Evropské automobilové trhy vadnou
V článku Prodej aut signalizuje propad české i evropské ekonomiky se autor Milan Smutný věnoval analýze automobilového trhu v České republice. V následujícím textu se vypravil do některých evropských zemí.
Německému automobilovému trhu hrozí pokles vinou hospodářské recese
Podívejme se za české hranice do Německa, na nejvyspělejší automobilový trh Evropy. V roce 2022 se v SRN prodalo 2,65 milionu nových aut s marginálním růstem o 1,1 procenta. Německo je hodně vzdáleno od nejlepších let s ročním odbytem 3,5 milionu automobilů. Je sympatické, že nejprodávanější dováženou značkou zde byla loni opět Škoda s tržním podílem 5,4 %, nicméně meziročně si nějaký model s okřídleným šípem zakoupilo o 3,9 % méně německých zákazníků, celkově se prodalo 143 928 škodovek.
V Německu 64 % prodejů směřovalo do firemních flotil, z čehož vyplývá i srovnání s ČR: skoro milion Němců si jako fyzické osoby koupily loni nové auto, je to tedy ve srovnání co do počtu obyvatel s osmkrát menším Českem dvojnásob větší prodej. To je ale při v průměru trojnásobně vyšších příjmech Němců proti Čechům vlastně také málo a ukazuje to, že i Němci na autech loni hodně šetřili.
U vědomí, že od 1. ledna 2022 se výrazně snížily vládní dotace na pořízení nového elektrického či hybridního vozu (plug-in hybridy se už od letoška nedotují vůbec), se loni pochopitelně silně zvýšil dotovaný prodej těchto vozů. Podíl prodaných čistě elektrických aut v Německu loni činil 17,7 %, což byl meziroční nárůst o třetinu. Takzvaný plug-in hybridní motor mělo 13,7 % nových aut. Z toho profitovaly také značky importující do Německa elektrická auta jako Polestar, DS a Tesla. Německému trhu dominoval nadále prodej aut na benzín s třetinovým podílem, následován diesely se 17,8 %.
Na německém trhu je nyní registrováno přes milion čistě elektrických aut, přičemž se ukazuje, že plán počítající s 15 miliony jen elektřinou poháněných aut už v roce 2030 je nesplnitelný. To platí o to více, že od roku 2025 mají skončit veškeré dotace těchto pohonů. Kumulativně přijde podpora elektropohonů německé daňkové poplatníky od zahájení podpory elektrických či hybridních aut do roku 2025 v přepočtu na 200 miliard korun. Že se tak dotuje nákup těchto aut v podobě 2. či 3. vozu v rodinách bohatých Němců dokládá skutečnost, že jen 20 % všech dotací na tyto vozy směřovalo do nových spolkových zemí, tedy mezi chudší obyvatele bývalé NDR.
Ani super bohaté Norsko nemůže dotovat elektromobily věčně
Loni se v Norsku podíl elektrických aut na celkových prodejích vyšplhal na 79 %, což je meziročně o 14 % více. Nyní pětina vozového parku této nečlenské země EU, která bohatne z exportu zemního plynu a ropy, už činí elektrické vozy. Norsko je tak světovým lídrem v elektromobilitě, která zde má zcela zásadní výhodu: oproti většině států EU e-auta v Norsku pohání skutečně zelená energie, jež v zemi pochází z 95 % z vodních elektráren.
Podle norského ministerstva financí jen loni přišla státní pokladna kvůli velkorysým daňovým úlevám pro majitele nových elektromobilů o 39,4 miliardy norských korun, tedy v přepočtu o více než devadesát miliard korun českých. Stejně jako v Německu i norská vláda tvrdí, že elektromobily už se brzy budou muset obejít bez dotací a daňových výhod. V Norsku se proto množí obavy, že uvažované zdanění aut podle hmotnosti by tvrdě zasáhlo prodej právě e-aut kvůli jejich těžkým bateriím. Je tedy zřejmé, že racionální Norové podobně jako Němci spěchají s nákupy, než se podmínky prodeje zásadně změní. Norsko i Německo přitom v plánech elektromobility svazuje zásadní nedostatek nabíjecích stanic.
Nová pravicová vláda sousedního Švédska počátkem loňského listopadu bez výstrahy předem ze dne na den ukončila dotační podporu elektromobilů. Švédští spotřebitelé to musí zvládnout i bez ní, konstatovala.
V Nizozemsku kvůli násilné elektromobilitě degraduje automobilový trh
Aby nizozemská vláda znevýhodnila konvenční auta, zatížila benzin a naftu vyššími daněmi. Další zvýšení přinesou pro občany zemí EU nové emisní poplatky na dopravu schválené Evropskou unií od roku 2027. Holanďané jsou známi jako nejšetrnější národ Evropy, ne-li na světě. A jejich reakce na násilně prosazovanou elektromobilitu? Důsledky jsou zcela v rozporu s cíli lepší ochrany životního prostředí. Ve výsledku totiž prudce propadl prodej nových aut a vzrostl byznys s ojetinami.
Zveřejněná data tamního Úřadu pro silniční dopravu konstatovala, že jestliže bylo Nizozemsko dlouhé roky jednou ze zemí s nejvyššími prodeji nových vozů na hlavu, loni se zde prodalo 322 831 nových aut. Přitom ještě v roce 2000 si v Nizozemsku se 17,5 milionu obyvatel koupilo nový vůz 597 625 zákazníků. Z 11milionové flotily aut zaregistrovaných v Nizozemsku je už 5 milionů starších 10 let, takže průměrné stáří vozu přesahuje 11,2 roku (2000: 6,7 roku). Elektromobilů je v provozu 343 677, to je tříprocentní podíl na vozovém parku.
V Británii klesl loni automobilový trh nejníže za posledních 30 let
Prodej nových aut ve Velké Británii loni klesl o dvě procenta na 1,61 milionu, nejníže od roku 1992. Plně elektrické vozy se na se na celkové registraci nových aut v Británii loni podílely ze 16,6 procenta. Meziročně prodej bateriových elektrických vozů vzrostl o 40,1 procenta. Také zde se manažeři autoprůmyslu oficiálně odvolávají na nedostatek čipů a dalších dílů na výrobu aut. Loňský prodej byl zhruba o 700 000 vozů nižší než v roce 2019, tedy v době před začátkem pandemie.
Také britští výrobci se zaměřují na velké a ziskové modely s vyšší marží, přičemž na objednané novy vozy se čeká dlouhé měsíce. Poptávku po automobilech na ostrovech negativně zasáhl i růst životních nákladů, kvůli kterému spotřebitelé odkládají nákupy drahých položek.
Jako první v EU se proti zákazu spalovacích aut v roce 2035 vyslovila Itálie
I ve vedení EU jsou ještě nějaké racionální hlavy, jež počítají s riziky tvrdě prosazované elektromobility, takže celý plán má vedení EU znovu zhodnotit v roce 2026. Jenže doposud se zeleným ideologům EU v čele s místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem dařilo tyto tvrdé plány – samozřejmě na papíře – protlačovat.
Nyní pravicová premiérka Giorgia Meloniová se jako první ze šéfů vlád a unijních států vyslovila proti zákazu spalovacích motorů už za 12 let. Na tiskové konferenci, o které informoval počátkem ledna portál www.motori.virgilio.it, italská premiéra řekla: „Rok 2035 stanovený pro to, abychom se rozloučili se spalovacími motory a nahradili je elektromobily, nepovažuji za rozumný, ale naopak za hluboce škodlivý pro náš průmysl a ekonomiku.“
Od českého premiéra Petra Fialy, jemuž by mělo být dobře známo, že automobilový průmysl v České republice živí na 420 000 lidí, vytváří 10 % HDP a čtvrtinu exportu, jsme taková slova zatím neslyšeli.
