Domácí skot by měl být prohlášen za ohrožený druh

Ministerstvo zemědělství (MZe) se chce podle své Strategie MZe sektoru skotu a hovězího masa v ČR zaměřit na udržení chovů a podporu zpracování produktů s vyšší přidanou hodnotou. Chov skotu je náročný na finance, kde největší položku tvoří krmení, i na pracovní sílu. Dotace musí přispět k větší efektivitě a snižování nákladů, praví MZe ve své tiskové zprávě.

„Soběstačnost České republiky v hovězím mase je velmi dobrá, dlouhodobě dosahuje více než 120 procent. Musíme se ale zaměřit na udržení chovů, protože přispívají k zaměstnanosti na venkově a produkují také organickou hmotu do zemědělství. Přínosem by bylo, kdyby mladý, zástavový skot zůstával až do dospělosti na farmách v ČR, místo jeho vývozu do zahraničí. Export živého skotu je často důsledkem ekonomických podmínek, zejména nízkých výkupních cen, které omezují rentabilitu výkrmu a vedou část chovatelů k prodeji skotu,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán. 

V České republice je produkce hovězího masa dlouhodobě stabilní. Nejvyšší nákladovou položku v chovech představuje krmivo, které tvoří až 70 % všech nákladů. Sektor hovězího masa je proto velmi citlivý na ekonomické výkyvy a růst vstupních nákladů. Chovatelé se výrazně orientovali na export živých zvířat, zejména mladého (zástavového) skotu a telat, což odvádí významnou část produkce mimo domácí trh a snižuje uplatnění přidané hodnoty produktů z hovězího masa v tuzemsku. Fajn, ale z hodnoty přidané na zpracování masa chovatelé dobytka nebudou mít nic.

Domácí skot je ve velké nemilosti Evropské komise. On produkuje (prdí) metan, jeden z nejúčinnějších skleníkových plynů, mnohem silnějších než oxid uhličitý. Vedou se kampaně za snížení stavu domácího skotu a veganský způsob výživy v zájmu ochrany klimatu. Nizozemská vláda zavedla program snížení dusíků (fosfátů), který by v případě uskutečnění vyžadoval radikální snížení stavů hospodářských zvířat podle odhadů až o 30 %. Tyto přísné politické požadavky vedly v Nizozemsku k rozsáhlým a dlouhotrvajícím protestům farmářů, kteří blokovali dálnice a vládní budovy. Argumentují tím, že vládní nařízení likvidují tradiční rodinné farmy a ohrožují potravinovou bezpečnost, zatímco ekologové a soudy trvají na tom, že ochrana přírody a podzemních vod je v hustě obydleném Nizozemsku naprostou nutností. V minulých letech nizozemská stáda kvůli zrušení mléčných kvót v roce 2015 krátkodobě narostla, následná legislativa a ekologické limity nastavily trend zmenšování chovů o desítky tisíc až stovky tisíc kusů, přičemž se v příštích letech očekává další plošné omezování.

Stavy skotu v Evropské unii vykazují dlouhodobě klesající tendenci. Podle údajů Eurostatu a zpráv Evropské komise se počty skotu v EU za zhruba desetileté období snížily přibližně o 10 procent. V posledních letech celoevropská populace skotu klesla pod 72 miliony kusů. Pokles se týká většiny velkých členských států (např. Francie a Německa), kde farmáři omezují chovy kvůli přísnějším pravidlům, ekonomickým tlakům i generační obměně.

České krávy se zatím drží. Po roce 1989 došlo v důsledku transformace zemědělství, privatizace a otevření trhů k obrovskému poklesu stavů všech hospodářských zvířat. Stavy skotu spadly zhruba na méně než polovinu oproti 80. letům. Od roku 2011 začaly celkové počty skotu mírně stoupat, což bylo dáno vznikem nových chovů a stabilizací trhu s mlékem a masem. V současnosti se stavy turů v ČR pohybují stabilně kolem 1,4 milionu kusů.

To ale nemusí trvat dlouho. Chovatelé skotu se potýkají s růstem nákladů na krmivo a energii, s požadavky Evropské komise na wellfare dobytka, s investicemi do modernizace stájí, se stárnutím lidí, pracujících v zemědělství a s výkupními cenami masa a mléka. Jeden litr mléka se v samoobsluhách prodává za 13 korun, někde i za 6,50 Kč, když jen ta krabice stojí 2,50. Výkupní ceny od zemědělců se letos pohybují kolem 9,75 až 11,50 Kč za litr a zemědělci uvádějí náklady 10 až 11,50 za litr. Dá se očekávat dvojí reakce: chov bezmléčného skotu, jen na maso, na volných pastvinách, pokračující prodej skotu naživo do zahraničí, nebo vybíjení stád. Politika Evropské komise, která plánuje v příštím plánovacím období 2028 až 2034 snížit dotace do zemědělství proti současnosti o 2 % a sloučit je s dalšími fondy do jednotných Národních plánů partnerství, což by vedlo k větší centralizaci, zemědělcům do karet nehraje. Totiž do nákladů, které bez dotací neutáhnou.

Podle strategie MZe se dá předpokládat, že do roku 2030 poroste tlak na energetickou soběstačnost podniků i na snižování provozních nákladů. Investice do fotovoltaických systémů, bioplynových stanic, efektivního využívání statkových hnojiv a úspor energie se stanou důležitým faktorem ekonomické stability chovů, vysvětluje ministerstvo. Digitalizace bude standardní součástí většiny středních a velkých chovů skotu. Rozšíří se využívání senzorů, automatického vážení i monitoringu zdravotního stavu. „Lze také očekávat pokračující snižování spotřeby hovězího masa, zejména z environmentálních a zdravotních důvodů,“ píše ministerstvo. Přečtěte si tu větu ještě jednou a zkombinujte s podporou chovu domácího dobytka a vlivem digitalizace na stavy stáda.

Dotace do zemědělství se mají týkat výstavby bioplynových stanic a „efektivního využívání statkových hnojiv“, ale kdo je tam dodá, když dobytka ubývá a třetina z nich se pase se a kálí na lukách (ke konci roku 2025 bylo v ČR evidováno 1 389 683 kusů skotu, z toho 450 až 500 tisíc kusů masného skotu)?

Tak jestli není na čase vyhlásit domácí skot za ohrožený živočišný druh?