EU hodlá investovat desítky miliard eur do čipů. Program nebo plán?
Evropská unie hodlá investovat desítky miliard eur do posílení svého čipového průmyslu a zdvojnásobit svůj podíl na globální produkci čipů na 20 procent. Řekl to novinářům evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Plán EU reaguje na zjištění, jaká rizika přináší závislost evropského průmyslu na asijské a americké dodavatele, dodala agentura Reuters.
Evropská unie na to přišla už loni v létě a první zprávy o podpoře výroby vlastních evropských čipů Ursula von der Leyenová spolu s Bretonem zveřejnili v září. Od té doby se udála spousta věcí. Šéf Intelu Pat Gelsinger v říjnu oznámil, že firma zvažuje postavit továrnu v Itálii za bratru 4 až 8 miliard eur (100 až 200 mld. Kč) a během příštích 10 let v Evropě utratit v investicích až 80 miliard eur. Do americké Arizony se chystá umístit nové továrny tchajwanský výrobce Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMF), který stejně jako ostatní pracuje na rozšiřování výroby. Jen letos má jít o investice zhruba za 44 miliardy dolarů. Tchajwan také nedávno zmínil podporu výstavby továrny v Litvě.
Jihokorejský Samsung letos do čipů investuje 37,7 mld. USD a během následujících 10 let dohromady 151 miliardu dolarů. Z podzimka oznámil, že ve městě Taylor v americkém Texasu utratí 17 mld. USD (386 mld. Kč) za novou čipovou továrnu. Vytvoří zde, kromě jiných, 2000 vysoce odborných pracovních míst. Spojené státy americké loni představili svůj program CHIPS for America v hodnotě 52 mld. USD (1,1 bilionu Kč), který má zlepšit konkurenceschopnost amerických firem.
Evropa je v čipech hodně pozadu, ale není na nule. Německá společnost Bosch ohlásila záměr investovat do modernizace a rozšíření výroby 400 milionů eur (přes 10 mld. Kč). Hodně z toho půjde do továren nedaleko Drážďan, kde se nachází tzv. Saxon Silicon Valley, oblast dříve strojírenských, dnes mikroelektronických a IT firem s celkem 40 tisíci zaměstnanců a vlastní vědeckovýzkumnou základnou. Dřívější čipová sekce Siemensu zde plánuje investovat 1,1 miliardy eur. GlobalFoundries, někdejší výrobní součást AMD, v Sasku utratí dalších 400 milionů eur. Infineon také za 1,6 miliardy eur rozjel továrnu v Rakousku. To vše jsou ale jen zlomky ve srovnání s investicemi v USA, Číně a v jihovýchodní Asii.
U nás se slibně se obor rozvíjí v mimo jiné v Ostravě. Běží zde vývoj superpočítače Karolina, přišlo to na 400 milionů korun a projekt je součástí vývoje nového evropského procesoru, jímž se zabývá organizace European Processor Initiative (EPI).
K výsledkům jsou ale odborníci skeptičtí. „Pokud evropské procesory vzniknou, vyrábět se budou pravděpodobně na Tchaj-wanu. Schopnost Evropy produkovat pokročilé čipy zmizela. V roce 2013 jsme se na globální výrobě čipů podíleli 20 procenty, dnes je to pod 10 procent. Každý druhý čip vyrobený v Evropě vznikne v komplexu továren kolem Drážďan,“ citoval nedávno deník E15 jednoho ze saských manažerů.
„Jsme jednookým králem mezi slepými,“ prohlásil Frank Bösenberg z organizace Silicon Saxony, která sdružuje téměř 300 tamních firem a zdejší čipový průmysl zastupuje. USA, Čína, Jižní Korea a Tchaj-wan do produkce čipů vkládají další desítky až stovky miliard dolarů. Dokážou tak subvencovat své firmy a získat výhodu. Šéf Intelu orodoval nejen v Itálii, ale objel i některé další evropské země a vyjednával investiční pobídky ve výši poblíž 10 miliard eur. „Není to hra, co se hraje fér,“ povzdychl si Bösenberg.
Bruselské plány podpory svého průmyslu vyhlížejí manažeři čipových a mikroelektronických podniků už docela netrpělivě. Evropská komise chce podrobnosti programu, jenž se má týkat příštích 20 až 30 let, sdělit počátkem února. „Nechci vám dnes prozradit výši investic, ale bude úměrná tomu, co chtějí vložit Spojené státy,“ zatím slibuje Breton.
Uvidí se, Co z toho vznikne. Zda půjde o rozumnou podporu výzkumu a vývoje, nebo o podporu zahraničních firem z evropských peněz, nebo to bude jen další biliononový národohospodářský plán evropské Komise.
