Léto skončilo a trhy se ocitly na křižovatce
Léto je u konce a s ním možná skončila i vysoká volatilita, která na akciových trzích převládala. Zda tomu tak bude, ale nikdo neví. Přičemž ona volatilita byla silná.
Až do poloviny července podle statistik indexy rostly, ale pak se objevily schody. Zprávy o „velkolepé sedmičce“ a jejím okolí nepotěšily a indexy se ponořily. Investoři navíc dospěli k závěru, že to Fed, jak už to tak bývá, prostě přehnal. Příliš dlouho bojoval s inflací tím, že držel úrokové sazby velmi vysoko, což příliš ochlazovalo ekonomiku.
Makrodata ukázala, že ačkoli je americký průmyslový sektor velmi slabý, v ekonomice se žádné drama nekoná. Index ISM pro sektor služeb poměrně výrazně vzrostl a zvýšily se i dílčí indexy nových zakázek a trhu práce. Je třeba připomenout, že zhruba 90 % podniků v USA pracuje právě v sektoru služeb, který se na HDP podílí téměř 80 %.
Americký průmysl je slabý, ale drama v ekonomice se nekoná
Zvláště pak vyniklo dění 5. srpna v Japonsku. Tehdy index Nikkei ztratil 12,4 procenta. Tato sleva nakazila i další akciové trhy. Hlavním důvodem přitom bylo posílení jenu. Kurz USD/JPY toho dne ztrácel 3 procenta (což je na devizovém trhu obrovský diskont) a za měsíc klesl o více než 12 procent. To pohřbilo carry trade, tj. půjčování si ve slabší měně (jenu) a investování do jiných sektorů (akciový trh).
Fed spustil hru na velké snížení sazeb
Dopady této japonské slevy se projevily i na dalších trzích, ale rychle skončily a index S&P 500 se vrátil do blízkosti svého historického maxima. Prohlášení šéfa Fedu Jeroma Powella na sympoziu Fedu v Jackson Hole, které skončilo v srpnu, odstartovalo hru na velké (50 b.b.) snížení sazeb. Powell si tentokrát nehrál s jemnostmi a snížení sazeb oznámil. Znělo to přesně takto: „Nastal čas pro přizpůsobení politiky“. Až na to, že rozsah snížení a jeho načasování zůstaly neznámé.
Trh odhadoval pravděpodobnost snížení o 50 bazických bodů (na 4,75-5,25 %) na téměř 50 %, ale já jsem tvrdil, že k tomu nedojde. Nejen z ekonomických důvodů, ale také proto, aby Fed nebyl obviněn, že před volbami pomáhá demokratům. Ukázalo se však, že měnový výbor se vydal velmi „holubičím“ směrem a sazby byly o 50 bazických bodů sníženy.
Fed je rozdělený na dvě poloviny
Zajímavý byl bodový graf názorů lidí z Fedu. V průměru očekávají 4,4 % v roce 2024, přičemž polovina z nich očekává jedno snížení a polovina dvě. Vše nyní bude záviset na dalších makrodatech. Indexy po rozhodnutí klesly, ale hned druhý den index S&P 500 stanovil nové rekordní maximum. Investoři měli na výběr: víru ve všemocný Fed, nebo strach, že Fed panikaří a ví, že americká ekonomika je v ohrožení. Krátce po rozhodnutí měnvého výboru měli málo času, promysleli si to a zvolili první možnost a hned následující den tu druhou. Špatné údaje z trhu práce tuto tezi vyvrátí. A do příštího zasedání budou dva měsíční reporty…..
V Polsku je třeba zmínit povodně a zákon o rozpočtu na rok 2025. V polovině měsíce zastavila povodeň obnovu na burze cenných papírů. Podle mého názoru, pokud někdo prodával akcie na varšavské burze kvůli povodním, pak udělal chybu. Takovéto události (dramatické pro postižené lidi) nikdy akciovým trhům dlouho neublížily. Mimochodem, silnou a dobře známou vadou ukazatele, jako je HDP, je to, že katastrofy tohoto druhu poněkud snižují jeho růst, ale opravy a rekonstrukce poškozených oblastí jej silně zvyšují.
Pokud někdo prodával akcie kvůli povodním, udělal chybu
Podívejme se tedy na to, co vláda vložila do návrhu zákona o financích. Zvýšila prognózu růstu HDP z 3,7 % předpokládaných v červnu na 3,9 % a prognózu inflace (a zde je velký skok) ze 4,1 % na 5 procent. Chápu důvody těchto zvýšených prognóz – čím vyšší je růst HDP a čím vyšší je inflace, tím větší příjmy lze předpokládat, a to poskytuje příležitost ke zvýšení výdajů. To je ve volebním roce velmi cenné. Prognóza inflace je podle mého názoru přehnaná a předpokládaný růst HDP příliš vysoký. Obávám se, že prognózy příjmů jsou nadhodnocené, takže reálný schodek bude vyšší, než se předpokládá.
Kromě toho vlivem 5% prognózy inflace došlo ke zvýšení minimální mzdy z původně plánované výše 4626 zlotých na 4666 zlotých. Zdánlivě dobrá věc pro mnoho pracujících Poláků, ale konkurenceschopnost ekonomiky klesne, firmy začnou přecházet do šedé ekonomiky a platit pod čarou. Může se tedy ukázat, že to bude něco, co společnosti a ekonomice spíše uškodí než pomůže.
Zvýšení minimální mzdy polské ekonomice spíše uškodí
Zajímavé signály přicházely i zvenčí. Byla to zpráva týmu Maria Draghiho, bývalého italského premiéra a bývalého šéfa Evropské centrální banky, která upozornila, že Evropská unie stojí před „existenční výzvou“ zvýšit svou produktivitu. Zpráva tvrdí, že Unie v oblasti digitalizace a umělé inteligence (AI) výrazně zaostává za USA a Čínou.
Je prý třeba najít 800 miliard eur ročně, aby bylo možné tyto země začít úspěšně dohánět. Zpráva uvádí, že 80 % této částky lze získat v soukromém sektoru, ale aby se tak stalo, je třeba provést změny, které zruší regulaci, jež podnikatelům v lecčems brání. Zpráva také uvádí, že plán EU na dekarbonizaci hospodářství je příležitostí pro rozvoj Evropy, ale pokud nebude řádně realizován, hrozí riziko snížení konkurenceschopnosti.
Chápu to jednoznačně jako výzvu Evropské komisi a Evropské radě, aby organicky prosazovaly nadměrné zdanění emisí CO2. Například zavedení systému ETS 2, v jehož rámci budeme platit za emise ve stavebnictví a dopravě již od roku 2027, by mělo být rozhodně zastaveno. Příliš přísná jsou také omezení emisí z automobilů, což již nyní vede k velkým hospodářským problémům mnoha zemí.
zavedení systému placení za emise ve stavebnictví a dopravě by mělo být rozhodně zastaveno
Dodal bych ještě jeden postřeh. Musíme USA a Čínu dohánět, ale rozumně, tj. ne příliš rychle. Existují dvě americká rčení, která můžeme použít: požehnání a prokletí a požehnání v přestrojení. První lze aplikovat na USA a Čínu. Jsou na špici v digitalizaci a umělé inteligenci, ale to tam rychle porazí pracující lidi. Což zasáhne společnost a zvýší nerovnost v příjmech/bohatství. Druhý se vztahuje na EU, kde zpoždění digitalizace zvyšuje rozdíl oproti USA a Číně, ale snižuje sociální napětí. Člověk si musí vybrat.
Digitalizace v Číně zvýší příjmovou nerovnost
Nejsem však přesvědčen, že se zpráva projeví v reálné ekonomice. Viděl jsem už mnoho zpráv (SOR premiéra Morawieckého nebo Polsko 2030 ministra Boniho), které zněly krásně a rychle putovaly do koše. Tak tomu bude i v tomto případě. Levice bude blokovat deregulaci a dekarbonizaci a pravice bude blokovat komunitizaci dluhu, aby se přidalo soukromému sektoru. Zajímavá zpráva, ale bez většího významu.
A nakonec se vrátíme k finančním trhům. Zajímavý graf předkládá výzkumná společnost CFRA. Nuže, za posledních 35 let po prvním snížení sazeb ve čtyřech případech ze šesti index S&P 500 získal. Průměr za jeden rok činí 4,8 %. Ve dvou případech – po dotcom bublině v roce 2001 a po splasknutí realitní bubliny v roce 2007 – však index ztratil. Dělá to tečku? Určitě ne, protože statistika se v poslední době často neosvědčila.
Nejsem přesvědčen, že Draghiho zpráva se projeví v reálné ekonomice
A konečně, co s největší pravděpodobností ovlivní chování světových finančních trhů – včetně Varšavy a zlotého, který stále je a bude silnou měnou? Analytici JP Morgan provedli zajímavé srovnání. Podle něj trhy s průmyslovými kovy a ropou naznačují téměř sedmdesátiprocentní pravděpodobnost recese v USA. Trh státních dluhopisů signalizuje totéž (o něco méně). Akciový trh však signalizuje zanedbatelnou pravděpodobnost recese (méně než deset procent). Podobně to vidí i trh komerčních úvěrů. Někdo se velmi mýlí.
K dovršení všeho vidí prakticky všichni analytici a manažeři stejný scénář pro akciový trh: slabost v září a říjnu a býčí trh po volbách. Upozorňuji, že zatímco to říkají všichni, kontrarián ve mně říká, že tomu tak určitě nebude. A jak to bude? Zde se vracíme k názvu textu – trhy jsou na křižovatce. Já v polovině září odpověď neznám.
