Oč těm odborům jde?
Není snadné pochopit, proč odbory státních zaměstnanců vyhlašují stávkovou pohotovost za zvýšení platů. Musíme se přece všichni uskromnit, abychom neroztočili inflační spirálu. A průměrný plat ve státním je vyšší než v soukromém sektoru. „Sobci a vyžírkové“, nazval svůj příspěvek jeden ze sledovaných blogerů, míně tím právě odbory. Jenže státní zaměstnanci, to není jednolitá banda rozmazlených byrokratů.
Průměrná mzda v celém státě byla v letošním 1. čtvrtletí skoro 38 tisíc korun. Bylo to o 7,2 % více, než v posledním loňském kvartálu. Nejméně se zvýšily mzdy ve veřejné správě, obraně a povinném sociálním zabezpečení: o 1,9 procenta.
Průměr ve státní správě je skutečně v absolutní hodnotě zhruba o 3500 Kč vyšší než v soukromé sféře. To má několik důvodů.
Ještě před několika lety byl problém do státních služeb získat vysoce kvalifikované lidi, protože soukromé podniky jim nabízely mnohem lepší odměny. Tak se státním zaměstnancům začalo přidávat a zlepšení je znát. Například jednání na finančním úřadu už dnes vypadá docela jinak, než před kdysi. Dalším důvodem může být to, že ve státní sféře není tolik dělnických a nekvalifikovaných profesí. Spíše naopak. I řadová úřednice na sociálce musí mít nejméně maturitu. Podobně úřednictvo na ministerstvech. Co učitel, to vysokoškolák. Lékaři samozřejmě a zdravotní sestry mají VOŠ. Takže i kdybychom pominuli extrémně vysoké platy vysokých ministerských úředníků, náměstků a šéfů odborů a podobně, už profesní složení státních zaměstnanců musí nutně posouvat mzdový průměr výše.
To ještě není důvod ke stávce. Ten leží jinde. Nadprůměrně hodnocených úředníků není tolik. A řadové drobné úřednictvo si nijak zvlášť nežije. Nejpočetnější je Generální finanční ředitelství a finanční úřady (15 224 systemizovaných míst), průměrný plat činil 41 398 Kč. Druhé nejpočetnější jsou úřady práce (11 204 lidí), kde průměrný plat dosahoval už jen 30 605 korun. A můžeme pro ilustraci zmínit ještě třetí nejsilněji obsazený státní úřad, tím je státní správa sociálního zabezpečení. Jejích 7711 zaměstnanců bralo v průměru 31 872 korun.
Údaje jsou za rok 2021 a mzda je hrubého. Přesněji, jsou to průměrné částky na jedno systemizované místo. Odbory uvádějí, že v 66 vybraných státních institucích s celkem 68 349 zaměstnanci loni průměrná částka na jedno místo činila 39 812 korun. S přihlédnutím k tomu, že to opravdu nejsou zametači dvorů a popeláři, to opravdu není k závidění.
medián státního úředníka činí 33 573 koruny
Vláda, aby ukázala, jak šetří sama na sobě, loni a letos mzdy státních zaměstnanců zmrazila. Ne všem. Vybrala některé, jimž přidala, údajně snad podle zásluhovosti, ale spíše podle toho, aby byl ve státě klid. Tedy hasičům a policistům, ti, kdyby šli do stávky nebo podávali hromadné výpovědi, mohlo by to způsobit malér. Podobně lékaři a částečně i učitelé. Ti obojí už stávkou kdysi vyhrožovali a bylo z toho pozdvižení, tak dostali taky trochu.
Z průměru nyní přeskočíme na medián, tedy přesně doprostřed řady. Mediánová mzda policisty a hasiče se dnes pohybuje kolem 50 tisíc korun. A proč ne. Tuhle práci nemůže dělat každý, pro výběr zaměstnanců jsou přísná kritéria na fyzickou i psychickou kondici a obě ty práce jsou kvalifikačně i profesně něco docela jiného, než služba u soukromé security u vjezdu do parkoviště kancelářského downtownu. Medián učitelů, pro srovnání, činí 45 000 Kč. A medián státního úředníka 33 573 koruny. Loni inflace činila v průměru 3,8 %, letos v květnu to bylo 16 procent. Ze zmražených úřednických mezd už je tedy téměř pětina v tahu.
Kvůli těmto státním zaměstnancům a kvůli těmto číslům odbory vyhrožují stávkou. Nesuďme, zda mají pravdu, nebo nemají. Růst mezd je za současné situace vskutku velmi citlivý a kontroverzní požadavek. Zejména pak o celou inflaci. Pokud by na to vláda kývla, mohl by to být nebezpečný impuls pro další odbory a další tlaky na růst mezd, což by byl zcela jistě výrazně inflační pohyb. U státních zaměstnanců je celá věc o to problematičtější, že by se jednalo o výdaje státního rozpočtu, tedy na dluh, a tím hůře.
Na druhou stranu řadový státní úředník s platem kolem mediánu, který v důsledku inflace o pětinu jeho hodnoty už přišel, neměl by být odbyt mávnutím ruky. Pravděpodobně má existenční problém. Je to chůze po ostří nože.
Faktem zůstává, že vláda, která zřizuje nová ministerstva a nová místa náměstků, přijímá nové úředníky a například neřeší digitalizaci, která by zvýšila produktivitu práce, taková vláda nešetří „na sobě“, ale jen na svých zaměstnancích.
