Podle ministra Síkely si za vysoké ceny elektřiny můžeme v Česku sami
Ministr průmyslu a obchodu České republiky (MPO) Jozef Síkela poskytuje nejraději rozhovory na palubě vládního speciálu, kterým naposledy doletěl do Severní Ameriky, aby přesvědčoval americké a kanadské podnikatele k investicím v Česku. Současně prohlásil, že nemíní snižovat ceny elektřiny „na úkor budoucích generací“, protože za jejich vysokou cenu si mohou české energeticky náročné firmy samy.
To, že šéf MPO Síkela je akční a podle vlastního bonmotu prý vidí unijní kolegy v Bruselu častěji než manželku doma, je známo. Před několika týdny byl v Chile zkoumat tamní výrobu zeleného vodíku (když taková stejně pokusná výroba existuje i v Česku), nyní navštívil českým vládním boeingem USA a Kanadu, kde v čele podnikatelské delegace mj. přemlouval manažery Microsoftu a dalších high-tech firem, aby investovaly v České republice.
Získávat kvalitní zahraniční investory je nepochybně vysoká priorita šéfa MPO, kdyby ovšem na jedné straně cizí investory nehladil a na druhé straně jim nedával symbolickou ťafku. V rozhovoru pro deník E15 datovaný 14. května na palubě vládního speciálu Jozef Síkela pronesl neuvěřitelné výroky, které dokládají jednak jeho nekompetenci, jednak naprostou národohospodářskou aroganci možná nyní v nejdůležitějším vládním resortu. Na otázku novináře, zda současná vláda premiéra Petra Fialy udělala vše pro to, aby firmy měly v ČR co nejnižší ceny energie, ministr odvětil: „Otázka je, jestli je úkolem vlády dělat všechno pro to, aby firmy měly co nejnižší ceny energií. Já si to nemyslím. Já si myslím, že ten problém je daleko hlubší a do určité míry si za něj můžou firmy samy. To, že jsme energeticky nejnáročnější ekonomikou, že spotřebujeme na jednotku hrubého domácího produktu dvakrát více energie, než je evropský průměr, než je třeba průměr v Německu, a že horší je, tuším, jenom Bulharsko a Malta, to není selhání vlády Petra Fialy a nic si nenamlouvejme.“
Bylo by potřeba panu Síkelovi objasnit, že už za Rakouska-Uherska byly podniky na území dnešní ČR průmyslovým jádrem tehdejší monarchie a i dnes je naše republika nejprůmyslovější zemí EU dle podílu na tvorbě HDP. Průmyslové výrobky tvoří klíčovou součást českého exportu, jehož 84 % směřují do ostatních 26 zemí EU. Když si před doslova pár lety Brusel i se souhlasem národních politiků zcela neinformovaných o dopadech (s dosud neexistujícími analýzami) odsouhlasil tvrdou dekarbonizaci a zelenou tranzici, nemohl za sotva desetiletí se současnou údernickou „pětiletkou“ tvrdé aplikace ideologie Green Deal něco zásadně změnit na 170leté průmyslové tradici naší země. I přes svou usilovnou snahu to nemůže ministr Síkela házet na svého předchůdce z ANO Karla Havlíčka, i když na síti X oba vzájemně šermují bezmála do virtuální krve.
Má-li do Čech přijít se svými datovými centry technologický obr Microsoft, tak mu musí pan ministr Síkela na zlatém podnose přinést stabilní a dostupnou elektřinu. Proč? Jen loni Microsoft sám pro tato centra spotřeboval 26 TWh elektřiny, tedy bezmála polovinu loňské čisté spotřeby elektřiny v ČR. Firma Amazon pro své datové služby dokonce loni spotřeboval 57 TWh elektřiny, což je přesně loňská čistá spotřeba elektřiny českého průmyslu a domácností. Jen cloudová úložiště světové technologické „pětky“, společností Apple, Facebook, Google, Amazon a Microsoft, loni pro svou činnost potřebovala tolik elektřiny, jako průmyslově vyspělé Japonsko se 125 miliony obyvatel.
Rozvoj umělé inteligence (AI) a datových center povede podle názoru Mezinárodní agentury pro energii už v roce 2026 ke zdvojnásobení spotřeby elektřiny v této oblasti až na 1000 TWh. Kvůli výhodným daním (někdy i na úrovni pouhých 4 %) si v Irsku zřídily svá datová centra nadnárodní technologičtí giganti Google, Facebook a Microsoft. Jak uvedla BBC, datová centra spotřebovávají asi pětinu veškeré elektřiny v Irsku, což je ekvivalent spotřeby všech městských oblastí v zemi. Spotřeba elektřiny těmito datovými sklady vzrostla v Irsku od roku 2021 do roku 2022 o 31 procento a od roku 2015 o 400 procent. Jinde v EU a ve Velké Británii už zavádějí moratoria na jakékoli nové stavby datových center, protože prostě není dostatek energie. Odčerpávání místních zdrojů se ale týká nejenom elektřiny, nýbrž i vody. Protože datová centra soustřeďují značné množství energie do malého prostoru a generují více tepla, než dokáže zmírnit samotné chlazení vzduchem, případně zase energeticky náročnou klimatizací, musí spotřebovávat obrovské množství vody, aby se servery nepřehřívaly. Proto velké technologické společnosti testují projekty umístění svých datových center pod hladinou moře. To ovšem Česko, jak známo, nemá. Přitom i prognózy státní firmy ČEPS očekávají do roku 2040 zdvojnásobení spotřeby elektřiny jako nástroje zelené tranzice na 100 TWh elektřiny. Zatím nám v ČR ale v důsledku ekonomické recese (nikoli zelené transformace) spotřeba elektřiny v roce 2023 klesla na úroveň před 14 lety.
Ministr Síkela se mohl docela dobře poučit z krachu projektu výroby baterií pro elektromobily VW v Líních u Plzně. Německý koncern se rozhodl, že bude baterie vyrábět v Kanadě s ohledem na tamní nízké ceny elektřiny. Takže ani levná česká práce nedokáže vyvážit vysoké ceny energie, navíc náklady na zaoceánskou dopravu a drahé kanadské dělníky. Uvažovaná baterkárna ve slezské Dolní Lutyni může asi vzniknout, ale bude to stát obrovskou pobídku/dar pro zahraničního investora, kterým ve výhodně blízkém postavení mezi automobilkami Hyundai v Nošovicích a Kia ve slovenské Žilině sotva může být někdo jiný než jihokorejský. Třeba tento investor dostane i dotovanou cenu elektřiny, což podle médií nabídl ministr Síkela i VW, který to odmítl.
A jakou nabízí ministr průmyslu a obchodu energetickou perspektivu Česka? Bohužel, ponurou. Jozef Síkela ovšem v té černošedé tmě vidí naopak perspektivu, prý dobudujeme jádro na úroveň až 60 % v našem energetickém mixu, který bude prý vhodně doplňovat zelená energie ze slunce a větru, asi nějaká z biomasy, snad také z plynových elektráren. Ministr také opatrně našlapuje kolem tématu nutného dotování uhelných zdrojů ekonomicky ničených emisními povolenkami. V článku pro Seznam Zprávy Síkela opět zaperlil názorem, že cílem vlády i jeho „není energetický socialismus“. Co si pod tím máme představit? Že cena energie je evropská, neboli pro porozumění nezasvěcených ta německá. V uvedeném článku se ministr vymezil proti silně kritickým názorům, které na nedávnou notifikaci plánovaného nového bloku jaderné elektrárny Dukovany vyjádřil přední český jaderný expert a bývalý šéf společnosti ČEZ Jaroslav Míl.
Jozef Síkela chválí dokument o notifikaci jako schválení české veřejné podpory výstavby nového jaderného bloku (Dukovany II) s pomocí státní půjčky, která by nastaveným modelem výkupních cen dle rozdílové smlouvy (contract for difference) nastavila přiměřenou návratnost investice. Ďábel je skryt ve dvou detailech známých dosud jen z tiskového prohlášení Evropské komise. Jednak se musí 70 % produkce z jádra prodávat na burze, nejlépe v německém Lipsku, jednak jádro nemá konkurovat solárním a větrným zdrojům. Další článek kritizující obsah notifikace 5. bloku Dukovan sepsal další špičkový energetický expert a bývalý člen vedení ČEZ Jaroslav Novák.
Co tyto dvě sabotážní podmínky znamenají? Že elektřina vyráběná v Česku po očekávaném vypnutí uhelných zdrojů se bude do Česka prodávat virtuálně v Německu? Postoj Evropské komise v notifikaci zcela diskriminačně vymezuje vůči nízkoemisnímu jádru snad s představou, že jaderné zdroje mají snižovat rychle svůj výkon, když náhodou bude svítit slunce a foukat vítr, a naopak ho navýšit v noci, v šeru a bezvětří? To je technicky naprostá hloupost. Pokud jaderné elektrárny nepojedou v základním zatížení na úrovni 90 % – 92 % z ročního času roku, pak je investice v dostupných cenách elektřiny nejen z jednoho bloku, ale o to více ze všech uvažovaných čtyř velkých elektráren ekonomicky nenávratná. Je cílem takové notifikace, aby z českými vládami plánovaného jaderného tendru zůstalo pouhé torzo snad jediného velkého bloku, navíc degradované nepřijatelnými cenami elektřiny jak pro průmysl, tak pro domácnosti?
Snad se více dozvíme po zveřejnění plného více než stostránkového dokumentu o notifikaci 5. bloku Dukovan, a také by bylo vhodné zveřejnit protokoly z jednání, jak se k finálnímu znění notifikace Evropské komise vůbec dospělo. Ovšem klíčové rozhodnutí musí o plánované výstavbě až čtyř velkých jaderných bloků do konce června učinit vláda premiéra Petra Fialy.
Nevíme, zda a jak se na tuto největší investici v dějinách Československa i Česka šéf MPO soustředí. Mezitím bude zřejmě Jozef Síkela kout své šance na post nového komisaře Evropské komise v Bruselu. Ostatně, i ve zmíněném interview pro deník E15 sdělil, že by na takovou nabídku neřekl ne. Jako bankéř, což neustále jako svou hlavní kompetenci v rozhovorech zdůrazňuje, si určitě dobře spočítal lukrativnost této pozice, která je nota bene daleko méně odpovědná, než katapultážní křeslo ministra průmyslu a obchodu České republiky.
