Proč regulátoři zasáhli proti kryptoměnám? A proč zrovna teď?
Evropští regulátoři vydali velmi silné varování před riziky investic do kryptoměn. Ne, že by říkali něco překvapivého a neznámého. Naopak, o všech jejich argumentech se ví. Proto je překvapivé, že najednou zvolili extrémně silná slova. Nebude za tím nakonec něco jiného, než tržní rizika? Třeba financování války?
Společné prohlášení učinily Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský úřad pro cenné papíry a trhy a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. Tři významné instituce se dohodly na velmi tvrdém textu. Lze v něm například číst: „Spotřebitelé čelí velmi reálné možnosti, že při jejich nákupu ztratí všechny své investované peníze.“ O pár řádek dál potom čtenáře nabádají, aby zvážil, zda si může dovolit přijít o všechny peníze, které investuje.
Autoři dokumentu v zásadě říkají, že ceny kryptoaktiv létají nahoru dolů, že nejsou pod žádným dohledem a regulací, že čistě elektronická forma jejich evidence může být zranitelná, že reklamy na investice jsou často klamavé a v případě, kdy se stanete obětí podvodu, budete těžko hledat právní ochranu.
To všechno ale víme už dávno. Hlavně, že kryptoměny nemají žádný fundament, o který by se jejich cena mohla opřít. Jsou to spíš losy než měny. K nákupům se nehodí – přijímá je jen někdo, a hlavně jejich kurz vůči ostatním měnám strašně kolísá.
Jak fungují dědictví a převody?
Otázkou taky je, jak to vzhledem k jejich čistě elektronické evidenci mimo jakékoliv oficiální registry funguje při dědictví, jak je lze převádět a co, když zapomenete heslo do svého pomyslného sejfu. Vygeneruje vám někdo nové? A na základě čeho?
Otázka vznesená už v úvodu zní: proč to všechno vytáhly tři významné evropské instituce právě teď? Když už v minulosti nejedna centrální banka, včetně amerického Fedu, prohlásila, že kryptoměny nepodporuje, ale nehodlá je ani omezovat.
Nabízí se senzační spekulace: kryptoměny jsou pro svoji anonymitu ideálním prostředkem pro ulévání černých peněz. Hovoří se o nich hodně v souvislosti s jejich praním, s kriminalitou i terorismem. Nechce někdo srazit jejich kurz, protože by v nich mohla být i část prostředků určených k vedení války? Protože na rozdíl od zahraničních aktiv ruské centrální banky na ně prostě nikdo nedosáhne?
Kolik lidí si v nich spoří na penzi?
Zní to logicky, nebylo by to zrovna fér, protože by takový zásah odnesli i další investoři, ale skutečnost asi bude prostší. Podobné prohlášení totiž v lednu vydal i finanční regulátor ve Velké Británii, a to ještě války nebyla. O jejich rizicích mluví i americký prezident Joe Biden a Evropský parlament dokonce tento týden projednával možný zákaz jejich těžby na území Evropské unie. Což může mít celou řadu důvodů, včetně toho, že ona těžba je neskutečně energeticky náročná.
Spíš to vypadá, že varování, navazující na dřívější texty, hraje dohromady s projednáváním regulace kryptoměn ve zmíněném Evropském parlamentu. Zkrátka, hodně lidí do nich investovalo, bohužel ne vždy jako do hry, ale třeba i na penzi, a nikdo neví, co s nimi bude. Mohou se zhroutit jako nic. I když 60 % tržní kapitalizace podle regulátorů tvoří Bitcoin a Ether, celkově je jich prý přes 17 tisíc. Za některými samozřejmě může stát podvod. Debata, jak je regulovat, bude asi složitá a hlavně nekončící. I když nějaká regulace přijde, určitě se záhy začne debatovat o dalších úpravách.
No a ta spekulace o Rusku a financích na válku – nechme si ji v zásobě. Po pravdě, nebyla by to špatná myšlenka, ulít si peníze na špinavou práci do něčeho, co nelze kontrolovat ani sankcionovat. Na druhé straně, tak jako mnozí západní politici nevěřili, že Putin zaútočí, on možná nevěřil, že přijdou tak razantní sankce včetně zmrazení řady zahraničních aktiv.
