Elektřiny bude dost. U sousedů, někdy…
Elektrárenských zdrojů by měl být dostatek do roku 2030. Pak by ztráta zatížení v síti (LOLE) mohla dosáhnout 10,3 hodiny ročně, což značí zdrojovou nepřiměřenost. V roce 2035 už by se mělo dovážet až 18,2 % spotřeby elektřiny, tj. přibližně 14 TWh. V případě rychlejší dekarbonizace, tedy dřívějšího odklonu od uhlí v elektroenergetice a teplárenství, LOLE po roce 2035 bude dosahovat 8,7 hodiny a bude stoupat až na 13,7 hodiny. V každém případě již příští rok Česko přestane být exportní zemí. Píše to ČEPS ve svém Hodnocení zdrojové přiměřenosti MAF CZ 2023.
V předcházející zprávě MAF CZ 2022, která vyšla na jaře minulého roku, ČEPS rozvažoval 4 scénáře vývoje elektroenergetické soustavy. V aktuální už rozpočítává jen dvě varianty: Respondentní scénář a Progresivní scénář. V obou předpokládá zdrojovou nepřiměřenost a růst dovozu elektřiny nad bezpečnou hranici 10 % spotřeby.
Ve svém předešlém nejkonzervativnějším scénáři, tehdy počítajícím s pokračováním výroby z uhlí, firma spočítala, že emise budou překvapivě nejnižší a náklady na změnu nejmenší. Zato v roce 2030 při nejtvrdším scénáři odchodu od uhlí a přechodu na přerušované solární či větrné zdroje (Dekarbonizační scénář) hrozí, že po 105 hodin nebude mít republika elektřinu vůbec k dispozici a v roce 2040 už zřejmě nebude odkud vzít elektřinu 1085 hodin v roce, tedy 12,4 % z celého času roku. Z ne zcela jasných příčin se aktuální analýza ČEPS zmírnila.
„Podle výsledků Respondentního i Progresivního scénáře MAF CZ se Česká republika po roce 2025 změní z čistého exportéra na importéra elektřiny, kdy koncem sledovaného horizontu sílí tlak na importní přenosové kapacity ČR,“ píše ČEPS ve své aktuální zprávě. „Významné přebytky elektřiny se očekávají zejména ve Francii a Německu. Otázkou zůstává, zda budou tyto přebytky využity k výrobě vodíku pro tamní průmysl, nebo budou k dispozici pro export do ostatních zemí. Simulace provedené v rámci MAF CZ 2023 navíc počítají s rozvojem zdrojů v zahraničí dle sběru dat ENTSO-E z počátku roku 2023. Data tak nezohledňují např. německou Kraftwerksstrategie indikující mnohem menší rozvoj plynových zdrojů než zmíněné dotazníkové šetření, což může vést k menšímu množství energie dostupné pro export.“
Tomu nelze rozumět jinak, než že energetická bezpečnost ČR je velmi nezabezpečená. Nebude dostatek vlastní výrobních zdrojů, zahraniční budou možná někdy. Je pozoruhodné, že mezi státy, které by k nám mohly elektřinu dovážet, nejsou zmíněny Polsko, které bude mít dostatek stabilních zdrojů v uhelných elektrárnách, ani Slovensko, které se po spuštění nového jaderného bloku v Mochovcích stalo čistým vývozcem. Dalším slabým místem podle ČEPS jsou kapacity přeshraničních propojení.
„Pokud instalované kapacity ČR nestačí k pokrytí poptávky a je nutné elektřinu dovézt, jedná se o bilanční import ve smyslu dovozní závislosti. V obou scénářích nepřesahuje celkový bilanční import 9 TWh, což je v souladu s Aktualizovanou státní energetickou koncepcí, ve které byla stanovena bezpečná míra importu na 10 % spotřeby ČR. Okamžitý bilanční import však může zejména v zimních měsících dosahovat velmi vysokých hodnot, což vyžaduje kromě podpory domácích zdrojů také rozvoj sítí.“ Tím se ČEPS snaží naznačit, že roční úhrny vývozu a dovozu nejsou směrodatné, protože zásadní jsou okamžité bilance spotřeby a dodávky elektřiny. A právě ty by v energeticky vypjaté situaci, například teď, nemusely pasovat a nemusely by je zvládat ani síťové kapacity.
„Analýza vývoje day-ahead cen v České republice indikuje dva trendy, které budou v průběhu let zesilovat – pokles ceny v létě a její růst v zimě. Cenová úroveň klesá během teplých měsíců (duben až září) díky zvýšené výrobě z OZE spojené s ekonomickým importem přebytků zelené elektřiny zejména z Německa. Na druhou stranu ze simulací vyplývá růst cenové hladiny elektřiny během zimních měsíců v důsledku nedostatečné disponibility flexibilního výkonu v obdobích s nízkou výrobou z obnovitelných zdrojů. Ke zmírnění vysokých cenových úrovní během zimních špiček spotřeby bude nezbytná výstavba nových flexibilních zdrojů elektřiny. Dalším klíčovým opatřením bude také rozvoj a podpora opatření spojených s energetickou účinností, čímž dojde ke snížení spotřeby jako celku a tím i snížení v hodinách špičkových cen,“ píše ČEPS.
Tím vyvrací dřívější tvrzení bývalého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, že je Česko energeticky zcela bezpečné a že dovoz elektřiny bude levný. ČEPS ve své zprávě dokumentuje, že zdrojová bezpečnost bude narušena a případný dovoz, bude-li odkud, bude sakra drahý. Ve své zprávě ČEPS uvažuje o výstavbě a zprovoznění dvou jaderných bloků v elektrárně Dukovany, což je ale opět nereálný předpoklad. Česko má zatím povolení Evropské komise pro jeden blok, smlouvu o realizaci zatím není možné podepsat.
