Prodej aut signalizuje propad české i evropské ekonomiky
Byznys s automobily není jen radost klientů z vlastnictví nového výdobytku techniky a designu na jedné a dobré marže obchodníků na straně druhé, ale je také odrazem toho, jak si vede ekonomika dané země či regionu. V tomto ohledu se v České republice ani v Evropské unii v tomto roce nemáme na co těšit.
Energetická a jí ze značné části zaviněná hospodářská krize v kombinaci s prudkým růstem inflace (znovu většinově iniciované nezvládnutou zelenou tranzicí a ideology řízenou politikou dekarbonizace) uvrhne letos většinu Evropské unie do recese s prudkým propadem spotřeby obyvatelstva a s velmi nejistou vyhlídkou pro další fungování podniků. Vyhlídky na zotavení trhu s automobily jsou spíše neveselé, a to umocněné násilně prosazovanou elektromobilitou. Ta se stává předmětem absurdního divadla, když řada zemí (konkrétně Švýcarsko a Německo) v očekávání deficitu energie už vyhlásilo plány regulace, jejíž jednou z prvních obětí má být omezení nabíjení elektrických aut nebo úplný zákaz jejich provozu. Ano, každý řidič může mít v garáži pro rezervu dva kanystry benzínu či nafty, s nimiž úsporně ujeden 700-800 km. Skladovat elektřinu na stejnou porci kilometrů ještě prostě neumíme.
Zdražování nových aut se spalovacími motory se děje všude v Evropě. Automobilky tak dotují vnitropodnikově ztrátový byznys s elektromobily zatížený obřími investicemi. Současně tím řídí trh, aby zákazníkům opticky připadala drahá elektrická auta dostupnější, protože kvůli drahé baterii – dokonce s tendencí růstu kvůli zdražujícím surovinám – je levněji vyrobit neumí. Současně automobilky uměle brzdí prodeje aut se spalovacími motory, aby jim ve statistikách celkového prodeje vyšly dobře celkové emisní limity a nemusely Evropské komisi platit vysoké pokuty 95 eur za každý jeden gram CO2 navíc nad limit 95 gramů CO2/km.
Začněme pohledem na automobilový trh v České republice. V roce 2021 prodeje nových aut v Česku i navzdory pandemii koronaviru a nedostatku čipů a dalších dílů lehce vzrostly, v roce 2022 se ale trh poklesem 7,15 % obrátil opět směrem dolů, když si nového kupce našlo podle statistiky Svazu dovozců automobilů (SDA) 192 087 osobních automobilů včetně lehkých užitkových aut (třída M). Český trh se tak vrátil o devět let zpět na úroveň roku 2013 a současně to znamená, že poprvé od roku 2014 se prodalo méně než 200 tisíc nových automobilů.
Největší podíl na propadu trhu zaznamenala značka Škoda (meziročně mínus 8041 vozů), i když nadále s prodejem 62 905 aut drží postavení lídra a samozřejmě zásadně profituje z faktu, že kolem 80 % prodeje vozů s okřídleným šípem připadá na firemní flotily. Druhou pozici obsadil v prodejích loni Hyundai, třetí značka Volkswagen.
Největším skokanem roku 2022 je značka Dacia, levný rumunský brand koncernu Renault, který si v prodejích loni polepšil o 35 % na 9203 prodaných aut. Loni se ale dařilo zvýšit také prodeje luxusních značek. To naznačuje, že v energetické a hospodářské krizi mizí koupěschopnost střední třídy, kdežto ti nejbohatší si mohou dovolit jakýkoli prestižní automobil. Když si k tomu připočítáme skutečnost, že na prodej fyzickým osobám, které auta zaplatily zdaněnými korunami, připadlo jen asi 30 % z celkového odbytu, tedy kolem 60 000 nových aut, tak je to pro zemi s 10,5 miliony obyvatel velmi tristní vizitka mizerné koupěschopnosti. Respektive nemožnosti na pozadí ekonomických problémů generovat prostředky na nákup takového předmětu dlouhodobé spotřeby, jakým je nový automobil.
Loni sice o třetinu vzrostl na 3892 kusů prodej elektrických aut podpořený státními dotacemi právnickým osobám. Jsou to sice „už“ dvě procenta z celkových prodejů, ale kumulativně mají čistě elektrická auta na tuzemském vozovém parku podíl pouhá 2 promile, což je dost málo, když už za 13 let se mají na trzích EU prodávat jen elektrická auta. Nejprodávanějším elektromobilem je bez překvapení Škoda Enyaq iV, ta si loni našla cestu skoro ke 1300 zákazníkům.
Představitelé tuzemských automobilek se na počátku letošního roku předhánějí v optimistických výrocích, že se dodavatelské řetězce zlepší a oni budou moci letos dodat více žádaných aut. Vedení Škody tvrdí, že má objednávky na 440 000 aut, ale otázkou je, zda je může a chce vyrobit (s ohledem na emisní limity a pokuty) a zda mezitím zákazníci nepřejdou ke konkurenci. Základní problém spočívá v násilně prosazované elektromobilitě a v politiky a zelenými ideology nastavených normách, jež jsou právě pro autoprůmysl naprosto klíčovou součástí zelené ideologie Green Deal a jejího prováděcího plánu v podobě legislativního balíčku Fit for 55. Nejenže přišel tvrdý limit zákazu výroby a prodeje nových spalovacích aut od roku 2035 ve prospěch elektrických, ale vše ještě zhoršila emisní norma Euro 7.
Ta dovedla jinak loajálního člena vedení Škoda Auto Martina Jahna v interview pro portál ihned.cz 2. ledna ke tvrdé kritice Evropské komise, že nové přísnější limity se nedají do roku 2025, kdy má Euro 7 vstoupit v platnost, splnit. Důsledkem by bylo zastavení výroby modelu Fabie se 150 000 automobily ročně a s tvrdým dopadem na ekonomiku firmy i dodavatele dílů.
Daleko razantnější je ale z logiky svého postavení šéf škodováckých odborů Jaroslav Povšík. 9. ledna poskytl rozhovor, který přinesl deník E15 s dramatickým titulkem Škoda nepřežije, pokud bude vyrábět tak málo aut, říká Povšík. V rozhovoru se připomíná, že zatímco v roce 2018 vyrobila Škoda 1,25 milionu aut, loni to bylo jen 735 tisíc. Škoda naráží v době mimořádně investičně náročné kvůli elektromobilitě na energetickou krizi, inflaci a pokles ekonomiky a kupní síly spotřebitelů. „S tak malým objemem výroby by Škoda jako značka nemohla do budoucna přežít,“ řekl v interview Povšík a potvrdil své předchozí vyjádření vůči odborářům z loňského prosince, že ve Škodovce je ohroženo 12 400 pracovních míst, i když šéf odborů bagatelizoval tuto hrozbu jako problém pro příští dekádu. Současně také varoval před očekávanou ofenzívou čínských automobilek na evropském trhu.
Evropským automobilovým trhům se bude věnovat příští článek
