Když jede Biden za arabským princem, tak se fakt něco děje
Po 11. září 2001 přimhouřil západ oči na Ruskem. Dnes nad Tureckem a USA zřejmě dokonce i nad Saudskou Arábií. Inu, doba se mění a s ní i priority.
Není to tak dávno, co se spekulovalo, zda Čína přece jen nepustí svého ruského bratra ve zbrani aspoň trochu k vodě. Třeba výměnou za obchodní dohody s USA, nebo za přimhouření očí u Tchaj-wanu. Nestalo se, tedy aspoň zatím ne.
Nicméně je vidět, že hrozba z Moskvy mění politickou mapu i pokud jde o vzájemné vztahy různých zemí a mocenských center.
Polsko německá nenávist
Velmi zvláštní příběh se odehrává dokonce přímo v Evropě. Kde se už od počátku krize na polsko-běloruské hranici, ale především od útoku na Ukrajinu dostává do pozadí vztek unie na Polsko. I když ho česká eurokomisařka Věra Jourová živí tím, že polská reforma justice je nedostatečná.
A co víc – šéf nejsilnější polské strany Právo a pořádek Jarosław Kaczyński si neustále nebezpečně otevírá ústa. Nejprve na adresu Putinovy páté kolony mezi evropskými politiky, a poslední dobou stále více na adresu Německa. Dokonce přitom otevírá otázku reparací za druhou světovou válku. Také tvrdí, že Berlín zbrojí proti Varšavě.
Jenže Evropa teď Polsko potřebuje. Jako silného strážce hranice s Ukrajinou, jako zemi s mimořádně silnou armádou, připravenou jít možná i proti té ruské. A jako jednoho z nejaktivnějších členů koalice proti Kremlu.
Erdogan jako kamarád
Téměř utichla i kritika proti autokratickým tendencím v Turecku. Především uzavřením úžin pro ruské loďstvo se Recep Erdoğan přidal na „správnou“ stranu. Takže mu bude leccos odpuštěno. Trošku to všechno připomíná události po 11. září 2001, kdy Rusko nabídlo své znalosti Afghanistánu v boji proti Al-Káidě.
Ovšem nejvýraznější otočka ve vztahu k cizí zemi se teď probírá v USA. V souvislosti s návštěvou Joe Bidena v Saudské Arábii. Ta přeci jenom není zrovna ukázkou respektu k lidským právům. Spíš naopak. Situace se vyhrotila po zavraždění syrského protirežimního novináře Jamala Khashoggiho (česky se přepisuje většinou jako Chášukdží) na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu v říjnu 2018. Ten si tam šel pro potvrzení o rozvodu a už se nevrátil.
První reakce dokonce samotné královské rodiny spočívala v tvrzení, že odešel po pár minutách živý a zdravý. Později přišlo přiznání, že už nežije. Jeho zabití ovšem nejvyšší místa hodila na příliš horlivé agenty, kteří jej prý měli přesvědčit k návratu domů (návštěva byla totiž plánovaná). Později dokonce poslal některé z nich domácí soud na smrt. Ovšem proces byl tajný, část podezřelých obviněna nebyla a hrdelní verdikty se nakonec změnily na dlouholetá vězení.
Turecko dodnes tvrdí, že má důkazy o připravované vraždě, včetně toho, že před ní z konzulátu komando odstranilo všechny kamery. K témuž závěru došli i vyšetřovatelé OSN. Všichni se shodnou na tom, že Khashoggi byl zavražděn a jeho tělo zlikvidováno.
Biden navštívil vyděděnce
Že Biden navštívil zemi, která má za sebou tak odporné jednání, by snad samo nebylo zas až tak velkým překvapením. Kdyby ovšem on sám nebyl v minulosti rétoricky vůči Saúdské Arábii velmi ostrý. Podle BBC měl dokonce před časem prohlásit, že „udělá z království ‚vyděděnce‘ kvůli jeho ponuré historii lidských práv.“ Čímž se zřejmě chtěl vymezit vůči Donaldu Trumpovi, jenž zaujímal k ropné velmoci zcela opačný postoj.
Biden dříve prohlásil, že udělá z království „vyděděnce“
Jenže situace se změnila. Biden oznámil setkání s korunním princem Mohammedem Bin Salmanem. Sám ji trochu bagatelizoval tím, že jede do Saudské Arábie na regionální konferenci v Jeddahu, a princ tam prostě bude. Zároveň však uvedl, že jedná v zájmu Izraele, který ho požádal o podporu. Tuto zemi Saudská Arábie neuznává. Stejně jako činí Írán, proti němuž ale zase možná tak trochu mají s Izraelem stejné zájmy. Konec konců, nedávno nečekaně dovolila jeho letadlům přelet nad svým územím.
Každopádně v amerických médiích se tato – z českého pohledu okrajová – záležitost rozebírá poměrně dost. A nikdo nepochybuje o tom, že Biden chtěl jednat hlavně o navýšení těžby ropy. Jejíž ceny přitom v mezidobí prudce klesly z obavy z recese. Ale co když se zase obrátí?
Podle vlastních slov na tiskové konferenci po schůzce měl prezident korunnímu princi říct, že je za vraždu vinen. Jak po takové větě probíhalo další jednání, není známo. Biden sám uvedl, že mezi tématy hovorů byla i těžba ropy. Tak či onak, nějaký ten pragmatismus asi v Bílém domě zavelel to s lidskými právy nepřehánět. Ne snad, že by válka už teď přímo vytvářela nové koalice. Ale nějak vztahovou mapu poznamenává a ještě poznamená.
