Fico sice vyvolává odpor, ale reprezentuje názor významné části obyvatel
Slovenský premiér si podle mnohých řekl o vyloučení z řad slušných politiků. Jenže spousta lidí mu za projev k válce na Ukrajině zatleská.
Je to takový zvyk, že když někdo říká, co se nám nelíbí, nebereme to jako jiný názor. V lepším případě spíš jako nahrávku na smeč, anebo se nad tím pohoršíme. Bez diskuse! Přesně tak se řada politiků i komentátorů postavila ke slovenskému premiérovi Robertu Ficovi poté, co přednesl projev k válce na Ukrajině s odsouzením dalšího vyzbrojování napadené země. Kdekdo křičí, že Fico je agent Moskvy, ale prokázat to úplně nelze. Možná je, možná ne. Důkazy každopádně nikdo nepředložil, a je docela možné, že si tento politik jen všímá nálad ve společnosti a jde jim po srsti. Vždyť před pěti měsíci vyhrál volby a asi to nebylo náhodou.
S jeho tvrzeními bychom měli polemizovat. Což nikdo nedělá a de facto ho jen uráží. Říká-li Fico, že válka na Ukrajině v dnešním módy podpory ze západu potrvá třeba dalších pět nebo deset let a stále tam budou umírat lidé, těžko tomu něco vytknout. I to, že strategie západu selhala.
Ovšem pak jsou tu jiná tvrzení. A sice, že strategie západu zničit Rusko selhala. A to je jiná – kde jsou důkazy, že chtěl někdo v reakci na agresi Rusko opravdu zničit? A kde jsou důkazy, že vše začalo řáděním ukrajinských nacistů? Pravda, mezi lidem z východu se občas potichu hovoří o tom, že to nebylo v těch samozvaných republikách zrovna v rukavičkách. Ale nelze opomenout, že to bylo Rusko, kdo zabral Krym a zjevně vyzbrojoval separatisty.
A také, že už před volbami Fico a jeho nejbližší spolubojovníci vykřikovali na shromážděních například, že svoboda vždy přicházela z východu. Spolu s pozdravem „Čest práci.“
Informace nikdy není bez kontextu. Právě ten ukazuje, že Fico i racionální argumenty používá hlavně ve prospěch své dlouhodobé linie podporování Ruska. Byť některé z nich samy o sobě neznějí až tak nesmyslně.
Proč tomu tak je? Nevíme. Existují samozřejmě jednoduché úvahy, že je něco za něco. Byť z Moskvy jasně zaznívá, že Slovensko či Maďarsko nejsou hráči, kteří by otočili kolem dějin. Objevují se konstrukce, zdůrazňující roli východoevropského prostoru pro aktivity ruských tajných služeb i údajně nelegální podnikání. Jsou to ale jen konstrukce.
Jedno je těžko popiratelné. Robert Fico sice občas působí velmi specificky, ale zjevně moc dobře ví, co jeho voliči chtějí. Tak jako Miloši Zemanovi či Andreji Babišovi mohlo být jedno, co si o něm myslí ti, kteří by je nikdy nevolili, a obraceli se vždy jen na svůj tzv. elektorát. Na Slovensku podle průzkumů až přes 40 % lidí touží po návratu k poměrům před rokem 1989. To je obrovská masa voličů, kteří asi budou tvořit velký průnik s těmi, kdož podporují Putina.
Už to napsali mnozí jiní, tak jen pro připomenutí – právě pro ten kontext – vždyť i Babišova rétorika se mění směrem ke skupinám, které by ho mohli volit třeba místo SPD či KSČM. Zatímco se tak mnozí komentátoři, politici a lidé na sociálních sítích pobuřují, co to ten Fico říká…. Neměli bychom se spíš ptát, co to vypovídá o postojích ve společnosti? A zda za tím není i zklamání z nejedné, ať už progresivistické, či liberálnější vlády? Co Slovákům nabídly poslední kabinety? Co nabízí Němcům současná semaforová koalice? A co nám ta pětičlenná? Čím méně se přestaneme divit dnes, tím získáme větší šanci, že zítra nebudeme na mnohé volební výsledky koukat v naprostém šoku. A taky na to, co si myslí náš soused.
