Další týden pro finanční gramotnost. A výsledky těch předchozích?
V březnu proběhne na školách a v dětských domovech další akce zaměřená na finanční gramotnost. Opakuje se to jak mantra, ale výsledky jsou tak nějak těžko hmatatelné. Přesto že je toto téma už dávno ve školních osnovách.
Česká republika se letos pošesté zapojí do mezinárodní iniciativy Global Money Week, která podporuje finanční gramotnost mladých lidí. V týdnu od 21. března do 27. března se bude zejména v základních a středních školách nebo dětských domovech konat série přednášek a workshopů s názvem „Mysli na svou budoucnost, nakládej s penězi chytře!“, informovala ČTK. S tím, že akce dětem nabídnou setkání s odborníky na téma financí.
Každá kapka dobrá, ale jsem skeptický. Finančnímu vzdělávání jsem se kdysi dost věnoval. Spolu s kolegyní Veronikou Vítkovou (což není ona slavná biatlonistka) jsme pro Českou bankovní asociaci vypracovali pracovní listy pro učitele na základních školách. Po dva měsíce šlo o nejstahovanější materiály na portálu rvp.cz. Ono je totiž to finanční vzdělávání už dávno, konkrétně od školního roku 2013/2014, ve školních osnovách. Jenže jsou tu nějaká ale:
- Na tento předmět není skoro žádný učitel odborník. Na rozdíl od matematiky, češtiny, dějepisu a lecčehos dalšího se žádné finance na „pajdáku“ nikdy nestudovaly. Učitelé si tento předmět berou často jen proto, aby odučili dostatek hodin. Každá škola je navíc zahrnuje do jiného předmětu. Takže je ve finále učí kantoři se specializací od matiky až po občanskou nauku. Nelze jim vyčítat, že se s tím spíš perou. Chyba není primárně na jejich straně. Jsou do toho hozeni bez podpory.
- Dokud budou programy nabádat k tomu, že na konci výuky žák „rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, včetně duševního vlastnictví, a způsoby jejich ochrany, uvede příklady,“ nebo „rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti“ apod., bude celé finanční vzdělávání na prd.
Přitom děti chápou leckdy až nečekaně dobře. Když jsme o něco později s Milošem Filipem vytvořili vzdělávací hru pro osmáky a deváťáky „Investování hrou,“ šel jsem se do pár škol podívat. Osmáci naprosto suverénně chápali, že když nějaké akcie rychle rostou, tak budou asi i kolísat. Během hry dokázali podle vybraných zpráv z médií většinou velmi dobře odhadnout nástup krize. Samozřejmě, za každou třídu určovalo volbu investic pár nejaktivnějších. Takže jisté zkreslení tu je.
Na druhou stranu, v průzkumu, který jsme tehdy prováděli na vzorku asi 200 žáků, plných 83 procent uvedlo, že by si lidé měli půjčovat jen na dům či byt a dopředu by si měli spočítat, zda dokáží půjčku splatit.
83 % žáků uvedlo, že by si lidé měli půjčovat jen na dům či byt a měli by si spočítat, zda dokáží půjčku splatit
Kdy tedy uvidíme výsledky? Ojdinělé kurzy a programy asi zlepší situaci jen o něco. Těžko naučit lidi hospodařit a investovat bez penzijní reformy a v atmosféře, kdy jim každý říká, že všechno je podvod, vlády neplní sliby a vůbec je celá společnost prolezlá nedůvěrou.
Setkání s odborníky na finance je pořád lepší než učebnice, která dětem na první stupni základní školy vysvětluje, co je to RPSN (a ta opravdu existuje). Spíš by to chtělo podat pomocnou ruku učitelům, protože řada komerčně vzniklých materiálů prostě stojí za starou belu.
(Specifickou kategorií jsou pak dětské domovy. Zkušenosti těch, kteří do nich s finanční gramotností chodili, jako třeba Pavla Štěpánka, je taková, že děti nejčastěji do dluhové spirály dostanou jejich rodiče. Kteří o ně projeví zájem přesně v okamžiku, kdy je jim dost let, aby si mohli brát půjčky a uzavírat smlouvy.)
Hlavně ale mladí lidé potřebují výuku praxí. Bez penzijní reformy se spořicím principem to asi nepůjde. I kdyby ten fond nakonec měla spravovat ČNB. Ačkoliv podle brokerů se snad blýská na lepší časy, protože mladých investorů přibývá. Jenže nesmí jít o běh za rychlým výnosem, ale o celoživotní postoj. A vedle investování taky o schopnosti přemýšlet nad tím, co bude za pár let.
