Leyenová v Davosu přesvědčovala… o Pařížské dohodě
Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise (EK), se projevila na jubilejní 55. výroční konferenci světových vůdčích osobností v Davosu. Ve své řeči potvrdila neústupnost Evropské unie od Pařížské konference. V podstatě tím přednesla jediný program pro druhou nejsilnější ekonomiku na světě a pro zbytek tohoto světa.
Leyenová vyzdvihla globalizaci jako účinný prostředek boje proti chudobě. Přitom citovala jednotnou evropskou měnu euro jako důležitý integrační prvek. Ale pozastavila se nad probíhající ekonomickou fragmentací. „Na jedné straně se od roku 2000 objem světového obchodu zdvojnásobil, ačkoli obchod uvnitř regionálních bloků nyní roste rychleji než obchod mezi nimi. Je běžné, že čip je vyvinut v USA, vyroben evropskými stroji na Tchaj-wanu, zabalený v jihovýchodní Asii a sestavený v Číně. Na druhé straně se jen v loňském roce hodnota globálních obchodních překážek ztrojnásobila. Instituce mezinárodního obchodu se často potýkají s problémy, které představuje vzestup netržních ekonomik, jež se v konkurenčním boji řídí odlišnými pravidly,“ řekla Leyenová. „Inovacím se nadále daří, přičemž pokroky v oblasti umělé inteligence, kvantové výpočetní techniky a čisté energie změní náš způsob života a práce. Ale také kontroly technologií se v posledních desetiletích zčtyřnásobily. Naše závislost na dodavatelských řetězcích je někdy využívána jako zbraň, jak ukazuje ruské vydírání prostřednictvím energie, nebo se ukáže její křehkost, když se bez varování objeví globální otřesy, jako je pandemie. A sama zařízení, která nás spojují, jako podmořské datové kabely, se stala terčem útoků – od Baltského moře po Tchajwanský průliv. Světový řád založený na spolupráci, který jsme si před 25 lety představovali, se ve skutečnost neproměnil. Namísto toho jsme vstoupili do nové éry tvrdé geostrategické konkurence. Hlavní světové ekonomiky soupeří o přístup k surovinám, novým technologiím a globálním obchodním trasám. Od umělé inteligence po čisté technologie, od kvantových technologií po vesmír, od Arktidy po Jihočínské moře – soupeření je v plném proudu.“
Ve své analýze zcela pominula vážný společenský i hospodářský sestup Evropy. „Máme vyšší očekávanou délku života, vyšší sociální a environmentální standardy a nižší nerovnosti než všichni naši globální konkurenti. Evropa je také domovem obrovského talentu a prokazatelně dokáže přilákat nápady a investice z celého světa. Naše schopnost vymýšlet a tvořit je podceňována – celosvětový podíl Evropy na přihlášených patentech je srovnatelný s USA a Čínou,“ pochválila se Leyenová. Pak ale přiznala, že EU musí „přeřadit na vyšší rychlostní stupeň“, aby si své postavení a konkurenceschopnost udržela. Jestli s napětím očekáváte, jaký program pro to Leyenová představila, nedočkáte se. „Důraz bude kladen na zvýšení produktivity díky odstranění rozdílů v oblasti inovací, společný plán pro dekarbonizaci a konkurenceschopnost, řešení nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a omezení byrokracie. Cílem strategie je dosáhnout rychlejšího, čistšího a spravedlivějšího růstu tím, že budeme dbát na to, aby z technologických změn mohli mít prospěch všichni Evropané.“
Těžko soudit, zda se tím zároveň vyrovnala s problémem nelegální imigrace do EU. Konkrétní zmínka o tom nepadla.
Paprsek naděje svitne, když představí „tři pilíře“ příští evropské pětiletky: Zaprvé, Evropa potřebuje hlubokou a likvidní unii kapitálových trhů. „Úspory evropských domácností dosahují téměř 1,4 bilionu eur, zatímco v USA jen něco málo přes 800 miliard eur. /…/ Evropské rodiny každoročně investují 300 miliard eur svých úspor v zahraničí. To je klíčový problém, který brzdí růst našich technologických startupů a omezuje naše inovativní odvětví čistých technologií. Nechybí nám kapitál. Chybí nám efektivní kapitálový trh, který mění úspory v investice,“ postěžovala si předsedkyně.
Ono je těžké přesvědčit lidi, aby investovali někam, kde se neroste, jak trefně poznamenal kolega Pospíšil. Opět, jako už celkem tradičně, se v EU nedodržují postupy. Nejprve by bylo dobré ozdravit podnikatelské prostředí, pročistit regulační předpisy, a rostoucí firmy už peníze přitáhnou samy. Ale ono to podle Leyenové bude obráceně: „Vytvoříme evropskou unii úspor a investic. Díky novým evropským spořicím a investičním produktům, novým pobídkám pro rizikový kapitál a novému tlaku na zajištění plynulého toku investic v celé Unii. Zmobilizujeme více kapitálu, abychom v Evropě podpořili inovace a ochotu podstupovat riziko.
V projevu ale něco takového zaznělo: „Zadruhé musíme v celé Evropě výrazně usnadnit podnikání. Příliš mnoho našich špičkových talentů opouští EU, protože je snazší jejich podniky rozvíjet jinde. A příliš mnoho firem brzdí investice v Evropě kvůli zbytečné byrokracii. Musíme jednat na všech úrovních – kontinentální, celostátní i místní. A na evropské úrovni chceme jít příkladem. Zahájíme například rozsáhlé zjednodušení pravidel pro udržitelné financování a náležitou péči. A zajistíme vytvoření příznivého prostředí pro naše malé a střední podniky, aby mohly zvýšit svou schopnost budovat, vyrábět a inovovat v Evropě.“
Povšimněme si, že nejde o snížení regulace „pro udržitelné financování a náležitou péči“ (jakou, o koho?), ale o jejich zjednodušení. Tu si Leyenová představuje jako unifikaci: „V současné době má jednotný evropský trh stále příliš mnoho vnitrostátních překážek. Někdy se podniky zabývají 27 vnitrostátními právními předpisy. Místo toho nabídneme inovativním společnostem, aby působily v celé Unii podle jediného souboru pravidel. Říkáme tomu 28. režim. Právo obchodních společností, insolvenční právo, pracovní právo, daně – jednotný a jednoduchý rámec v celé Unii. /…/ Protože ve světě obrů je kontinentální rozměr naší největší výhodou.“ Faktem zůstává, že v případě inovativních podniků ani tak nejde o ochotu podstupovat riziko, jako spíše o neochotu podstupovat byrokracii a regulaci.
Třetím pilířem pětiletky má být energie. „Naše konkurenceschopnost nyní závisí na tom, zda se vrátí nízké a stabilní ceny energie. Čistá energie představuje střednědobé řešení, protože je levná, vytváří kvalitní domácí pracovní místa a posiluje naši energetickou nezávislost. Evropa již dnes vyrábí více elektřiny z větrné a solární energie než ze všech fosilních paliv dohromady. Ještě však musíme zapracovat na tom, aby tyto výhody pocítili i podniky a lidé.“ Musí se rozšířit výroba energie z obnovitelných zdrojů a investovat do propojení celého kontinentu, do modernizace rozvodných sítí a do „skladovací infrastruktury“ míní Leyenová. „Je načase dokončit naši unii i v oblasti energetiky, aby čistá energie mohla volně proudit po celém našem kontinentu a aby se všem Evropanům snížily ceny,“ prohlásila. Pochválila Evropu za překonání nedávných bouří a krizí a také řekla, jak se to podařilo: „Máme politickou vůli. Protože když je Evropa jednotná, dokáže svým závazkům dostát.“
Dále se věnovala globálním hrozbám. Vlny veder, hurikány a další projevy změny klimatu se musejí ihned a účinně řešit. „Pařížská dohoda je i nadále největší nadějí celého lidstva. Evropa proto nemění směr a bude pokračovat ve spolupráci se všemi národy, které chtějí chránit přírodu a zastavit globální oteplování.“ Tímto výrokem se EU zbavila Američanů. Prezident Donald Trump jen krátce předtím oznámil odstoupení USA od Pařížské dohody.
Do strategických plánů zahrnula také umělou inteligenci. Ale hlavně její kontrolu. „Stejně tak budou všechny kontinenty muset využít příležitostí, které nabízí umělá inteligence, a zvládat rizika s ní spojená. V těchto úkolech nezávodíme mezi sebou, ale s časem,“ řekla Leyenová. „Pokud chcete modernizovat svá odvětví čistých technologií, pokud chcete rozšířit svou digitální infrastrukturu, Evropa je otevřena podnikání.“ A že je tomu svět nakloněn, dokládá uzavřením obchodních dohod s Mexikem, Mercosurem a Švýcarskem. „Hrajeme podle pravidel. Naše dohody nemají žádné skryté podmínky. A zatímco ostatní se zajímají pouze o vývoz a těžbu, my chceme, aby se v partnerských zemích místnímu průmyslu dařilo. Protože je to i v našem zájmu. Proto je nabídka Evropy po celém světě tak atraktivní.“ V zápětí ospravedlnila zvýšení cel na dovoz aut z Číny. Ta podle pravidel nehraje, tam se nevyplňují formuláře ESG. Nezmínila ani Katar, který pohrozil, že jestli bude platit pokuty za špatný scoring ESG, přestane do EU vyvážet svůj plyn a ropu.
Američany uklidnila zdůrazněním vzájemných obchodních vazeb, které se podle Leyenové musejí prohlubovat, protože na tom obě ekonomiky závisejí. „Pro obě strany je v sázce velmi mnoho. Naší první prioritou tedy bude rychle navázat kontakt, diskutovat o společných zájmech a být připraveni na vyjednávání. Budeme pragmatičtí, ale vždy se budeme držet našich zásad. Chránit své zájmy a prosazovat naše hodnoty – to je evropská cesta,“ zakončila Leyenová. Takže ESG hrozí i Američanům.
Připomněla, že svět se mění, ale: „Naše hodnoty se nemění. Ale abychom tyto hodnoty v měnícím se světě ubránili, musíme změnit způsob, jakým jednáme. Musíme hledat nové příležitosti všude, kde se objeví. Přišla chvíle, kdy musíme při jednání odhlédnout od bloků a tabu. Evropa je na změnu připravena.“
Na jakou změnu, odkud kam, to už v projevu nebylo. Za socialismu jsme takovým voláním říkávali jetřebismus. Je třeba posílit, je třeba více, je třeba usilovněji a důsledněji… Kdybychom to srovnali s Trumpovým inauguračním projevem, tak například ohlásil investice 500 miliard dolarů do umělé inteligence. Leyenová ohlásila, že je třeba více bránit jejím hrozbám. Trump neprodleně uvolnil omezení na těžbu ropy a plynu, aby snížil cenu energie, srazil inflaci, a aby náklady amerických firem a domácností neurčoval OPEC. Podle Leyenové je třeba podporovat obnovitelné zdroje a propojit celou Evropu. Tedy pokračovat v tom, co už více než 10 let energii zdražuje.
Donald Trump včera také vystoupil v Davosu, na dálku. Zkritizoval předchozího prezidenta, předchozí vládu a Green Deal označil za podvod. Pak v podstatě zopakoval svůj program tak, jak jej přednesl toto minulé pondělí po prezidentském slibu. Zopakoval i záměr snížit daně podnikům v USA a zavést cla: 60 % na dovozy z Číny, 20 % z EU. „„Moje zpráva všem podnikatelům na světě je jednoduchá. Vyrábějte svůj produkt v Americe a budete mít nejnižší cla na světě. Nevyrábějte v USA, a přispějte tak k miliardám nebo bilionům do naší státní pokladny. /…/ „Máme multimiliardový deficit v obchodu s EU. Unie musí přidat. Evropu miluju, ale stávající cla jsou pro Spojené státy neférová. V případě Číny je to mnohem horší. Evropské úřady chtějí po amerických společnostech, jako je Apple, Google nebo Meta stovky milionů dolarů na pokutách. Ať je to, jak chce, jde o americké společnosti a to mě zajímá především. /…/ Evropská unie s námi zachází velice, velice nespravedlivě. Neberou naše zemědělské produkty a naše auta, ale posílají k nám miliony aut. Velmi nám ztěžují dovoz výrobků do Evropy,“ cituje Trumpa server Seznam Zprávy.
Ursula von der Leyenová v Davosu oznámila, že v únoru Evropská komise představí svůj plán, totiž program na příští pětiletku. Lze ještě doufat, že to nebude jen další jetřebismus.
