Dobrá špatná zpráva: daně se zvyšovat nebudou
Smíšené pocity může mít člověk v řadě situací. Zrovna teď třeba u tvrzení premiéra Petra Fialy že daně, zvláště pak pro fyzické osoby, se zvyšovat opravdu nebudou. Jako tu osobu mě to uklidňuje. Z hlediska ekonomiky jsou ale daně něčím, co teď nemá dobré řešení.
Opakuje se to pořád dokola: většina analytiků tvrdí, že státní rozpočet se nepodaří dát dohromady bez zvýšení daní. Jednou z mála výjimek je bývalý člen Bankovní rady ČNB, bývalý šéf České bankovní asociace a vůbec člověk s bohatou profesní kariérou Pavel Štěpánek. Ten prostě říká, že pokud má být rozpočtová reforma úspěšná, musí jít většina opatření přes výdaje.
Při pohledu na bilanci státu si ale člověk musí položit otázku, odkud brát. Ze zákona toho moc nevykoukáme, tam jsou výdaje členěné podle resortů. Všichni ale víme, že největší balík představují ty sociální, a v nich starobní penze. Každá sebemenší změna v této oblasti tak znamená pro rozpočet zásadní dopad.
Penze rostly v posledních letech rychle. Nevalorizovat ale v době růstu cen dost dobře nejde. Ať už kvůli zákonům, nebo prostě s ohledem na penzisty (a taky na sociální smír – špatně se řeší problémy, když naštvaných lidí přibývá). Jinou otázkou je, zda by ono ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečku avizované zvyšování věkové hranice pro odchod do penze nemohlo jít rychleji.
Nevalorizovat v době růstu cen dost dobře nejde
Ano, ministr jej chce představit v rámci uceleného konceptu penzijní reformy. To dává smysl. I to, že tak hodlá učinit až v příštím roce. Reforem šitých horkou jehlou známe dost.
Samozřejmě, že věk odchodu do penze se nezvýší hned, změna bude nabíhat. Takže ani neovlivní veřejné finance okamžitě. Ovlivní ale alespoň výhled. Jak na stránce příjmů, tak výdajů. Což by bylo fajn už jen pro to, co nám říkají ratingové agentury. Nešlo by udělat nějaké zvýšení jako jednorázový krok, zakomponovaný do reformy později?
A propos, obsluha státního dluhu (jejíž náklady s ratingem dost souvisejí) se taky nedá moc snížit. Pokud neuděláte nějakou operaci, kterou ty náklady jen přesunete do budoucna. Některé resorty teď nárokově rostou v souvislosti se situací, jako třeba ministerstvo obrany. Tak kde sakra škrtat?
Nešlo by zvýšit věkovou hranici pro penze jako jednorázový krok?
Stát živí víc lidí než jen úředníky
Občas se opakuje mantra o zeštíhlení státu. I premiér se o něm znovu zmínil. Jenže ti tolik proklínaní státní úředníci tvoří jen část lidí, jež stát živí. Pak jsou tu ještě učitelé (kterých je málo), policisté, hasiči… a v podstatě i lékaři, protože část nemocnic je dotována například městy či kraji a ti zase dostávají peníze ze státního rozpočtu.
Suma sumárum se pro vývoj státních financí pořád jako klíčové jeví zrušení superhrubé mzdy, které Andrej Babiš (jako svůj pozměňovací návrh) protlačil společně s ODS. Národní rozpočtová rada vyčíslila jeho dopad na 100 miliard ročně. A to už je významná částka.
Jenže ODS nepopře sama sebe, a hlavně, zvýšit teď daně, když je mnohým lidem ouvej, by asi nebylo nejchytřejší. Což se samozřejmě týká i DPH (které máme beztak jedno z nejvyšších v Evropě), ale i daní u firem. Z tohoto pohledu je prohlášení premiéra pozitivní.
Ale co s tím rozpočtem, který ještě část deficitu skrývá v infrastrukturních fondech? Asi nezbude než hledat, položku po položce, kapitolu po kapitole. Jinde než na výdajích to teď prostě nebude. Ale především potřebujeme výhled na další roky, který bude důvěryhodný. Ano, důvěryhodný. To je na samostatný komentář.