ESG zvýší firmám přidanou hodnotu tím, že jim ji nesníží
Nefinanční výkazy o bohulibých ekologických a sociálních postojích podniku, jeho činů i záměrů (zkratka ESG) vydává u nás i v Evropě stále více společností. Nejde ale jen o sestavení takového výkazu. Musí být ještě odborně a nezávisle auditován, tedy potvrzen, že je naspán metodicky správně a pravdivě. Jsou na to specializované agentury.
„Z rostoucího zájmu o ESG Rating je patrné, že stále větší počet firem si uvědomuje přidanou hodnotu, kterou jim účast přináší. Evropská směrnice CSRD se blíží, poptávka po ESG roste napříč společností i byznysem a ESG Rating je pro firmy cestou, jak si udělat vnitřní audit ESG strategie a porovnat ji s konkurencí,“ říká Ladislav Tyll, odborník na podnikové strategie a akademický ředitel programu CEMS na Fakultě podnikohohospodářské VŠE, který stojí zejména za metodologií ESG Ratingu. Pročež celkem přesně charakterizuje důvody tohoto rostoucího zájmu: „Některé, hlavně menší a střední podniky, které se letos zapojují poprvé, hodlají ESG Rating využít jako odrazový můstek pro seriózní práci na své ESG strategii a přípravu na nové legislativní požadavky, které budou prorůstat celým dodavatelským řetězcem.“ Firmy v ESG strategii také soutěží, která ji má lepší.
povinnost každoročně vydávat zprávu ESG postupně dopadne v Česku na 1500 firem
Vydávání nefinanční zprávy ESG bude pro firmy v EU povinné a zpráva bude muset být sestavena podle daných norem. Kdo příslušnou směrnici nesplní, nebude smět v EU nic prodávat, respektive, nebude se od něj smět nakupovat. Takže společnost zařazená v nějakém dodavatelském řetězci musí zprávu ESG požadovat od svého dodavatele a prokázat se jí svému odběrateli. Odhaduje se, že povinnost každoročně vydávat zprávu ESG postupně dopadne v Česku na 1500 firem. Ale už nyní si podle ESG určují například banky a pojišťovny, s kým budou dále udržovat smluvní vztahy a za jakých podmínek. Podobně investoři podle ESG rozhodují o rizikovosti svých investic, a to i v případě firem kotovaných na burzách.
Poradenské firmy a auditorské agentury přesvědčují své klienty, že jim nová povinnost zvýší přidanou hodnotu, po stránce ekonomické to ale není tak docela pravda. Nefinanční report, natož povinný, nepředstavuje technologickou inovaci, zavedení nového vynálezu do průmyslové výroby, zřídka nové, efektivnější a úspornější technologické postupy. To jsou základní atributy růstu přidané hodnoty a ziskovosti podniků.
Do jisté míry se ovšem ESG v ekonomice firem odráží. Řada i velmi věhlasných značek v oboru potravin, oblečení, spotřebního zboží i jinde už se setkala s rezistencí zákazníků poté, co vyšlo najevo, že diskriminují zaměstnance, kdesi v zahraničí využívají dětskou robotu, případně dobývají suroviny ekologicky nepřijatelným způsobem. Každý podnikatel potvrdí, že dobrá pověst firmy je základem tržního úspěchu a stability. Goodwill má přesně vyjádřitelnou finanční hodnotu, dokonce účetně vykazovanou. Podnikatelé o něj dbají, odedávna se chlubí např. dobročinností, donátorstvím ve sportu a kultuře, apod. Je také nutné připustit, že některé položky v ESG, jako např. přestavba objektů na energeticky úsporné, vybudování hospodářství s odpadní či užitkovou vodou a jiné aktivity mohou podniku, kromě lepší pověsti, přinášet také určité úspory v provozních nákladech. Je ovšem otázkou, do jaké míry jsou tato opatření iniciována lepším reportem ESG a do jaké míry snahou získat státní dotace na tato opatření při klesající spolehlivosti a kvality dodávek energie. Případně, do jaké míry jsou tyto investice upřednostněny před investicemi např. do robotizace. Ztrátové nejspíše nebudou ani dobré vztahy se zaměstnanci, férový přístup k nim a péče o jejich vzdělávání. Jak by jistě potvrdil Tomáš Baťa.
goodwill má přesně vyjádřitelnou, účetně vykazovanou finanční hodnotu
Některým společnostem může ESG prospět přímo, a nemusí to být ty poradenské a auditorské. Luděk Vokáč například ve svém článku v Lidových novinách upozorňuje na blížící se drastický propad prodejů elektromobilů. Soudí ale, že ESG naopak podpoří odbyt těchto vozů ve firmách. Zakoupit do flotily starý dobrý, úsporný diesel totiž není ekologicky udržitelné (E), společensky přijatelné (S), ani řiditelné (G). Automobilky tedy dostanou možnost si přivydělat.
Pokud ekologické a sociální aktivity společnostem skutečně cosi pozitivního přinášejí, jsou-li dokonce měřitelné, např. růstem efektivity, ziskovosti, tržního podílu apod., takže mají konkrétní hodnotu, budou se jim věnovat samy od sebe, z čistě podnikatelské vášně. Nikoliv z důvodu naplnění směrnice EU a vyhýbání se postihům.
Co však získá firma tím, že naplní kvóty počtu žen ve vrcholovém vedení? Zlepší svou výhodu na trhu, když bude mít ve vedoucích pozicích o jednoho genderového menšinu a dva národnostní či rasové menšiny více než konkurenční podnik? Může to dopadnout i obráceně. Největší výrobce piva na světě, americký Anheuser Busch, přišel letos na jaře s inkluzivní reklamou na své pivo. Propaguje ho Dylan Mulvaney v ženském převleku. V červnu obdržel AB cenu za kreativní marketing na akci ve francouzském Cannes. Prodeje piva ale klesly o 28 % a ještě v červenci pokračovaly. Internetový týdeník Sýr zdarma dodává, že jeden z dodavatelů Anheuser Busch oznámil v červenci, že z důvodu nízkých prodejů musí uzavřít dvě lahvárny a že o práci přijde přes 600 lidí.
V březnu tohoto roku zkrachovala Silicon Valley Bank, šestnáctá největší banka ve Spojených státech amerických. Její ředitelka pro řízení rizik pro Evropu, Afriku a střední východ na prvním místě svého profilu uváděla, že má QUEER orientaci a je barevnou ženou. Ve svém ESG reportu za minulý rok vyjmenovává osm týmů, které se zabývají reakcí banky na změnu klimatu, strategií environmentální udržitelnosti nebo zajištění diverzity mezi zaměstnanci banky. „Banka dostala nejvyšší hodnocení za zvyšování diverzity, ale po dobu osmi měsíců neměla nikoho na řízení rizik,“ cituje server britský deník Daily Mail.
U nás patrně nejlépe hodnocenou společností po stránce ESG je elektrárenský koncern ČEZ. Vysoký rating by měl firmě zlepšit přístup k úvěrům a zvýhodnit úvěrové podmínky. Na to, aby ČEZ mohl obchodovat na elektrické burze, si ale loni v létě půjčil 74 miliardy korun od státu. Vláda později na podzim zavedla cenové stropy na energii. Společensky odpovědně a udržitelně se zachovala vláda. Jinak by se u vlády neudržela. ČEZ ve své nejnovější a vysoce hodnocené zprávě ESG za rok 2022 vypočítává, kolik investoval do obnovitelných zdrojů a co vše v této věci hodlá vykonat a utratit do budoucna. Jako firma ze 70 % vlastněná státem se ale nezmiňuje o udržitelnosti a stabilitě elektroenergetické soustavy a bezpečnosti zásobování elektřinou. Neřeší otázku vzniku rizikové dovozní závislosti, která může podle analýz provozovatele přenosové soustavy ČEPS nastat v roce 2030 nebo i dříve. Zpráva ČEZ se o tom nezmiňuje ani v souvislosti s urychleným odstavováním uhelných zdrojů. Zato ministerstvo průmyslu a obchodu tento týden založilo Pracovní skupinu pro energetickou bezpečnost. Sociální dopady (S) a řízení (G) tak opět zůstávají na vládě.
Zřejmě tedy nejde jen o to, co v nefinančních zprávách musí a má být, ale také o to, jak ty pojmy a položky kdo chápe. Pak teprve lze hodnotit, komu co ESG přinese.
