Nájemní bydlení už je i pro dospělé
Nájemní bydlení v Česku už není jen startovací etapou pro mladé. Podle údajů skupiny UlovDomov, která provozuje službu Ideální nájemce, vzrostl za posledních 5 let průměrný věk nájemníků a spolunájemníků z 30,1 na 33,3 roku. Analýza dále ukázala, že lidé starší 35 let dnes tvoří 43,21 % nájemníků.
Český nájemní trh prochází demografickou změnou. Nájem už není jen krátkodobým řešením pro studenty, absolventy nebo mladé domácnosti před pořízením vlastního bytu. Data skupiny UlovDomov ukazují, že v nájmu zůstávají lidé déle a výrazně přibývá ekonomicky aktivních domácností ve středním věku.
Průměrný věk nájemníků a spolunájemníků vzrostl za posledních 5 let o více než 3 roky. V roce 2021 činil 30,1 roku a v roce 2026 už 33,3 roku. Data přitom naznačují, že tento věkový posun by za 8 nebo 10 let činil dokonce ještě více. „Nájemní bydlení v Česku viditelně dospívá. Už to není jen krátká životní etapa mezi školou a hypotékou. V nájmu dnes zůstávají lidé déle, často i ve chvíli, kdy mají stabilní příjem, rodinu nebo jasnou představu o tom, kde chtějí dlouhodobě žít,“ říká Michal Hrbatý, generální ředitel skupiny UlovDomov, která se od prosince mění na Livendo.
Aktuální statistiky služby Ideální nájemce ukazují, že lidé ve věku 35 let a více tvoří 43,21 % všech nájemníků. Největší věkovou skupinou mezi nájemníky zůstávají lidé ve věku 19 až 24 let s podílem 19,14 %. Následuje skupina 25 až 29 let s podílem 18,56 % a skupina 30 až 34 let s podílem 17,02 %. Dohromady lidé ve věku 25 až 44 let tvoří 58,86 % trhu. „Přes 43 procent nájemníků má více než 35 let. To ukazuje, že nájemní bydlení už není jen doménou mladých lidí, ale stále více zasahuje i střední generaci,“ doplňuje Michal Hrbatý.
Každý měsíc přibývá přes 5 tisíc nájemníků
Změna věkové struktury zapadá do širšího vývoje trhu. Každoročně se podle odhadů přesouvá z vlastnického do nájemního bydlení přibližně 0,5 až 1 % populace. Každý měsíc tak na trh přichází více než 5000 nových nájemníků. Pokud bude tento trend pokračovat, může podíl domácností žijících v nájmu do roku 2030 vzrůst až ke 30 procentům.
Rostoucí význam nájemního bydlení souvisí hlavně s dostupností vlastnického bydlení. Vysoké ceny nemovitostí, dražší financování a vyšší vstupní náklady mají za následek, že část domácností pořízení vlastního bytu nebo domu odkládá.
Silnou poptávku potvrzují i data z trhu. Institucionálně spravovaná nájemní portfolia dosahují přibližně 98% obsazenosti a medián obsazení bytu v Praze a Brně činí 27 dní. Na českém trhu je aktuálně přibližně 10 000 institucionálně spravovaných nájemních bytů. Podle UlovDomov by stát měl vytvořit podmínky pro to, aby tento segment mohl růst směrem ke 100 000 bytům do roku 2030. Klíčové přitom není dotování trhu, ale stabilní prostředí pro dlouhodobé nájemní bydlení. „Nájemní bydlení se stává standardní volbou pro stále větší část střední třídy. Aby na to trh dokázal reagovat, potřebuje hlavně předvídatelná pravidla, lepší vymahatelnost smluv a jasné odlišení dlouhodobého nájmu od krátkodobých ubytovacích služeb,“ apeluje Michal Hrbatý.
Podle Indexu bydlení, který sestavuje skupina ČSOB, ve třetím čtvrtletí stouply ceny bytů o 1,3 % ve srovnání s kvartálem předchozím a o 9,3 % meziročně. Míra inflace, měřená indexem spotřebitelských cen, v září činila meziročně 2,5 procenta. Ceny bytů tak rostly 3,7krát rychleji.
„Vývoj na trhu s byty potvrdil naše očekávání pozvolného zpomalování růstu cen. V mezičtvrtletním vyjádření rostly ceny bytů nejpomaleji za dva roky a meziročně jsme zaznamenaly jednociferný růst po šesti kvartálech za sebou. Předpokládáme, že cenové zpomalování bude u bytů pokračovat i ve zbytku roku. Kupci mnohem více posuzují polohu bytu, rozmístění pokojů a oken, provozní náklady nebo podmínky financování,” říká Martin Vašek, předseda představenstva a generální ředitel ČSOB Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny.
Podle developerských společností se přibližně 30 % bytů prodává jako investičních, tedy se záměrem investorů tezaurovat úspory, nebo byt následně pronajímat. V Praze je tento podíl výrazně vyšší.
Analýza společnosti Bezrealitky.cz v září oznámila, že Češi se přesouvají mezi nájmy nejvíce za pět let. Pražská průměrná cena se v nabídce ustálila na 460 korunách za metr čtvereční nájemní plochy (3% růst oproti loňskému roku), ve Středočeském kraji průměrné nájmy v nabídce zdražily na 358 korun za metr čtvereční nájemní plochy, o 11 % proti loňskému roku. V Brně a okolí průměrné nájemné vyskočilo na 388 korun za metr čtvereční nájemní plochy o 10 % proti loňskému roku. Kdybychom tedy přepočetli nájem např. v Praze na průměrný byt 60 m2, vyšel by na 27 600 Kč měsíčně. Průměrná měsíční splátka nové hypotéky v ČR se pohybuje přibližně v rozmezí 21 000 až 25 000 Kč v závislosti na výši úvěru a doby splácení. V Praze by šedesátimetrový byt v okrajové čtvrti vyšel na 7,5 mil. Kč, při hypotečním úvěru pro mladé do 36 let 90 % z ceny bytu na 30 let by měsíční splátka činila 36 235 korun.
Na bytový trh má vliv růst průměrných tržních úrokových sazeb hypoték a zpřísnění podmínek ČNB u hypoték pro investiční byty. Objem nabídky secondhandových bytů se zvyšuje již tři čtvrtletí za sebou a prodlužuje se jejich prodejní doba. I u novostaveb nabídka na trhu vzrostla a prodejní proces ubral na rychlosti. „Cenový růst bytů skokově zpomalil a trh se mění z plošného růstu na selektivní. Roste rozdíl mezi nabídkovou a realizovanou cenou a vzrůstá tlak na slevy,“ upřesňuje Martin Vašek.