Hokej jako národní tipsport

Ilustrační foto: Dee z Pixabay
Audioverzi článku si můžete poslechnout zde.

Jsme mistři světa a máme z toho opravdu radost. Nezkalili ji ani fanoušci, ani hokejisti, o jejichž oslavném kalení běhají teď po internetu legendy. Návštěvnost zápasů byla také na světovém rekordu a o mistrovské sledovanosti píše i přenašeč zápasů Česká televize (ČT).

Ukázala lidem 64 zápasy, některé v přímém přenosu, jiné ze záznamu. Finálové utkání prý v televizi vidělo více než 3,5 milionu lidí. Takže na své si určitě přišli také inzerenti, kteří si hokejové časy v ČT zakoupili. Na sportovní pořady má ČT výjimku ze zákazu reklam.

v průměru co 6 minut hry byla reklama

Nic proti tomu. Ceny za vysílací práva v populárních sportech jsou horentní, vydělat si na ně je chvályhodné a reklama a sport patří k sobě. Jedno bez druhého už neumí existovat. Problém je, jak v tom existuje divák. V hokeji byly vynalezeny komerční přestávky uprostřed hry. Jako v detektivce nebo seriálu na komerčních televizních stanicích. Zkoušel jsem to stopovat a docela to šlo, protože při hokeji se co chvíli ukazuje také čas, který zbývá do konce třetiny. Tak tedy mezi komerčními přestávkami se hrálo zhruba 4 až 8 minut čistého času, rekord byl asi 11 minut. Řekněme tedy, že v průměru co 6 minut hry byla reklama, to dělá 7,5 reklamy za 1 zápas. K tomu jedna před a jedna po a také v každé přestávce mezi třetinami, to jsou další čtyři, za 1 zápas tedy divák shlédne 11,5 reklamního pásma.

Počet inzerentů je omezený, ne na každého se v každém pásmu dostane, občas se některý ocitl na střídačce. Ale jeden byl neúnavný a vždy přítomný, tak říkajíc v první lajně: jistá sázková kancelář. Kdo sledoval televizi poctivě, za 16 dní schytal 184 střely od tohoto inzerenta, skoro jako ten Dostál. Nejméně, nepočítáme reklamy během zdlouhavých komentářů a rozborů komentátorů z dějiště či z televizního studia. Někdy byla reklamní přestávka tak krátká, že se do ní vešel jen tento inzerent v samostatném nájezdu, jak by řekl Záruba. Pokaždé stejná finta, stejné video, uváděné agresivní heavy-metallovou znělkou. To už je námět pro adiktology. Co viděli návštěvníci v arénách a ve fanzónách nevím, tam nechodím a nezískal jsem ani mezi známými žádné svědectví. Ještě zamlada jsem občas vyrazil na stadion, ale v aréně jsem byl naposledy na Watersovi. Bez reklamních přestávek.

Hostinský v bárečku, kam občas chodívám, obdržel nepřehlédnutelný šrám na tváři. Povídal, že se mu tam při finálovém utkání, kteréžto ukazoval na televizní obrazovce, servali hosté s domácími a on se to pokusil nějak srovnat. Nezdařilo se, prý zasahovala záchranka a policie. Snad by tedy stálo za odbornou, dotovanou vědeckou studii, co je skutečnou příčinou zvýšené konzumace alkoholu a zvýšené agresivity při sportovních zápasech?

Zjistilo by se, možná, že by stačilo reklamní šoty natočit dva nebo tři a drobátko je prostřídat. Výrobní cena bude nepatrná v poměru k ceně vysílacího času, a ohleduplnost k divákům penězi nevyčíslitelná. Takové nezakázané uvolnění.