Rychlost je hazard, kterému žádný zákon nezabrání

ZRPÁVA Z TISKU. Na obranu svého čestného prezidenta Filipa Turka, který schytal kritiku za extrémně rychlou jízdu po plzeňské D5, vyrukovali Motoriské s tím, že po volbách prosadí plošné zvýšení dálničního limitu na 160 km/h, a místy dokonce chtějí rychlost neomezenou. Zprávu tuto přinesl deník Mladá fronta Dnes na čarodejnice.

Podle dopravních expertů i ostatních politiků, které MF Dnes oslovila, je však zvýšení limitu nesmyslný hazard, na který české dálnice, auta ani řidiči nejsou připraveni. „Na zvýšení rychlosti jsou potřeba tři základní věci: dobrý stav dálnic, vysoká úroveň vozového parku a připravenost řidičů. Naše dálnice nejsou plně srovnatelné se západními a průměrný věk automobilů v Česku je 16,2 roku. Na západě je to polovina. Navíc podle průzkumů přes 50 procent řidičů udává, že se už nyní cítí na silnicích nebezpečně,“ cituje deník dopravního experta a mluvčího Ústředního automotoklubu (ÚAMK) Igora Sirotu.

A dále cituje také ministra dopravy a influencera Martina Kupku: „Na tom celém je nejhloupější, jak se snaží z nebezpečné frajeřiny Filipa Turka udělat ctnost, a ještě z toho vytlouct body. Plošných 160 km/h bychom nepodpořili. Z více důvodů. Hlavně ale proto, že na to nejsou české dálnice stavěné,“ řekl Kupka.

O tom, že se europoslanec Filip Turek dopustil blbé frajeřiny, není sporu. Ale argumentace zastaralostí vozového parku je ošidná. Podle jiného průzkumu většina aut pravidelně provozovaných není o mnoho starších než 10 let. Ta stará buď zůstávají jako přihlášená v evidenci, ale nejezdí, nebo jsou používána převážně na venkově k příležitostným či občasným vyjížďkám do kostela nebo supermarketu, důchodci k bankomatu, případně jako vozidla „poslední míle“ na nádraží. V těchto případech rychlost 160 km/h nehrozí. Mimo to, přistižený Turek údajně řídil veterána.

České dálnice jsou technicky na úrovni německých

Ministr Martin Kupka se nechává filmovat a na sociálních sítích se zveřejňuje jako stavitel či otvírač nových dálnic. Měl by tedy vědět, že české dálnice na vyšší rychlosti stavěné jsou. Může za to řada evropských norem, které jsou při plánování a stavbách dálnic dodržovány i u nás, a to už dlouho před vstupem ČR do EU. Kdyby se Kupka občas projel po dálnicích německých, belgických či francouzských, žádný podstatný technický rozdíl proti tuzemským nerozpozná. Je to u nás naopak: jsou některé úseky, které těmto normám neodpovídají, často na bývalých rychlostních silnicích, kdysi značených jako R. Tam jsou úseky s prudším stoupáním, nižší viditelností horizontu, menšími poloměry zatáček, kratšími připojovacími pruhy, nebo užšími krajnicemi. Namísto toho, aby na některých úsecích nově stavěných dálnic byla místně povolena rychlost 150 km/h, jakou už se stejně dlouhá léta po českých dálnicích běžně jezdí, měla by naopak na některých úsecích, zejména starších komunikací, být místně omezená rychlost, a to podle technického stavu vozovky na 110 nebo i 80 kilometrů v hodině. Dost by se tím ušetřilo na výdajích za dopravní značení.

Nehledě k tomu, že když si vládní vozidlo připíchne na střechu modrý majáček, leckterý politik si může technickou způsobilost českých dálnic k vysokým rychlostem ověřit na vlastní kůži svého řidiče. Lze se oprávněně domnívat, že podobný případ už se stal.

V citované reportáži MfD jsou proti zvýšené omezené či dokonce neomezené rychlosti na dálnicích i další politici. „Důrazně takový nebezpečný návrh odmítám, naopak jsem pro další důsledné a přísné potírání agresivní a bezohledné jízdy, která na českých silnicích přetrvává,“ sdělil MF Dnes poslanec KDU-ČSL Antonín Tesařík.

S tím lze ze zásady souhlasit. S jednou výjimkou. Rychlá jízda není totéž, co bezohledná jízda. Předseda KDU-ČSL, ministr zemědělství, poslanec a předseda podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení, člen v podvýboru pro regionální školství, podvýboru pro kulturu, podvýboru pro ochranu spotřebitele a podvýboru pro mládež a volný čas, má toho volného času tak málo, že loni v prosinci byl připraven o řidičský průkaz za průjezd obcí rychlostí 92 km/h. Technicky to obecní komunikace unesla. Ale prohánět se obydlenou oblastí takto rychle je bezohlednost a naměřenou rychlost by bylo možné kvalifikovat jako „nepřiměřenou“, slovy zákona o provozu na pozemních komunikacích 361/2000 Sb.

Ten nám, řidičům, ukládá mnohá další omezení rychlosti. V závislosti na charakteru provozu, technickém stavu vozovky, vozidla a schopnostech řidiče. Řidič také smí jet nejvýše takovou rychlostí, aby stačil zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. A co se týká obydlených oblastí, k přechodu pro chodce se smí přiblížit jen takovou rychlostí, aby stačil zastavit, pokud chodec vstoupí na přechod. Co se tím míní? Že například u nás na sídlišti, kde jsou vozovky obloženy parkovanými auty, kde se pohybují děti, staré osoby a pejskové, je i čtyřicítka rychlostí nepřiměřenou, ač povolených je padesát.

To jsou však přestupky, které policie není schopna zaznamenávat a trestat preventivně. Až když se stane dopravní nehoda, může jednoho z viníků obvinit z nepřiměřené rychlosti. Mnohem pohodlnější je v běžném provozu trestat přestupky proti rychlosti vyšší než povolené. Na to jsou radary, proti jejichž záznamům se špatně odvolává.

Nepřiměřenou rychlost radary nenapráskají

Faktem zůstává, že čeští řidiči po dálnicích, zvláště těch, kde je v jednom směru více jízdních pruhů než dva, jezdit neumějí. I na to je zákonné ustanovení, že ty dva vlevo od nejpravějšího jsou určeny k předjíždění nebo objíždění. Načež se ministerstvo dopravy a Policie ČR neshodnou ve výkladu zákona, když plynule jedoucí řidič v pravém pruhu předjede (podjede) ploužáka sunoucího se prostředkem. Je to přestupek (předjíždění zprava), nebo není (jízda v pruhu)?

Lze se snad shodnout na tom, že bezpečná, přiměřená, ohleduplná rychlost je taková, jakou si zvolí řidič, ohleduplný ke svému okolí. Řidič respektující technické i svoje stavy a charakter svůj i provozu. Řidič schopný předvídat (což je také jeho zákonná povinnost). Nepatří mezi ně řidiči deroucí se celou cestu v nejlevějším dálničním pruhu a drsně vyblikávající havěť, která se tam namotá, jedouc rychlostí nejvýše povolenou. Ani řidič jedoucí povolenou stotřicítkou za hustého deště, sněžení, v mlze a na ledovce, protože tak se to může a radary to nenapráskají.

Ve způsobu užívání silnic a dálnic, ve způsobu jízdy a chování řidičů, už by ministr Kupka jisté rozdíly proti Německu či Francii postřehl.