Leyenová získala důvěru dvakrát v jednom dni, ale už to není jako kdysi
Tento minulý čtvrtek se v Evropském parlamentu dvakrát hlasovalo o nedůvěře Usrule von der Leyenové a jí vedené Evropské komisi. Celkem letos proběhla hlasování tři, první v červenci. Ve všech případech byli navrhovatelé přehlasováni. Ale už tři návrhy krátce za sebou naznačují, že s důvěrou je to nahnuté.
V červenci proti nedůvěře hlasovalo 360 poslanců Evropského parlamentu (EP)proti návrhu. Pro, tedy pro vyslovení nedůvěry, bylo 175 poslanců. Pro hlasování tehdy shromáždil potřebné podpisy rumunský pravicový europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), který šéfku EK obvinil ze závažných pochybení a nedostatku transparentnosti, mimo jiné kvůli takzvané kauze Pfizergate.
Tento minulý čtvrtek při prvním hlasování o návrhu podaném frakcí Patrioti pro Evropu, mezi které patří také 8 českých poslanců, 378 hlasovalo proti návrhu, 179 pro, zdrželo se 37 poslanců. Pro druhý návrh, který předložila frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL), zvedlo ruku 133 evropských zákonodárců, 383 hlasovalo proti a 78 se zdrželo hlasování. Pro vyslovení nedůvěry by alespoň jeden návrh musely podpořit dvě třetiny přítomných europoslanců a zároveň většina všech europoslanců.
Důvod? Chybná obchodní a zelená politika
Patrioti pro Evropu návrh podali proto, že jim vadí obchodní dohody, jež Komise vyjednala se Spojenými státy americkými a s jihoamerickým obchodním blokem Mercosur. EK podle frakce rovněž byla v posledních letech zapojena do několika finančních skandálů, opakovaně porušovala požadavek transparentnosti a překračuje své pravomoci. Uskupení v návrhu také kritizovalo „chybnou zelenou politiku“, kvůli které podle něj neustále klesá evropská konkurenceschopnost.
Krajně levicová GUE/NGL s obchodní politikou komise rovněž nesouhlasí. Obchodní dohoda mezi EU a USA poškozuje evropské zájmy, zatímco dohoda s Mercosurem může být rizikem pro evropské zemědělce, míní předkladatelé návrhu. Zatímco Patrioti si stěžují na prosazování zelené politiky, podle levicové frakce naopak Komise zelenou politiku neprosazuje dostatečně. Levice Komisi ale vytýká především to, co považuje za nečinnost výkonné moci EU v souvislosti s ofenzivou Izraele v Pásmu Gazy, kterou frakce nazvala genocidou. „EU nepozastavila asociační dohodu mezi EU a Izraelem ani neuvalila sankce, na rozdíl od opatření, která byla přijata proti Rusku,“ cituje vyjádření navrhovatelů web euractiv.cz.
Europoslankyně Danuše Nerudová (Stan) se pro echo24.cz vyjádřila skepticky ve smyslu, že podobné návrhy jsou zbytečným představením, nemají reálnou šanci na schválení. Ale s prací EK spokojena není. „Stále čekáme na několik klíčových legislativních návrhů, které mají řešit ceny energie (například úpravu emisních povolenek), otázku spalovacích motorů a další zásadní témata. Zatím jsme dostali jen návrh dlouhodobého rozpočtu, který má mouchy a postrádá potřebnou ambici. Evropa ale potřebuje rychlou a ráznou akci,“ řekla Nerudová s tím, že osobně proto bude po Komisi požadovat, aby s prvními potřebnými legislativními návrhy přišla nejpozději do konce roku. „Tak, abychom na nich mohli v Parlamentu začít pracovat. Pokud bude Komise dál otálet, její pozice se může výrazně zhoršit.“
Klára Dostálová, členka Patriotů pro Evropu, pro tentýž internetový deník prohlásila, že ideologické uvažování a kroky Ursuly von der Leyenové a její komise dovedly Evropu do slepé uličky. „Vyjet se z ní ještě dá, k tomu ale potřebujeme Komisi, která není odtržená od reality, přizná vlastní chyby a bude pracovat pro občany. Pozice Ursuly von der Leyenové i její podpora v europarlamentu slábne, o čemž svědčí i hlasitá kritika z tábora jejích loajálních frakcí a to včetně Německa. Stejně tak sílí tlak Evropské rady, kde jednají premiéři a prezidenti členských zemí. Jsem sama zvědavá, jak dlouho ji vydrží, opírat se o hlasy levice a zelených,“ řekla Dostálová.
Pro příklady zmíněného tlaku Evropské rady nemusíme chodit daleko. Jde o požadavek revize Zeleného údělu, zavedení povolenek pro domácnosti ETS 2 nebo odvolání či odsunutí zákazu spalovacích motorů v automobilech. Současná česká vláda se často chlubila tím, jak se právě o to snaží a kolik důležitých spojenců mezi členskými státy EU získává. Z předvolebních programů a prohlášení lze očekávat, že vláda budoucí, pokud ještě nepřitvrdí, tak alespoň necouvne.
EK si za poslední rok nepřiznává ještě jeden podstatný lapsus. Jmenuje se Draghiho zpráva, tedy na zadání Ursuly z Leyenů vypracovaná analýza zaostávání EU, ztráty konkurenceschopnosti a návrhy na řešení. Jediné, co se zatím ze zprávy uskutečnilo, je zařazení některých závěrů zprávy do agendy, kterou se chce EK v tomto svém funkčním období zabývat. Nejsou to však konkrétní řešení, ale strategie a iniciativy. Autor zprávy Mario Draghi po roce od jejího předání předsedkyni komise zjistil, že zaostávání EU se ještě více prohloubilo a že jestli to půjde dál v podobném duchu, Evropskou unii nečeká ji nic jiného než úpadek.
V prvním čtvrtečním hlasování pro návrh vyslovit nedůvěru hlasovalo 179 poslanců EP, 37 se zdrželo. To je celkem 216 poslanců. Při druhém nedůvěru vyslovili 133 poslanci, zdrželo se 78, to je dohromady 211 poslanců. To není málo a silně to vypovídá o změnách v rozložení politických sil nejen v EP, ale i členských státech. Pozice Leyenové zdaleka už není tak neotřesitelná, jako v jejím prvním funkčním období.
Pokud se podaří ukončit válku v pásmu Gazy, tzn. odzbrojit nebo odsunout Hamás, zřídit mezinárodní kontrolu nad územím a zahájit hospodářskou, společenskou a politickou obnovu Palestiny, ztratí europoslanci jeden zásadní argument proti Leyenové. Zbývá válka na Ukrajině, resp. podpora Ukrajincům, ať už těm válčícím nebo uprchlíkům do EU energetika, dekarbonizace a snižování byrokracie. Jestli zůstane u vizí, iniciativ a strategií, bude mít pravdu Draghi a podpora Leyenové bude slábnout.