Ekonomie v jednom viru

Covid ještě nechcípnul a už řešíme další globální krizi, tentokrát energetickou. Opět na nás dopadá sprška státních pomocí a regulací, které budou mít hluboké důsledky do ekonomik států, myšleno jejich rozpočtů a plánů do budoucna ohledně preferencí či naopak potlačování státních výdajů. Ale také do rozhodování podniků a obyvatel. Nejvíce propagované a diskutované jsou zastropování cen energie, dotace státu do tržních cen energie, výpomoci podnikům a veřejným institucím, aj. Diskuse laiků i ekonomů, občanů i podnikatelů, se nejvíce točí na tom, proč až teď, proč velkým a malým ne nebo jen málo, proč tomu či onomu také a jinému vůbec nic. Vlády jsou jako ty myšky, co vařily kašičku.

Naše Národní ekonomická rada vlády (NERV) se ujala úkolu kašičku uvařit sama. Chybí v ní ale cukřík a máslíčko navrch: ekonomické poučení, co mohou politická rozhodnutí vlády, komu dá a komu méně, způsobit. Jaké lze čekat spontánní reakce postižených, ať v dobrém (příjemci pomoci), nebo v nedobrém (těch, co ostrouhají). Politici už hlásili: je to takové meníčko, ze kterého si vybereme. Podle čeho? Jistě že podle vládního programu, slibů voličům, lobbistické síly zájmových skupin. Ekonomické dopady rozhodnutí v onom „meníčku“ lze hledat jen velmi těžko. Přitom právě o nich by NERV měl vládu důsledně informovat.

O zkušenosti a poučení přitom není nouze. Důsledky pandemických proti-covidových opatření již jsou zřejmé a jsou statisticky a vědecko-ekonomicky popsány. Obšírně a srozumitelně pro laiky, jacími jsou naši ministři, je podává americký ekonom Ryan A. Bourne v knize Ekonomie v jednom viru (v originále Economy in One Virus) s poditutulem Svět pandemie očima ekonoma. Kniha vyšla nedávno v Liberálním institutu se spolupráci a pod výhradní distribucí vydavatelství Grada.

Porovnává důsledky přijatých opatření se stavem, kdy by byla přijata opatření jiná, např. doporučená ekonomy, či dokonce vůbec žádná. Při té příležitosti uvádí čtenáře do tenat odborných ekonomických výrazů a frází. Velmi srozumitelně, místy trošku rozvláčně, tyto termíny poctivě popisuje a objasňuje.

Ilustrační obrázek: autor

Ryan O. Bourne se nestaví do pozice generála po bitvě. Poctivě dokumentuje, že v době covidové pandemie rozhodování vlád, podniků a jednotlivců určovala značná míra nejistoty, která plynula ze zdravotních a vědeckých tápání, a pak také z bezprecedentních vládních a ekonomických rozhodnutí, která neměla paralelu za předcházejících sto let. Ale ve zjištěních, která onu paralelu měla a na níž ekonomové upozorňovali, naopak nešetří kritikou a sarkasmem.

Český překlad pořídil Jan Vořechovský. Lze mu jen poděkovat za překladatelské vsuvky do autorského textu, jimiž objasňuje americké reálie v momentě, kdy by českému čtenáři mohly připadnou příliš vzdálené a nesrozumitelné. Stejně jako připomenutí tuzemských rozhodnutí a důsledků, která naopak český čtenář dobře pochopí. Odborně fundovanou předmluvou české vydání opatřil Zdeněk Tůma, bývalý guvernér České národní banky v letech 2000 až 2010.

Na příkladu ekonomických okolností v době pandemie viru covid-19 se v knize objasňují základní ekonomické pojmy, jako jsou externality, rozdíly mezi soukromým a kolektivním jednáním, náklady ušlých příležitostí, analýza marginálních přínosů a nákladů, morální hazard nebo teorie veřejné volby.

„I když si neekonomové často myslí, že ekonomika je synonymem pro finance, případně si ji spojují s předpovídáním HDP nebo analýzami akciových trhů, základem ekonomie je analýza lidského chování ve světě vzácnosti a rozhodování,“ příše Bourne v závěru své knihy. „Celá řada politických přehmatů, ke kterým došlo v této krizi, byla zapříčiněna tím, že politici nepřemýšleli o lidském blahobytu uceleným způsobem, tedy tak, jak by o tom přemýšlel ekonom, a to vůbec nemá co do činění s tím, že bychom příliš akcentovali ekonomii. /…/ Primárním cílem této knihy není detailní rozbor pandemické ekonomie, ani rozsah státu. Jedná se o úvod do ekonomie na příkladu pandemie. Tato krize pomohla vytvořit případové studie nadčasových ekonomických principů a myšlenek, které stojí za to si připomínat.“