Jak teda máme měřit tu inflaci?
Inflace zrychlila. Ne, zpomalila. ČNB má šlápnout na brzdu, tvrdí MMF a další. Kdepak, vždyť už to zpomaluje. Tak proč najednou stojí okurka nebo zelí z týdne na týden o třetinu víc? A jízdenka za dva roky zdražila třeba i na víc než dvojnásobek?
Stará známá poučka říká, že každý z nás má inflaci individuální. Podle toho, co nakupuje, jaké zboží a služby preferuje. Případně, na jaké má. Tvrzení, že na současnou situaci doplácejí hlavně chudší domácnosti, se spíš opírá o předpoklad, že si většinou nedokáží pomoci úsporami. Ale jsou etapy v ekonomickém vývoji, kdy skutečně nejvíc rostou základní ceny energií, potravin, dopravy apod., zatímco luxusní kabelky a dovolené moc nezdražují.
Teď jde ale spíš o to, jakého měření se máme držet, pokud se bavíme o aktuální inflační hrozbě a o tom, co má dělat Česká národní banka. Už rok upozorňuje například analytik skupiny Natland Petr Bartoň, že je třeba se dívat hlavně na vývoj meziměsíční. Tedy, co se aktuálně děje, než kam se inflace vyhrabala meziročně s ohledem na srovnávací základnu.
Dokonce si dal tu práci a přepočítával, jak by meziroční inflace vypadala podle aktuálního meziměsíčního vývoje. A pár měsíců se zdálo, že fakt zpomaluje. Velmi záslužná práce.
Přesto Mezinárodní měnový fond volá po tom, aby ČNB ještě víc šlápla na brzdu a znova zvedla úroky. Nejeden ekonom jí přitakává. V lednu totiž meziroční inflace zase posílila. Jenže ouha, jak již mnozí upozornili (to jako, že jsme si to nevymysleli u nás), v prosinci ovlivnil vývoj cen tzv. úsporný tarif u energií. Bez něj by byla inflace v závěru roku vyšší a teď by naopak klesala.
No a hned tu máme dva pohledy. Ten spotřebitelský říká – to mě je jedno, prostě z mého pohledu jsme na tom hůř. Ale ten makroekonomický říká, trend je zpomalující, protože bez státních regulací by bylo v prosinci hůř.
No a do toho pak člověk kouká, jak ta průměrná čísla pořád nějak nehrají s tím, co vidí kolem sebe. Protože do nich vstupují i věci, které si nemusíme uvědomovat, nebo které třeba skutečně zrovna my nespotřebováváme.
Ceny pohonných hmot začnou klesat. Meziročně!
Blížíme se výročí útoku na Ukrajinu, po němž vystřelily mj. ceny pohonných hmot. Dnes jsou nižší než ve svých vrcholech, takže za chvíli začnou meziroční inflaci tlačit směrem dolů. No jo, jenže pořád jsou brutálně výš než z období třeba před dvěma lety.
Mimochodem, před nějakými dvěma až třemi roky jsem jízdenku na vlak z Plzně do Prahy (či opačně) kupoval tak s 25 % slevou kolem 80 korun. Dnes spíš kolem 150 Kč, někdy i za 200 Kč. Přitom dráhy prý po celou dobu zdražují více méně o inflaci. Nějak se toho nemohu dopočítat. Samozřejmě, může v tom být třeba zánik nějaké akční jízdenky či podobná změna. Protože na lokálních tratích jsem takové zdražení neviděl. Ale když jsem se ptal kamarádky, která dojíždí z Děčína, řekla mi také, že v porovnání s obdobím před třemi lety platí taky dvojnásobek.
A jsme zase u toho, že řada lidí vlakem nejela léta či desetiletí. A tak spíš koukají, jak najednou některé druhy zeleniny zdražily v obchodech během dvou týdnu třeba o třetinu. Přitom nejde o žádný přelom sezonních období.
Prase aby se v tom vyznalo a co ta ČNB? Ta sice vidí nepříznivá data, ale počítá s poklesem. A protože míří na horizont zhruba za rok a půl, sazby drží. Je taky otázkou, i když má za úkol cenovou stabilitu a ne blahobyt, zda si neříká to, co už naznačila před časem viceguvernérka Eva Zamrazilová. Jestli má cenu dál šponovat sazby kvůli snížení inflace třeba o půl procenta. A taky, jak moc by to další zvyšování bylo účinné. Protože už dnes je to síla.
Nezávidím to centrálním bankéřům a po bitvě bude generálů… Spíš mě napadá, jestli se neotvírá otázka, zda bychom tu inflaci neměli měřit jinak. Jak, to nevím. Ale třeba ceny výrobců to zpomalení fakt naznačují. Ale vykládejte to někomu, kdo stojí před regálem s okurkami a nestačí se divit. Ztráta důvěry ve výkaznictví asi není jen teoretická.
