Německé hospodářství v kleštích impotentního politikaření

Ilustrační foto: OpenClipart-Vectors z Pixabay

Německo ve středu zažilo historickou demonstraci. Zástupci 140 německých podnikatelských svazů a organizací vystoupili v Berlíně, Mnichově, Stuttgartu a dalších německých městech v akci pod názvem „SOS – německá ekonomika je v ohrožení“. Organizace zastupují na 20 milionů německých občanů.

Před předčasnými volbami do parlamentu 23. února podnikatelé podrobili zdrcující kritice zejména současnou menšinovou levicovou vládní koalici socialistů a zelených za to, že naprosto selhala v hospodářské politice. 

„Německá ekonomika se zmenšuje. Tuzemské firmy odcházejí. Mezinárodní investoři se drží stranou. Jako lokalita se rychle stáváme méně atraktivní. Situace je vážná,“ říká výzva Economic Warning Day Action Alliance, která za kampaní stojí. „Jsme v bodě ekonomického zvratu a ztrácíme více ekonomické podstaty než kdykoliv předtím,“ pokračují iniciátoři ve své výzvě. Měl by to být „budíček pro politiky“, aby „přijali nezbytná opatření a zajistili ekonomickou stabilitu naší země“. V 84milionovém Německu působí na 8000 podnikatelských subjektů, z toho 90 % tvoří střední a malí podnikatelé včetně samostatně výdělečných osob.

Televize německé verze mezinárodního deníku Epoch Times přenášela projevy podnikatelských zástupců přímo z demonstrace tisíců podnikatelů, kteří se sešli v Berlíně v sousedství Braniborské brány. Arndt Kirchhoff, který v nejmocnější německé podnikatelské organizaci, Spolkovém svazu německého průmyslu (BDI), vede výbor pro podnikatele středního stavu, tvrdě atakoval nepřijatelnou cenu elektřiny, rozbujelou byrokracii a tvrdé zelené normy, označe je za hlavního viníka mizérie německého průmyslu a ekonomiky. „V průměru každou hodinu v Německu vyhlásí insolvenci tři podnikatelé,“ sdělil Kirchhoff. „Za posledních sedm let mělo Německo kumulativně růst ekonomiky jen 3 procenta, což je údaj růstu USA za jediný rok.“

Stefan Wolf, prezident sdružení zaměstnavatelů pro elektrotechnický a kovozpracující průmysl Gesamtmetall upozornil, že „příspěvky na sociální zabezpečení, byrokracie, náklady na energii a daně jsou obrovskou zátěží. Chceme-li zachránit naše průmyslové Německo, potřebujeme okamžitě ekonomický obrat,“ zdůraznil s poukazem na nadcházející volby do Spolkového sněmu. Podle jeho slov už jsou německé výrobky na trhu neakceptovatelně drahé, tedy konkurence neschopné. Jak dodal, 93 % podnikatelů v kovoprůmyslu a v elektrotechnickém průmyslu, který dává práci 3,91 milionu lidí, v uplynulých 10 letech nevidělo žádnou výhodu, která by upřednostňovala Německo jako vhodné místo pro průmysl. Polovina podniků v kovoprůmyslu a elektrotechnickém průmyslu bude letos snižovat počet pracovních míst a třetina těchto podniků buduje nová pracoviště v zahraničí, upozornil Wolf. 

Podle Bundesbanky ještě v roce 2018 činily německé přímé investice v zahraničí 178,3 mld. EUR, zatímco zahraniční přímé investice v Německu dosáhly 138,8 miliardy eur. Ale v roce 2023 do Německa přitekly přímé zahraniční investice skoro osmkrát menší – jen v objemu 17,9 miliardy eur. A přímé německé investice v zahraničí klesly o více než polovinu na 85,3 miliardy eur. Záporné saldo se tak prohloubilo ze 39,5 mld. EUR na 67,4 miliardy eur.

V kontextu středeční demonstrace citoval nejčtenější německý deník Bild prezidenta Spolkové  asociace velkoobchodu, zahraničního obchodu a služeb (BGA) Dirka Janduru: „Jsme uprostřed třetího roku krize, bez vyhlídek na zlepšení. Nadměrná regulace pokračuje bez omezení. Pokud nebudeme bojovat za skutečnou změnu politiky nyní, po všech nesprávných politických rozhodnutích, tak kdy tedy?“ Německo, donedávna jedna ze tří nejúspěšnějších exportérských zemí světa, zřejmě letos po třetí za sebou upadne do ekonomické recese a jeho hospodářství jako jediné z 30 nejvyspělejších ekonomik světa zažije propad hrubého domácího produktu. Podle vyjádření Dirka Jandury na středeční demonstraci v Berlíně země pravděpodobně zažije pokles zahraničního obchodu o 2,5 procenta.

Ovšem němečtí podnikatelé obecně nekritizovali německou energetickou tranzici jménem Energiewende. Nemohou či nechtějí ji pochopit jako klíčovou příčinu exploze cen elektřiny a zemního plynu, které ještě budou zvyšovat obří náklady na rozvoj a správu elektrických sítí.

Zatímco se podnikatelé na své demonstraci u Braniborské brány se rozpálili spravedlivým hněvem nad omezeními ničícími jejich podnikavost, v nedalekém Reichstagu, sídle Spolkového sněmu, se po celý den rozvíjela emotivní debata na téma nového zákona o zpřísnění imigračních pravidel včetně vyhošťování nelegálních migrantů. Online ji sledovala také veřejnoprávní televize ARD. Předseda opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který jako společný kandidát konzervativního bloku stran CDU/CSU má reálnou šanci po únorových volbách stát se kancléřem, ve svém středečním vystoupení tvrdě zaútočil na současnou minoritní vládu a její obě parlamentní skupiny socialistů SPD a Zelených, že blokují zásadní zpřísnění imigračních norem, jež jsou plně v souladu jak s německou ústavou, tak s právem EU. „Kolik lidí ještě bude muset být v Německu zavražděno, abyste akceptovali tuto zásadní změnu jako podmínku zachování naší bezpečnosti i demokracie?“, zeptal se Merz dramaticky na jednání Bundestagu přítomného kancléře Olafa Scholze a jeho vicekancléře za Zelené Roberta Habecka, přičemž připomněl nedávné vraždění islamistů v Magdeburku a Aschaffenburgu. Podle Merzových slov mají SPD i Zelení v pátek 31. ledna ještě šanci tento návrh zákona podpořit v 2. a 3. čtení s tím, že jinak bude zákon prosazen s „kýmkoli, kdo ho podpoří“. A upozornil, že ani obě poslanecké skupiny CDU/CSU a opoziční Alternativy pro Německo (AfD), nestačí pro schválení zákona. 

Vládní strany se přitom místo debaty o potřebném novém imigračním zákonu, který fakticky blokují, soustředí na to, aby si těsně před volbami přidaly pochybné volební body, když pranýřují jakoukoli legislativní normu, která by měla projít s podporou AfD, nálepkované jako krajně pravicová a populistická partaj. Podle průzkumu agentury INSA, který zveřejnil list Bild, podporuje Merzovy imigrační návrhy 66 procent Němců. Dokonce i u voličů SPD mají návrhy podporu 56 %, u voličů Zelených 30 % dotázaných.

Podle posledního předvolebního průzkumu agentury YouGov je AfD s 23 % na druhém místě volebních preferencí Němců po vítězícím bloku CDU/CSU, který klesl na 29 procent. SPD rovněž klesla na 15 % a zelení na 13 procent. Jak liberální FDP, kterou nedávno kancléř pro kritiku zelené politiky a náklady na ni z vlády vyhodil kancléř Scholz a vyvolal tak předčasné parlamentní volby, tak krajně levicová Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW) jsou na 5% hraně volitelnosti do Bundestagu. Z toho vyplývá, že pokud CDU/CSU dodrží své slovo a po vítězných volbách neudělá koalici s AfD, pak bude muset utvořit opět velkou koalici s SPD a možná budou pro většinu potřebovat ještě další partaj. A Zelení si dělají naději, že opět budou u vesel moci, když se do Bundestagu nedostane liberální FDP. Pak se ovšem v Německu změny požadované ve středu hlasitě na demonstracích podnikatelských špiček těžko mohou dít. 

Zlepšení stavu Německa nepomůže ani politika vedení Evropské unie. Zrovna ve středu schválila pětiletý plán pod názvem Kompas konkurenceschopnosti, kterým se bude řídit Evropská komise (EK) u vědomí toho, jak tento blok 27 zemí stále více zaostává proti rozvoji USA i Číny. EK sází sice na inovace, energetickou bezpečnost a snížení byrokracie, ale vedle bombastických slov je hlavní sdělení dokumentu jasné: Tvrdě budeme realizovat dekarbonizační politiku Green Deal, kdy ještě větší rozšíření dominantně solárních a větrných zdrojů má být nástrojem zlevnění elektřiny. Tedy takové politiky, která příkladně v Německu s jeho už více než 170 GW přerušovaných zdrojů ze Slunce a větru postavila tamní průmysl před neřešitelný rébus neufinancovatelných energetických nákladů. A jak chce EK podnikům ulevit v byrokracii? Ty velké budou muset vyplňovat o 25 % méně papírů spojených s ESG, ty malé prý dokonce o 35 % méně. No hurá! A jací úředníci toto penzum budou kontrolovat? Ostatní programy pojedou hlavně jako dosud na dotace: celoevropské investice do umělé inteligence a podpora národní produkce čipů. Tedy v podání Evropské komise příslovečná hora na 26 stranách porodila pod vznešenými titulky myš s mírným úkrokem dozadu v zelené politice, po němž následují dva rozhodné kroky vpřed k světlým zeleným zítřkům. 

Autor vystudoval FFUK a postgraduálně MBA studia ekonomiky a managementu. Dříve působil např. jako zahraniční zpravodaj, šéfredaktor exportní redakce a ředitel mezinárodního obchodního odboru ČTK, tiskový mluvčí Škody Auto a ředitel komunikace a marketingu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Nyní pracuje jako konzultant mj. v autoprůmyslu a je mluvčím think tanku Realistická energetika a ekologie.