Niedermayer jako energetik nechápe, jako ekonom se mýlí
Letos opětovně zvolený europoslanec Luděk Niedermayer (za SPOLU), který má sice stranickou legitimaci kdysi středopravicové TOP 09, ale jistě by si zajistil skvělé funkce i u levicových Zelených, se nedávno znovu pustil do obhajoby občasných zdrojů energie (OZE). V Hospodářských novinách 13. srpna zveřejnil pod titulkem Jaderný sen za biliony: Proč může být nová elektrárna ekonomickou pastí článek s tvrdou kritikou rozhodnutí vlády nechat jihokorejskou společnost KHNP postavit nové jaderné bloky v ČR.
Niedermayer tvrdí, že je nejasné, kolik vlastně tento projekt dostavby Dukovan bude stát. Jasná slova premiéra Petra Fialy či ministra financí Zbyňka Stanjury, která padla při vyhlašování tendru 17. července, že jihokorejská státní firma postaví 5. nový blok v Dukovanech o výkonu 1050 MW za 200 miliard korun, což platí i pro 6. blok díky úsporám z rozsahu, europoslanec za koaliční TOP 09 zpochybňuje. Podle Niedermayera se prý neví ani to, kolik budou činit vlastní náklady na stavbu elektrárny (overnight costs), dlouhodobé financování dle úrokové zátěže či zda budou dodrženy termíny výstavby. Ale jinak europoslanec a bývalý člen vedení České národní banky strategické rozhodnutí vlády v otázce jádra prý vítá.
Ptát se na náklady výstavby nových jaderných bloků je legitimní. Kdyby ovšem Luděk Niedemayer nebyl horlivým lobbistou za občasné zdroje energie (OZE), tedy v Česku dominantně solární panely a méně za větrníky. V článku pro HN dokonce říká jasně, o co mu jde: „Vzhledem k nemožnosti flexibilně ‚vypnout‘ jaderné bloky bude na trhu muset být často ‚z moci úřední‘ upřednostněna dražší a emisně méně čistá výroba z jaderek před obnovitelnými zdroji, což, pokud by se dělo ve větším měřítku, nedává smysl a ovlivní to fungování trhu.“ Jako kdyby k nám dolehla ozvěna textu notifikace 5. bloku Evropskou komisí, že jádro nemá konkurovat OZE.
Ještě jsme nesplatili první fotovoltaický tunel, který solárním baronům s jejich tehdejšími 2000 MW jmenovitého výkonu FVE zajistí v letech 2010 až 2030 v důsledku nehorázně schválených výkupních cen elektřiny neuvěřitelný příjem 800 miliard korun (tedy 0,50 Kč z každé spotřebované kWh v podobě platby POZE a další příspěvky ze státní kasy), už se rýsuje další. Od roku 2021 český stát pod tlakem národní zelené lobby a eurounijní ideologie dekarbonizace z emisních povolenek (zatěžující asi jednou korunou cenu každé kWh) zadotoval dalšími 50 miliardami Kč 1600 MW nově postavených solárů, hlavně v podobě přehnaně velkých mikrozdrojů na střechách soukromých domů.
Nyní ale mnozí majitelé FVE začínají chápat, že se jejich produkce elektřiny ze solárů vzájemně kanibalizuje až do záporné ceny. S překvapením se dozvídají, že za přebytky dostanou od obchodníků minimum, pokud dokonce nezaplatí pokuty za přetoky, současně se dramaticky zvyšují distribuční poplatky kvůli nutnosti investovat 400 mld. Kč do přenosových a distribučních sítí a její správy v důsledku zapojení stovek tisíc nových malých zdrojů. To vše bude znamenat trvalý růst celkové ceny elektřiny právě v regulovaných položkách. A teď solární lobby reprezentovaná lidmi jako Niedermayer křičí, že jim nesmí konkurovat jaderná energie?
Nevím, jaký byl a je Luděk Niedermayer ekonom, za něhož se ve svém CV jako bývalý bankéř deklaruje. Jako europoslanec v Bruselu důsledně hlasuje pro všechna opatření zelené ideologie Green Deal, která nejsou spojena s žádnými analýzami dopadů. Ale i kupecké počty by poslanci měly stačit na pochopení, co jsou a nemohou být solární elektrárny. Ty totiž podle oficiálních údajů fungují jen asi 1000 hodin v roce, kdežto jaderná elektrárna jede v nejefektivnější základní zátěži 8000 hodin v roce. Proto dva 1000 MW bloky JE Temelín vyrobí za rok bezmála 16 TWh, tedy 16 miliard kWh elektřiny. Jistě by se mohl europoslanec dostat k utajovanému údaji, že výrobní cena elektřiny z Temelína je kolem jedné koruny, u investičně již splacené elektrárny Dukovany asi 0,40 Kč/kWh. Pan Niedermayer nyní říká, že když svítí slunce, tak má jaderná elektrárna zřejmě omezit provoz, a když slunce zajde, nebo je pošmourno, jako celé týdny v zimě, pak může milostivě zase vyrábět.
Skuteční jaderní experti by panu poslanci vysvětlili, jaká rizika, známá pod odborným pojmem xenonová otrava, jsou spojena s takovým náhlým omezováním, neřku-li odstavováním reaktoru a štěpné reakce. To bylo jednou z příčin nukleární havárie jaderné elektrárny Černobyl v roce 1985 v tehdejším SSSR. Moderní jaderné reaktory jsou sice lépe řiditelné, ale největší problém je opětné najetí na plný provoz a odstranění zmíněných negativních jevů spojených s poklesem výkonu.
neekonomičnost přerušované produkce platí spotřebitelé v ceně elektřiny
Technici dobře vědí, že cyklickými výkyvy výkonu velké elektrárny, nejen jaderné, trpí celá technologie, včetně turbíny projektované na stabilní zátěž. Dobře to vědí také vlastníci, kteří např. v Německu v podobě takto cyklicky odpojovaných a zapojovaných elektráren, které nahrazují přerušovanou činnost solárních a větrných elektráren, v tzv. kapacitních platbách dostávají zaplaceno nejen za neekonomičnost omezované produkce, ale napočítají si odměnu i za to, že se zkracuje životnost této technologie. Vše platí spotřebitelé v ceně elektřiny.
I v českých médiích zaznělo jasné ujištění jihokorejské státní jaderné firmy KHNP, že garantuje postavení jaderných zdrojů v dohodnutých termínech a za smluvně dohodnutý rozpočet. Zatím se však málo zdůrazňuje, že KHNP na rozdíl od svého konkurenta, francouzské státní firmy EdF, je připravena podepsat termínové a kvalitativní garance pro každou etapu výstavby i s příslušnými tvrdými sankcemi. Bývalý bankéř Niedemayer by mohl ocenit i vládou ČR zvažovanou nabídku, že stavbu 6. bloku v Dukovanech a dvou nových v Temelíně Jižní Korea zafinancuje a pojistí, když na 5. blok v Dukovanech si půjčí vláda a pro ČEZ poskytne prostředky bezúročně. Tak by byli Korejci ještě více motivováni k efektivní výstavbě. I premiér Fiala prohlásil, že v tendru byli Korejci ve všech kritériích nejlepší.
Jak europoslanec v článku napsal: „Není pravda, že jaderná energie je jedinou možností. Dnešní technologie umožňují zajistit investice potřebné pro stabilní, čistou a levnou elektřinu prostřednictvím konkurence mezi desítkami investorů za předpokladu dobře nastavené státní politiky, bez nutnosti masivního zapojení státu.“ Jaká je ale realita? Žádné ekonomické a efektivní technologie, jež by umožňovaly solárům a větrníkům zásobovat stabilní energií moderní průmyslový stát, neexistují. Nejsou totiž k dispozici úložiště, která by absorbovala nadprodukci obvyklou v letní době a uschovala ji třeba na zimní období, kdy je energie potřeba u nás nejvíce a kdy celé týdny nesvítí slunce a ani nefouká vítr. Proto se staví nesmyslně velké kapacity hlavně solárů, aby se z nich v zimních obdobích aspoň něco „vymačkalo“. Fyzikálním procesům ovšem neporučí ani zelení ideologové. Např. v prosinci 2023 činil podíl solárních zdrojů (ERÚ registroval tehdejší instalovanou kapacitu FVE 2,15 MW) na celkové netto spotřebě elektřiny u nás 0,53 %, jaderné ovšem z 39 % a uhelné z 46,4 procenta.
Baterie náročné na výrobu ze vzácných surovin a zemin a těžce a draze recyklovatelné jimi být nemohou, protože podle výpočtu vědců z ČVUT by baterie schopná zásobovat Česko jen 24 hodin přišla na ekvivalent ročního hrubého domácího produktu. Zelený vodík, který by se měl vyrábět elektrolyzéry vody přednostně elektřinou z OZE, je 4krát dražší než zemní plyn a klíčové země EU jako Německo a ostatně i Česko ho chtějí většinou dovážet. Odkud a za kolik?
Pan Niedermayer často argumentuje údajně výhodnými přepočtenými náklady na OZE – Levelised Cost of Energy (LCOE). Hlavní výzvou pro větrnou a solární energie jsou její přerušovanost a nízká hustota energie, v důsledku čehož prakticky každý větrný mlýn nebo solární panel vyžaduje buď zálohu, nebo skladování, což zcela zásadně zvyšuje náklady na systém. Ano, LCOE pro OZE jsou velmi nízké, protože na rozdíl od takové plynové elektrárny nejsou závislé na dodávce cenově volatilního plynu. Ovšem nákladově spravedlivější hledisko spočívá ve Value-Adjusted Levelized Cost of Electricity (VALCOE, tedy hodnotově upravené přepočtené náklady na energii), které zahrnuje další náklady spojené s nutnými zálohami OZE, drahé ukládání energie, systémové služby agregace a flexibility, rezervního výkonu či regulace frekvence. To všechno jsou samozřejmě schopnosti těžko slučitelné s nestabilními a na počasí závislými OZE. Metodika VALCOE v podstatě vysvětluje, proč větrná a solární energie není levnější než konvenční paliva. Ve skutečnosti jsou tím dražší, čím vyšší je jejich penetrace v energetickém systému. Za maximální hranici v mixu se pro OZE považuje 30 procent.
Autor tohoto článku zaslal panu poslanci Niedermayerovi 15. března 2024 na jeho soukromou adresu email, v němž ho upozornil na existenci investorské analýzy nejlepšího investorského fondu na světě při Bank of America (BofA). Ovšem bývalý centrální bankéř tato zjištění ignoruje a stále opakuje své bludy o tom, že světlé zelené zítřky jsou spojeny jen se soláry a větrníky a nějakými dalšími občasnými zdroji energie. Pokud by nebyl jen politikem fakticky bez odpovědnosti, ale členem představenstva či dozorčí rady odpovědným za případné hospodářské škody, tak by americkou analýzu ignorovat nemohl.
Stručný závěr BofA z výzkumného doporučen investorům po celém světě: Jděte své peníze zhodnotit investicí do jádra, jaderná energie je nejlevnější čistou alternativou ve srovnání se stejným objemem energie z větru a ještě lépe než ze solárních zdrojů. Jaderná energie přináší dle BofA 75násobek počáteční investice do energie oproti 28násobku u plynu a jen dvojnásobku u solární energie. Počáteční kapitálové náklady na jadernou energii jsou vysoké, ale energetická návratnost, měřená pomocí „energetické návratnosti investice“ (EROI), je na špičkové úrovni, konstatuje Bank of America. EROI nižší než sedminásobek naznačuje, že větrná energie, energie z biomasy a nekoncentrovaná solární energie je ekonomicky neživotaschopná bez „věčně trvajících dotací“.
Nové jaderné bloky se nyní plánují s životností až 100 let, takže dojdeme v Česku k příkladu špičkové rentability jaderných zdrojů: nový blok vyrobí ročně 8 TWh elektřiny, tedy 8 miliard kWh. Násobte cenou elektřiny, počtem výrobních let a zjistíme, že výroba elektřiny z jádra je v souladu se závěry dravých kapitalistů z USA vysoce ziskovou záležitostí. Přitom životnost solárů a větrníků se pohybuje mezi 10 až 20 lety.
A tady jsme u podstaty volání páně Nidermayera po „dobře nastavené státní politice“. Rozumějte: správně velkorysých dotací, tedy daní zaplacených nedobrovolně z kapes pohříchu i chudých spoluobčanů v ceně elektřiny, jimž vznikají noví zelení miliardáři z lobbistů a předražených instalačních firem. Luděk Niedermayer se svým článkem v Hospodářských novinách jako vždy připojil k aktivitě mocných lobbistických skupin a zelených neziskovek v ČR, jako jsou Svaz moderní energetiky v čele s Martinem Sedlákem (který je také klíčovým poradcem ministra životního prostředí Petra Hladíka), Solární asociace, Komory obnovitelných zdrojů, Asociace pro mezinárodní otázky atd. Jejich publikační činnost nabrala v poslední době na síle.
Velmi je totiž vystrašila reakce vlády ze 17. července, která slovy ministra financí Zbyňka Stanjury za podpory premiéra Petra Fialy odmítla plánovaný systém nových emisních povolenek ETS2 na bydlení a dopravu osobními vozy, ale také pozastavila proces schvalování Státní energetické koncepce, Národního klimaticko-energetického plánu a Politiky ochrany klimatu v ČR. Oprávněně se obávají, že se ztenčí vydatné penězovody, které dosud dotačně směřují do instalace solárních a větrných zdrojů a miliardových zisků jejich majitelů a instalačních firem. Matematické modely, s nimiž pod názvem SEEPIA pracují dotčená ministerstva průmyslu a životního prostředí, plní dekarbonizační cíle, ale na úkor energetické bezpečnosti republiky, kterou stavějí na nesmyslných parametrech OZE, jež mají nahradit překotně uzavírané uhelné zdroje. Když ty nové jaderné budou v případě zachování ekonomické prosperity Česka zprovozněny až ve 40. letech. A velkou plynovou elektrárnu do roku 2030 v ČR nikdo nepostaví.
Tyto zelené neziskovky a osoby nemotivují obavy o energetickou bezpečnost Česka, soběstačnost a cenovou dostupnost energie. Jejich prioritním cílem je obohatit se na současné ideologii dekarbonizace podporované klimatickou hysterií vzýváním neexistujícího zázraku jménem OZE. Stačí se zamyslit nad faktem, že všude tam, kde jako např. v Německu či Dánsku (a mimo EU např. v Kalifornii) došlo k masivnímu nasazení OZE jak s podporou instalačních, tak provozních dotací, je – světě div se – cena elektřiny nejvyšší.
Pan Niedermayer ve svém článku v HN svůj odpor k jaderným zdrojům, jež svou efektivností a ziskovostí nastavují zrcadlo „drahé láci“ OZE, chtěl skrýt po šalbou nákladových pochybností. Už sice nevolá po tom, že bychom neměli žádné velké energetické zdroje stavět, že si elektřinu prý levně dovezeme, což publikoval týden před ruským vpádem na Ukrajinu 24. února 2022. Je ale členem skvěle placeného týmů zelených lobbistů. Ti obrazně řečeno požadují, aby se objem léčiv, které pacientovi ubližují, ještě významně znásobil, což je prý recept na záchranu jeho života. V energetice se ale nehraje o zdraví jednoho pacienta, ale v důsledku nedostatku zdrojů, nestability a drahoty elektřiny jde doslova o život celého národního hospodářství.
Snad si to vláda ČR ještě včas uvědomí a podnikne zásadní kroky k zajištění energetické bezpečnosti, soběstačnosti, cenové dostupnosti a udržitelnosti. První velký krok schválením výstavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech udělala. Teď ještě musí vládní týmy vyřešit, co uděláme pro bezpečnost energetiky Česka do doby, než se nové Dukovany a další dva bloky v Temelíně plně rozjedou. To ale bude až za 20 let.
