Když jsou dobré zprávy vlastně špatné. Zpropadený růst

„Optimismus je opium lidstva,“ napsal hrdina Kunderova Žertu a stálo ho to kariéru. Optimismus se teď v prudkém rozporu s mediálními nářky ozývá z různých ekonomik a hospodářských sektorů. Jenže je otázkou, zda je to kvůli nebezpečnému růstu cen dobře.

Informace, které zpravidla sledují jen analytici, možná signalizují, že by se leckterému sektoru v ekonomice mohlo i přes potíže dařit víc než obstojně. Přičemž nejde zrovna o výrobce zbraní.

Aby nás ta pohodička nepřešla. Fotka od 5688709 z Pixabay

Takzvaná zpráva ISM ukázala na zrychlování aktivity amerického průmyslu. Index oproti dubnu narostl, zatímco pozorovatelé čekali pokles. Co víc, subindex nových objednávek signalizuje vedle silnější produkce i zrychlující se poptávku. V tom je právě ten problém. USA zápolí s inflací stejně jako Evropa. Rostoucí poptávka je dobrá pro byznys, ale ne pro stabilitu cen.

Fed už se probudil ze snů o krátkodobé inflaci někdy před Vánoci a teď se zpožděním reaguje. Trhy s cennými papíry z toho měly šok a akcie se zřítily dlouho nevídaným způsobem. Teď leckdo čeká jejich opětovný růst, jenže signály z průmyslu naznačují, že centrální banka asi bude muset spíš přitvrdit než naopak.

Mnoho optimismu = problém s inflací

„V posledních dnech jde už o několikáté upozornění, že tu není prostor pro mírnější postup měnové politiky. Současně ovšem došlo k uvolnění tržních finančních podmínek. To Fedu nebude vyhovovat. Sice se zvyšováním sazeb asi nezrychlí, ale podle nás hrozí, že se dočkáme po přestávce opět některých varovných prohlášení,“ napsal Tomáš Vlk na patria.cz.

Přílišná inflace je ošklivá věc. Ničí úspory, vytváří chaos a část lidí žene do chudoby. Takže bychom teď radši měli oželet další růst příjmů za cenu, že se neroztočí klasická spirála.

„Pozitivní“ data ale přišla i z eurozóny, o dobré kondici služeb v květnu. Ta už byla k dispozici dřív, teď se jen potvrdila. Záhy poté ale doputovala zase ze zámoří informace, že nezaměstnanost v USA dál setrvává na dvouletém minimu 3,6 %. Trhy to okamžitě vyhodnotily jako další podnět k přitažení měnových opratí. Zvlášť když pro USA není válka na Ukrajině ekonomickou hrozbou jako pro Evropu.

stagnující nezaměstnanost Trhy vyhodnotily jako podnět k přitažení měnových opratí

A když se vrátíme do Evropy, tak nálada v německém automobilovém průmyslu se výrazně zlepšila. Výrobci aut podle mnichovského institutu Ifo těží z vysokých prodejních cen a nečekají už žádné další výraznější potíže v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jako by se oba břehy Atlantiku předháněly, kdo se má teď lépe (přičemž je jasné, že ten americký).

CK hlásí rekordní poptávku

Rovněž z českého průmyslu zaznívají mnohem optimističtější očekávání než od spotřebitelů, kteří jsou naopak pesimističtí. K tomu hlásí cestovní kanceláře enormní růst poptávky, u Chorvatska dokonce nad úroveň roku 2019.

Podle klasických ekonomických teorií a většiny ekonomů je to špatně. Potřebujeme celosvětově a v Česku zvlášť poptávku ochladit, protože jedině tak se vypořádáme s rekordní inflací. Samozřejmě, vždycky se nabízí i alternativní pohled. Třeba, že pokles poptávky by vedl k poklesu příjmů firem, které by musely ředit fixní náklady na méně výrobků a služeb. Takže by nakonec musely buďto skončit nebo zdražit.

Přes poptávku bychom se tak dostali znovu k ekonomice nedostatku, která je pro inflaci taky dost děsivá. Každopádně rychle rostoucí poptávka ve chvíli, kdy je nedostatek kovů, hrozí nedostatek potravin a panují vysoké náklady na energie a přepravu, asi moc pozitivní není. Což možná konečně pochopí i Evropská centrální banka. A pak se začnou dít věci. Protože Itálie, Francie. Portugalsko a další se už nebudou refinancovat zadarmo. Ani kdyby šly točit kolem do Mountfieldu. Bohužel to nakonec odnese i česká domácnost.