Jednoduchá řešení existují, jen se složitě vysvětlují
Generální tajemník OSN António Guterres ve středu 6. prosince použil článek 99 Charty OSN a „…upozornil Radu bezpečnosti OSN na každou věc, která podle jeho názoru může ohrozit udržení mezinárodního míru a bezpečnosti.“ Tou věcí byla humanitární katastrofa a vojenské operace Izraele v pásmu Gazy, které ohrožují civilní obyvatelstvo. Je to významný politický krok, naposledy byl generálním tajemníkem OSN použit v roce 1989 při občanské válce v Libanonu. Celkem byl v historii použit asi třikrát.
Guterres se snaží, seč může. V pátek Valné shromáždění přijalo rezoluci vyzývající k humanitárnímu příměří ve válce mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem. Text navržený arabskými státy odsouhlasilo 120 zemí, 45 se zdrželo hlasování a 14 států, včetně Izraele, Česka a USA, hlasovalo proti. Rezoluce Valného shromáždění OSN nejsou sice závazné, ale jsou výrazně symbolické.
Načež nevyšlo hlasování v Radě bezpečnosti OSN (RB) o rezoluci, která požadovala zavedení okamžitého humanitárního příměří v Pásmu Gazy a pozastavení bojů mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Proti byly USA a další 4 stálí členové, kteří mají právo veta. Pro hlasovalo 13 z 15 zemí, včetně Spojených arabských emirátů, které návrh na jednání přinesly, Ruska nebo Číny. Ostatní stálí členové se zdrželi hlasování.
Důvod odmítnutí stručně vyslovila Kanada, která navrhovala, aby text obsahoval jednoznačné odsouzení teroristických útoků Hamásu a žádal okamžité propuštění rukojmích. Je s podivem, že tyto požadavky v návrhu rezoluce nebyly. Protože pro dosažení míru, či alespoň dlouhodobého příměří, dostatečné humanitární pomoci a ochrany civilních obyvatel by stačily dvě podmínky: okamžité propuštění všech rukojmí a složení zbraní Hamásu. Zdlouhavá vyjednávání, co s hamáskými vůdci, už by se odehrávala za podmínky příměří, tedy ukončení bojů, zbytečného krveprolití a ničení a při probíhající pomoci civilistům. Naopak, některé členské státy RB vyzývají ke složení zbraní Izrael.
Zástupce amerického velvyslance při OSN Robert Wood zdůvodnil zamítnutí rezoluce slovy, že příměří by „zaselo zárodek další války“. Obšírněji jej citovaly Britské listy: „I když jsme podpořili právo jiného členského státu bránit svůj lid před ohavnými zvěrstvy a teroristickými činy, USA na nejvyšší úrovni podnikly intenzivní diplomatické kroky k záchraně životů a položení základů pro trvalý mír. Americká diplomacie otevřela cestu prvním kamionům, které proudily do Gazy. Díky pomoci ve spolupráci s Katarem a Egyptem pomohla spojit více než 100 rukojmích s jejich blízkými a během sedmidenní humanitární přestávky výrazně rozšířila pomoc civilistům v Gaze. Hamás má však jiné cíle. Jeho odmítnutí propustit mladé rukojmí vedlo k přerušení pauzy a obnovení bojů. To, že tato Rada neodsoudila teroristické útoky Hamásu ze 7. října, včetně jeho aktů sexuálního násilí a dalších nemyslitelných zlořádů, je vážným morálním selháním.“
Hamás nadále představuje hrozbu pro Izrael a zůstává v čele Gazy
Wood zdůraznil zásadní nesoulad mezi diskusemi, které se vedou na zasedání RB, a skutečností v Gaze. „Nepopiratelnou součástí této reality je skutečnost, že pokud by Izrael dnes jednostranně složil zbraně, jak k tomu vyzývají některé členské státy, Hamás by nadále držel rukojmí. Hamás nadále představuje hrozbu pro Izrael a zůstává v čele Gazy. To není hrozba, kterou by některá z našich vlád nechala nadále přetrvávat na našich vlastních hranicích,“ řekl Wood.
Jednoznačně oznámil to, co nechce slyšet většina ostatního světa: že obětí není Palestina, ale Izrael. Respektive, pokud jsou obětí Palestinci, pak jsou obětí Hamásu. „Dokud se Hamás v Gaze bude držet své ideologie zkázy, jakékoliv příměří bude přinejlepším dočasné a rozhodně nebude znamenat mír. Každé příměří, za kterého bude Hamás v Pásmu Gazy vládnout, bude odepírat Palestincům šanci vybudovat pro sebe lepší budoucnost,“ citovala Wooda Česká tisková kancelář.
Odpověděla mu organizace Human Rights Watch: „Tím, že USA nadále poskytují Izraeli zbraně a diplomatické krytí, zatímco páchá zvěrstva, včetně kolektivního trestání palestinského civilního obyvatelstva v Gaze, riskují spoluúčast na válečných zločinech,“ cituje britský The Guardian z prohlášení ředitele organizace Louise Charbonneaua, vydaného po hlasování o rezoluci RB.
Průzkum veřejného mínění zveřejněný 14. listopadu 2023 ukázal, že vražedné řádění Hamásu, zahrnující i znásilňování a uřezávání hlav, podporuje 75 % Palestinců. Nesouhlasilo s ním pouze 13 % dotázaných. Průzkum uskutečnila organizace Arab World for Research & Developement se sídlem v Ramalláhu. Zúčastnilo se ho 668 respondentů ze Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy. Můžeme výsledkům věřit tak, jako věříme hamáské propagandě. Můžeme se domnívat, že odpovědi respondentů byly vedeny fanatismem, nebo strachem z důsledků nesouhlasu. Můžeme se také tímto průzorem podívat na nespravedlivé utrpení válkou postiženého nevinného palestinského lidu. Ale můžeme také filosofovat o tom, zda když 75 % obyvatel Palestiny a 60 % členských států OSN souhlasí či spíše souhlasí se zločiny, zda jsou či nejsou také zločinci? Případně, koho a proč by občané Palestiny podporovali, kdyby Hamás docílil přinejmenším onoho dlouhodobého příměří?
Stálý pozorovatel Státu Palestina při OSN Rijád Mansúr po hlasování v RB prohlásil: „Toto je okamžik pravdy. Je to zlomový okamžik v dějinách. Je více než politováníhodné, je katastrofální, že Radě bezpečnosti bylo opět zabráněno, aby se k tomuto okamžiku postavila čelem a dostála své jasné odpovědnosti tváří v tvář této vážné krizi ohrožující lidské životy a ohrožující regionální a mezinárodní mír a bezpečnost. Miliony palestinských životů visí na vlásku. Každý z nich je posvátný a stojí za záchranu,“ citují Britské listy zástupce organizace, která civilní obyvatelstvo využívá jako lidské štíty pro svá vojenská zařízení a bojové operace. „Ti, kdo se na jedné straně zasazovali o prodloužení útoku a na druhé straně se zároveň ohrazovali proti páchání zvěrstev, by už měli být přesvědčeni, že prodloužení této války samozřejmě znamená pokračování páchání zvěrstev, další ztráty nevinných životů, další ničení,“ řekl Mansúr. Bez náznaku reflexe, že to celé dlouhodobě, cíleně a urputně připravoval a rozpoutal Hamás a schvaluje 75 % Palestinců.
Nepochybně by Izraelci byli pro ukončení války. Bolí je stejně, jako jejich nepřítele. Také mají ztráty na životech, na kterých jim záleží, a také nesou válečné útrapy. Kdo by to chtěl snášet déle, než je nutné? Téměř jistě si ani nelibuje v civilních obětech na palestinské straně. Jednak nejsou jeho cílem, jednak velmi dobře ví, že mu ubližují na mezinárodní scéně.
Princip kolektivní viny je stejně hloupá věc, jako kterékoliv snadné řešení. Jde o to, dívat se na věci takové, jaké jsou, a poslouchat řeči takové, jaké se vedou. Věci jednoduché se do nich zamotávají v neskutečných slovních kejklích. A naopak, slovní kejkle maskují žádosti velmi jednoduché. Třeba to dvoustátní řešení. Pro Palestince je přijatelné, ovšem jen za podmínky, že by se ty dva státy jmenovaly Od Řeky k Moři. Tak je to jednoduché. A složité.
