Jde českou ekonomiku zachránit na lodi zvané Evropa? Chybí energie, inovace i vzdělání
Roztrhl se s tím pytel. S nářky, že česká ekonomika je na tom zle, a výzvami, aby vláda něco dělala. Co ale dělat, když se potácí celý kontinent?
Tři velké profesní organizace sestavily analýzu současných problémů. Radek Špicar, mediálně aktivní viceprezident Svazu průmyslu a dopravy pro server iRozhlas.cz mj. řekl: „Nemáme značku, nemůžeme si hrát s designem a marketingem – a právě tam se ty peníze dělají.“ A na dalším místě: „O všechno jsme přišli. Nemůžeme se otevřít zahraničnímu kapitálu, máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii a ti lidé už nejsou levní. Infrastruktura je katastrofální, brutálně jsme zaspali oproti Polsku. Musíme vymyslet kvalitativně úplně jiný model druhé ekonomické transformace.“
Jako by náhodou na stejné téma napsal komentář pro iDnes bývalý prezidentský kandidát ale hlavně úspěšný podnikatel Karel Diviš.
Není to žádná novinka
Po pravdě, třeba Radek Špicar o tom, že růst založený na levné pracovní síle už dávno vyčerpal své možnosti, hovoří dlouho. Přesto se bývalá vláda pořád plácala po zádech, jak to všechno u nás (samozřejmě díky ní) perfektně běží a jak se máme dobře. Ta současná se spíš zaměřuje na hašení požárů. Dlouhodobé perspektivy Česka nijak zvlášť nekomentuje.
Jak k tomu došlo, že jsme „montovnou Evropy“ (jak dlouho připadl tento termín jen „levičákům“, „neúspěšným škarohlídům“ a podobným zpátečníkům?) bychom mohli zjistit jen při zpětné analýze ekonomické transformace a navazujícího dění. Důležitější ale teď je, jak z toho ven?
Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora a Konfederace zaměstnavatelských svazů si k tomu řekli své. Dopodrobna to již popsal šéfredaktor Světa hospodářství Jan Ferenc zde.
Ale je tu možná ještě jedna otázka: jak z toho ven, když jsme na stejné lodi s celou Evropou, jejíž vyhlídky také nejsou nejrůžovější?
jak z toho ven, když jsme na stejné lodi s celou Evropou?
Nečekejte žádný zázračný návod vytažený z rukávu nebo od PR agentury nějaké politické strany. Spíš si zkusme položit na stůl pár nepříjemných skutečností. A položme si otázku, jak k nim došlo, zda se z toho dá poučit a něco na tom změnit.
Evropa není žádný velký inovátor
Evropa není žádný velký inovátor a svět jí v tomto ohledu utekl. Do žebříčku 50 nejinovativnějších firem světa od Boston Consulting Group za rok 2022 se dostalo jen osm evropských. První tři místa obsadili „Američané“ Apple, Microsoft a Amazon. Například mezi pěti automobilkami a třemi obchodními řetězci není ani jedna firma ze starého kontinentu. Nejvýše postavený „Evropan“ Siemens obsadil dvacátou příčku.
Mezi nejvíc inovativními firmami je z EU nejvýš Siemens na 20. místě
Jasně, jde o subjektivní hodnocení. Ale stejně smutný je pohled na žebříček 300 firem s nejvíce americkými patenty od Harrity (nedejme se mýlit, že jde přeci o americké patenty – skutečné inovace se patentují celosvětově). Na prvním místě je Samsung, následovaný IBM a LG. V první desítce jsou společnosti z USA, Číny, Japonska a dalších asijských zemí, ale evropskou tam nenajdete. Bohužel ani ve dvacítce, až na 22. místě je švédský Ericsson.
Vypovídací schopnost podobných žebříčků je omezená. Zatímco u BBG je podle jedněch kritérií Microsoft druhý, u Harrity na základě „objektivních“ kritérií až osmnáctý. Podobně Apple je v tom druhém žebříčku až čtrnáctý.
Odráží se zde, že nejvíce patentů přihlašují firmy z oblasti IT a samozřejmě záleží i na koncentraci. Je jasné, že deset skvělých společností s náskokem před ostatními se nemůže v objektivním počítání patentů objevit před jedním globálním gigantem. Proto to ale u BCG vypadá jinak. Ani tam se však evropské firmy neprosazují. Zaspali jsme v hardware, základním softwaru (ještě že máme v aplikovaném Siemens, SAP a pár dalších) a míříme na vedlejší kolej i v automobilovém průmyslu. Předstihly nás dokonce i americké obchodní řetězce jako Wallmart.
Zaspali jsme v hardware, základním softwaru a na vedlejší kolej míříme i v automobilovém průmyslu
Prestižní univerzity? Mimo EU
Ačkoliv nelze než přece jen akceptovat, že evropských trh je roztříštěnější, postavení v inovacích odpovídá i prestiž univerzit. Je skvělé, že v žebříčku Times Higher Education vyhrál britský Oxford a za druhým Harvardem je na třetím místě Cambridge. Ovšem z Evropské unie je nejvýš Technická univerzita v Mnichově, a to na 30. místě. Před ní se to hemží institucemi z USA, s odstupem jim konkuruje zmíněná Británie a zastoupeny jsou i Švýcarsko, Singapur, Kanada a vícekrát Čína. K výsledkům za předchozí rok poznamenal Petr Bartoň z Natlandu, že Evropa nedá ani polovinu z TOP 500.
Nebýt Británie a Švýcarska, Evropa si v prestiži univerzit ani nešrktne
Energetická krize
Aby toho nebylo málo, Evropa si loni vyzkoušela energetickou krizi a má zaděláno na další. Píšeme o tom tak často, že nemá cenu nosit sovy do Atén. Jen si řekněme, že jestli vedle drahé pracovní síly budeme mít i drahou energii, pak na otevřeném trhu budeme bez zásadní kapitálové síly a inovací těžko někomu konkurovat. Zvlášť, když regulace neustále přidává další a další náklady.
A teď babo raď, jak z toho ven.
