádro. Lze jen vyjádřit lítost nad tím, že odpověď nezahájila svým proslulým „Jak můžete…!“.

Potřebu vyjádřit se k veřejným záležitostem, ať jde o politiku, ochranu životního prostředí nebo třeba migraci, má mnoho lidí, obecně neznámých i obecně známých velice. Tak tomu ostatně bylo vždy. Greta patřila do obou skupin. Ukazuje, že k průchodu z jedné do druhé dnes takový hlasatel nepotřebuje být miliardářem, slavným rockerem, ani filmovým hercem nebo modelkou. Máme informační technologie a sociální sítě a máme propracované metody práce s veřejností (public relations), které téměř z kohokoliv, kdo prokáže špetku specifického talentu, vymodelují „tvář“ reklamy, kampaně, hnutí, zkrátka nějaké Pravdy. To má ale i obrácený efekt. Lidé, kteří dosáhli věhlasu ve svém oboru a jsou navyklí, že jim miliony naslouchají, získávají pocit, že je poslechnou všichni ve všem. Tak tedy Elon Musk a Roger Waters řeší válku na Ukrajině, Frans Timmermans vývoj klimatu, případně, vzpomeňme, Václav Klaus městskou architekturu.

Žijeme v době postfaktické, kde Pravda potřebuje své „tváře“ a lidé své vůdce. Skuteční odborníci na danou věc se jimi nestanou. Ani 1500 německých vědců ve svém dopisu, adresovaném politickým špičkám a lidu své země, že se v jaderné energetice má pokračovat, nebo bude s elektřinou ouha, nepohnulo ani se spolkovým ministrem hospodářství Robertem Habeckem, ani s voliči Dolního Saska, kde ve volbách do zemského parlamentu výrazně posílili Zelení. Strana extrémně levicová, jež má vystoupení z jádra a fosilní energetiky v programu.

Někdo tedy může současnost pojmenovat také jako dobu prostupnou, jiní jako neprostupnou. Nu, my se však přidržíme tradičního pojmenování doba postfaktická.