S časem si Evropská komise dává na čas

Do rozhodování o zrušení střídání času si sama EU nasypala písek, dost možná že schválně. Ilustrační foto: Pavlo z Pixabay

Evropská unie, zejména Evropská komise, vykazují značnou akceschopnost při tvorbě a přijímání směrnic, které se týkají bezpečnosti, zdraví obyvatel, klimatu a záchrany planety. V takových případech jdou věci rychle. Jak k cíli dospět a co to bude stát, s takovými podrobnostmi se neztrácí čas. Odhlasuje se Směrnice (noviny píší „Státy EU se dohodly na…“), v ní je stanoven cíl, termín a sankce, sankce, sankce.

Když něco chtějí občané EU jen tak, sami od sebe, nastanou nepřekonatelné obtíže. Kdyby náhodou nenastaly, tak se vytvoří. Flagrantním příkladem je střídání letního a greenwichského času. V roce 2018 Evropská komise předložila návrh směrnice, která rokem 2019 počínaje měla střídání časů ukončit. Nestalo se.

Občané („prostí“, jak se trefně někdy dodává) nemají v EU svou stranu, frakci, lobby. A především, střídání času se nepojí se základními klíčovými slovy EU, vypsanými výše. Původním cílem vyhlašování letního času byly energetické úspory. Ty jsou dnes tak droboučké, že nestojí za řeč. Možná, že kdyby 97 % vědců odhlasovalo, že střídání času má negativní vliv na provoz obnovitelných zdrojů, věci by se pohnuly. Jenže slunce nad fotovoltaickými elektrárnami vychází a zapadá tak, jak vypozoroval už Galileo Galilei a vypočítal starý Isaac Newton, bez ohledu na to, jestli je 8 hodin nebo devět.

Evropská komise v roce 2018 kvůli sílící kritice střídání času uspořádala takzvané veřejné konzultace. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí ČR dorazilo 4,6 milionu odpovědí. Pro zrušení změn času se tehdy vyslovila 84 procenta respondentů. Asi to bylo málo.

Někteří experti navíc poukazují na dopady časových posunů na lidské zdraví. Výzkumu biorytmů se věnovala například bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Podle ní přechod na letní čas s „chybějící hodinou“ způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností. Někteří lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu či nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin jim nějakou dobu trvá. Podle jiných průzkumů je těchto nepřizpůsobivých občanů v populaci zhruba čtvrtina.

Zásadní problém střídání času byl vytlačen dodatečným dotazem, zda trvale ustanovit čas letní nebo greenwichský. Byla to eurounijní byrokratická potměšilost, protože bylo jasné předem, že právě na tom se populace neshodne. A když není shoda, tak jaksi nelze…

Ten dotaz byl zcela zbytečný. Letní čas je jen spekulace rozhodovací a vládnoucí třídy. Původní greenwichský sice také lze označit za pouhý lidský konstrukt, ale má dvě výhody. Předně, už několik století spolehlivě funguje na celé planetě. Za druhé, je vypočten z pohybů Země kolem Slunce. Podle toho byl globus rozdělen na poledníky, což znamená, že poledne na poledníku je skutečně v poledne. Podle průzkumu agentury STEM/MARK z podzimu 2018 se zrušením střídání času v Česku souhlasilo 70 % dotázaných. Celkem 24 procenta respondentů si přálo trvale zimní (tedy greenwichský) čas a 44 procenta letní. Že prý mohou za denního světla déle sportovat a užívat si radovánek po práci. Nicméně, ani jedna skupina pro/proti nedosáhla rozhodující většiny. Sportovci zcela opomíjejí např. lidi pracující na směny (zhruba 25 % zaměstnanců). Kdo někdy pracoval v noci, ví, jak úpěnlivě se očekává svítání a východ Slunce, které zahání únavu a ospalost. Důležitý je však onen chtěný rozkol v občanstvu.

V podstatě výsledkem dodatečného a zcela zbytečného dotazu je, že se tuto nadcházející neděli opět bude posouvat čas, což opět nas… nadchne nepodstatná 84 procenta občanů EU, to je pět lidí ze šesti. A to jen proto, aby 44 % občanů (4,4 člověka z deseti) mohlo dlouho do noci sportovat, a hlavně, aby se s tím časem nejméně do roku 2026 nemuselo nic dělat.