Evropský parlament odhlasoval téměř zrušení práva veta

Evropský parlament ve Štrasburgu. Ilustrační foto: Erich Westendarp z Pixabay

V návaznosti na Konferenci o budoucnosti Evropy a v kontextu bezprecedentních výzev a řady krizí předložili poslanci návrhy na proměnu Evropské unie. Návrhy byly minulou středu poslanci schváleny těsnou většinou 44 hlasů. Mezi nejzávažnější a nejvíce kontroverzní návrhy patří vytvoření systému, který bude více postavený na dvou komorách. Podle znění návrhu bude docházet k méně patových situací v Radě Evropy díky rozhodnutím přijímaných kvalifikovanou většinou a řádným legislativním postupem. O návrhu a jeho schválení informuje Evropský parlament na svých webových stránkách.

Konference o Evropě byla sérií diskusí vedených občany, které lidem z celé Evropy umožnily sdílet své myšlenky a přispět k utváření společné evropské budoucnosti. Byla zahájena v březnu 2021. V průběhu roku se vybraní občané z celé Evropy scházeli, aby si vzájemně naslouchali, sdíleli nápady a formulovali doporučení týkající se budoucnosti Evropy. Poté svá doporučení sdíleli a projednali s politickými aktéry a dalšími zúčastněnými stranami, konkrétně se zástupci orgánů EU, volenými politiky na celostátní, regionální a místní úrovni, sociálními partnery a zástupci občanské společnosti. Diskutovalo se o těchto tématech: klimatická změna a životní prostředí, zdraví, posílení ekonomiky, sociální spravedlnosti a pracovních příležitostí, hodnoty a právo, právní stát a bezpečnost, digitální transformace, evropská demokracie, migrace, vzdělávání, kultura, mládež a sport. Konference  slavnostně skončila 9. května 2022, kdy byla předsedkyni Evropského parlamentu, předsedovi Rady EU a předsedkyni Komise předložena zpráva o konečném výsledku konference. 

omezení práva veta je podávána jako posílení demokracie a nutné zvýšení akceschopnosti EU 

Vzhledem k tomu, že Konference byla moderována evropskými politiky, není překvapením, že její závěry vyzněly v podstatě jako požadavek dalšího postupu evropské federalizace. Výrazné omezení práva veta, jedna z nejvíce kontroverzních změn, je zde podávána jako posílení demokracie, ale také jako nutné zvýšení akceschopnosti EU. 

Tomáš Břicháček, právník specializovaný na právo EU, upozorňuje především na následující návrhy:

  • výrazné omezení zbývajících případů, kdy se v radě hlasuje jednomyslně, ve prospěch hlasování kvalifikovanou většinou;
  • posílení pravomocí Unie v řadě oblastí – např. ochrana životního prostředí by měla propříště patřit mezi výlučné pravomoci EU, zatímco třeba veřejné zdraví, vzdělávání, civilní ochrana nebo průmyslová politika by měly být přesunuty mezi sdílené pravomoci EU a členských států (nyní zde má EU jen podpůrnou a koordinační roli), a další pravomoci EU by měly být různým způsobem rozšířeny, např. ty v oblasti zahraniční politiky, obrany energetiky, vnitra a justice nebo ochrany vnějších hranic;
  • ke smlouvám by měl být připojen protokol o sociálním pokroku (ten by měl mj. zajistit přednost sociálních práv a společenského pokroku před hospodářskými právy);
  • použití článku 7 Smlouvy o EU, který umožňuje Unii zakročit proti členskému státu, závažně porušujícímu společné hodnoty Unie, by bylo usnadněno;
  • z Komise by se měla stát „Evropská exekutiva“ (vláda);
  • EP by měl získat plnohodnotné právo legislativní iniciativy;
  • EP by měl rozhodovat v rozpočtových otázkách zcela rovnoprávně s Radou;
  • hlavní slovo při výběru předsedy Komise by měl mít EP, zatímco Evropská rada by jej jen schvalovala;
  • předseda Komise by si sám měl vybírat členy Komise na základě politických preferencí, přičemž by měl zajistit zeměpisnou a demografickou rovnováhu;
  • měla by být zavedena možnost celounijních referend o záležitostech souvisejících s činnostmi a politikami Unie – touto cestou by měly být schvalovány i změny zakládacích smluv (!);
  • zmínky o rovnosti žen a mužů ve smlouvách by měly být nahrazeny pojmem „genderová rovnost“.

„Důležité je říci, že kromě některých prvků – jako je například výlučná pravomoc pro EU v oblasti ochrany životního prostředí – nejde o nic zásadně nového. Podobné návrhy přicházejí od europoslanců či obecně unijních federalistů (centralistů) dlouhodobě a opakují se znovu při každé příležitosti. Snad se jen postupně stávají krok za krokem odvážnějšími,“ napsal k tomu Břicháček na serveru Neviditelný pes. „Unijní centralisté jsou jako flašinetáři s repertoárem omezeným na jedno číslo. Utahaný popěvek na téma ever closer union je vždy znovu nasazován, ať o to někdo žádal, nebo ne. Centralizace je vydávána za univerzální řešení všech skutečných či domnělých obtíží, kterým EU a její členské státy čelí. Jednou je to dluhová krize, podruhé ta migrační, jindy koronavirus, naposledy válka na Ukrajině a energetická krize. Kritickou úvahu o tom, do jaké míry některé z těchto problémů sama centralizace vytvořila či k nim přispěla, nečekejme.“

občané chtějí, aby EU prohlubovala integraci

Helmut Scholz, německý poslanec za Levici, jeden z pěti zpravodajů návrhu a jeden ze čtyř německých, popsal výsledek takto: „Občané chtějí, aby EU jednala v sociální politice a prohlubovala integraci. Náš návrh implementuje závazek Parlamentu navázat na Konferenci o budoucnosti Evropy. Úmluva by zajistila, že Smlouvy EU budou odpovídat výzvám, které před námi stojí, a podpořila by demokratickou transformaci směrem k udržitelné ekonomice a potenciálnímu rozšíření. Vnější politiky musí být založeny na nově definovaném komplexním přístupu k bezpečnosti, který zahrnuje řešení environmentálních a sociálních rizik na globální úrovni.“

Podobně se vyjádřil Daniel Freund za německé Zelené: „Změny smluv učiní evropskou demokracii silnější a odolnější. Přinesou nezbytná vylepšení, aby byla Evropská unie připravena na další kolo rozšiřování. Národní veta jsou pro Evropu bezpečnostním rizikem. Musíme je ukončit. Toto hlasování je historické. Nyní je povinností členských států EU konečně zahájit Konvent EU.“

Další postup je celkem nabíledni. Návrh dříve či později bude schválen. Poslanci vyzvali Radu Evropy, aby návrhy „…neprodleně a bez projednávání předložila Evropské radě. Je na hlavách států a předsedech vlád EU, aby prostou většinou rozhodli o svolání konventu. Očekává se, že španělské předsednictví předloží návrhy Evropské radě v prosinci,“ píše na svých stránkách Evropský parlament. 

Nátlak na změnu Smluv EU bude tlačen argumentem, že se zrodil z Konference, vrcholně demokratickým způsobem, jenž byl ovšem moderován bruselskými politiky. Těm by schválení návrhů zvýšilo jejich pravomoci na úkor autonomie členských zemí. Takže jejich preference jsou celkem jasné. Statečnost a odhodlanost české vlády vzpouzet se bruselským nařízením a nápadům je také už celkem prověřená, nedoufejme… 

O výsledku hlasování o změně Smluv EU nereferoval žádný tuzemský politik, dokonce ani žádný Pirát, ač všichni tři jejich zástupci v Evropském parlamentu hlasovali pro. Ostatní, ještě krome Radky Maxové z ČSSD, nebyli přítomni, byli proti nebo se zdrželi hlasování. Tak alespoň že tak.