Rozděl a panuj! Ale kdo to udělal?

Soudě podle médií a sociálních sítí u nás existují jen dvě skupiny obyvatel. Jedna podporuje vládu, Ukrajinu, Green Deal, 300 miliardový deficit a vše, co patří ke stávajícímu establishmentu. Druhá fandí Rusku, chce peníze od státu a za levné energie by obětovala cokoliv cizího. Kdo to rozdělení nakreslil?

Někdy k sobě mají lidé rozdělení pohledem na jednu věc blíž, než si myslí. Politikům se ale to rozdělování hodí. Foto: Hans z Pixabay

Jen čístá matematika říká, to tak asi nebude. Protože podpora vlády se podle různých průzkumů a různě formulovaných otázek pohybuje někde mezi 20 a 30 procenty.

Plný Václavák už jasně deklaruje, že nespokojených je hodně. Protože ty desítky tisíc se rozhodly zvednout ze židle a někam přijít, zatímco za nimi je zpravidla násobně víc těch, kteří zůstali doma a možná jim drží palce. Ale pořád nereprezentují většinu. Vždyť demonstrace Milionů chvilek byly mnohem větší, a přesto Babiš téměř vyhrál následující volby.

Tak co ten zbytek? Minimálně je tu silná skupina, kterou nespojuje postoj k válce, jako spíš odpor k porevolučním stranám, touha dostávat od státu co nejvíc i za cenu zadlužení budoucích generací, nenávistná rétorika, a tudíž láska k Andreji Babišovi.

Velká a nehomogenní skupina

Je zde ale ještě jedna, poměrně nehomogenní skupina. V níž někteří volají po euru, zatímco většina nad tím kroutí hlavou. Kde část stále věří na lockdowny, roušky a očkování proti covidu, zatímco další mají za to, že všechny jejich pochybnosti se potvrdily jako správné. Skupina, ve které najdete lidi od zarytých antiekologů až po ty zelenější, avšak nesouhlasící s energetickou politikou EU a Německa, stejně jako vynucovanou elektromobilitou. Také nadšence do moderních technologií spolu s těmi, kterým vadí povinný online svět s vysokými náklady pro uživatale a stále větší ztrátou soukromí.

Tahle skupina lidí je většinou znepokojená tím, co vidí kolem sebe. Vadí ji evropská umanutost a zjevná nerealizovatelnost jejích záměrů. Současná vláda ji vytáčí do obrátek, ale vnímá ji jako menší zlo a přes všechnu kritiku ji rozhodně nechce nahradit nějakou formou proruské polodiktatury. A tzv. antivaxeři (krásná ukázka cejchování) z této skupiny rozhodně nehodlají covidovou a „Green Dealovou“ totalitu nahradit orbánovskou.

Současnou vládu vnímá jako menší zlo a rozhodně ji nechce nahradit proruskou polodiktaturou

Proč ji zatím nikdo politicky neoslovil, se možná skrývá v té nedostatečné homogenitě. Pro část, které vadí omezování svobod a názorová totalita posledních let, mohlo být jistou nadějí PRO. Spojené hlavně prostřednictvím Charty 2022 s poměrně výraznými osobnostmi typu Jiřího Berana či Tomáše Nielsena. Ovšem jen do chvíle, kdy se Jindřich Raichl na Václavském náměstí postavil vedle Josefa Skály, Miroslava Ševčíka a podobných výtečníků.

Proč ale onu tlustou čáru, která dělí společnost jen na dvě části, obrovské množství lidí přitom ignorujíce, drží i média? V teoriích manipulace se tomu říká falešné dilema a nápadně to připomíná totáčové „kdo nejde s námi, jde proti nám.“

Proč onu čáru, která dělí společnost jen na dvě části, drží i média?

Přispívá to k růstu nenávisti ve společnosti. Nahrává to manipulátorům a přátelům snadných řešení. Určitě ne těm, kteří chtějí chránit demokracii a svobodu. Protože s tím se nasr… moc neslučuje.

Bohužel, i ohlasy senátních voleb se nesou v podobném duchu. A hlavně nové senátorky už půjdou do svých křesel s nálepkami, kvůli nimž se jejich skutečnými názory asi mnoho lidí zabývat nebude. Přece když je někdo sexista nebo dezinformátor (toto označení už dokonce na Twitteru mnozí přidali i věhlasnému kardiochirurgovi Janu Pirkovi), tak ho nebudeme poslouchat. Pak nám ale nezbydou než ti oficiální mluvčí za establishment a ti na náměstích. Masaryk nás ochraňuj! Jestli na to bude stačit.